Článek
Teplice posunuly výstavbu nové mateřské školy, stála by 35 milionů korun. Semily řeší, kde vezmou peníze na rozjetou stavbu školy, v Kladně se posunula oprava střechy na základní škole a podobně i v Kolíně pozastavili plánovanou rekonstrukci střechy školy v Doberské ulici. Další města hlásí, že odloží opravu školních hřišť, chodeb nebo jídelen.
„Nebudeme dělat třeba podlahu v tělocvičně základní školy, ta stávající musí ještě chvíli vydržet,“ hlásí František Pilný starosta Chrudimi.
Detailní pohled na zmařené plány okresních měst. Mapu budeme postupně aktualizovat o ta, která požádala o delší čas na zaslání odpovědí.
Důvod, proč se hledá, kde se dá ušetřit? Městům přichází méně peněz ze sdílených daní, které vybírá stát a následně přerozděluje mezi samosprávy. Peněz je méně, než si města plánovala, a dokonce méně, než kolik měla k dispozici v loňském roce. Kromě zpomalení ekonomiky v důsledku koronavirových opatření za to může i fakt, že vláda se rozhodla s obcemi „podělit“ o náklady na kompenzační bonusy pro podnikatele a dalšími nástroji na rozjezd ekonomiky.
Právě škrty, které se týkají školních zařízení, města uvádějí nejčastěji. Peníze ale nezbývají ani na další projekty, které mají zvýšit občanský komfort. Jde například o letní kina, jejich rekonstrukce odkládají například v Písku nebo v Rakovníku, v Třebíči pozastavili přístavbu k hvězdárně, ve Žďáru nad Sázavou opravu tvrze a v Příbrami akvapark. V Jablonci nad Nisou se nebudou opravovat hřbitovy.
Hned několik měst také hlásilo, že musí pozastavit výstavbu nebo opravu dětských hřišť.
Propad příjmů hlasí všude
Seznam Zprávy oslovily všechny primátory, starosty, případně tiskové mluvčí všech okresní měst s dotazem, jak se jim propadají příjmy a jestli budou muset rušit nebo pozastavovat investice. Na konkrétní odpovědi bezmála padesáti měst se můžete podívat v podrobné interaktivní mapě.
Z reakcí vyplývá, že propad v příjmech zažívají prakticky všechny města. Jen ve Zlíně a v Berouně zatím nejsou schopní určit částku, která jim chybí nebo bude chybět.
„Otázky na propad výběru daní v dubnu a květnu jsou předčasné, propad se projeví až se zpožděním,“ reagovala starostka Berouna Soňa Chalupová.
Zároveň částky, které města hlásí, nelze sčítat. Každé město využívá trochu jinou metodiku. Někteří tak hlásí propad mezi skutečným a plánovaným příjmem, další mezi letošním a loňským příjmem. Pokud to šlo, v mapě uvádíme právě meziroční propad, který pracuje s reálnými částkami a ne s plánovanými příjmy.
Jednotlivými městy poskytnuté údaje se mohou lišit i v časovém horizontu. Některé hlásí propad od ledna do května, další jen za duben a květen, jiná jen za jeden měsíc. V interaktivní mapě vždy dodáváme i vysvětlení, jaký údaj město zaslalo.
Letos i v příštích letech
Dvě třetiny měst připouští, že musí sáhnout na některé investice. A některé tvrdí, že letos už projekty zastavit nemohou, ale dojde na to v dalším roce.
„V dalších letech je pravděpodobné, že ne všechny investiční akce ze strategického plánu bude možné z finančních důvodů realizovat,“ reagovala Magda Zacharieva, tajemnice města Benešov.
Dramatické propady v příjmech hlásí za květen i řada menších obcí. Z průzkumu mezi členy Sdružení místních samospráv vyplývá, že řada starostů se musí vypořádat s více než 30procentními propady.
Starostům vadí zejména to, že na jejich rozpočty, do kterých se automaticky promítá ekonomický pokles, dopadají i vládní programy pro podnikatele.
„Paní ministryně (Alena Schillerová, ministryně financí, pozn. red.), když chce rozdávat, tak ať rozdává ze svého a ne z rozpočtu obcí. Je to stejné, jako když v hospodě objednáváte, a pak chcete, aby platil někdo jiný. Vrchol,“ reagoval Ladislav Med, starosta Pelhřimova.
