Školství v čase koronaviru. Slabiny se prohloubí. Více vyniknou sociální rozdíly

České školství má dva zásadní problémy - nepatřičnou závislost výsledků dětí na jejich sociálním zázemí a obrovskou autonomii škol. Některé jsou extrémně dobré, jiné ale pokulhávají. Extrémy na obou stranách se nyní za časů mimořádných opatření kvůli koronaviru ještě více prohloubí.

Vzdělávání hlavně mladších dětí teď stojí a padá na vůli, času a schopnostech rodičů se jim doma věnovat. Řada z nich si stěžuje, že školy na žáky navalily obrovské kvantum látky, které s nimi musí doma projít. I proto ministr školství Robert Plaga na pondělní tiskové konferenci apeloval na pedagogy, ať se věnují především opakování.

„Chtěl bych poprosit učitele, když víme, že mimořádná opatření budou trvat delší dobu, aby v následujících týdnech sestavili s řediteli plán a soustředili se na procvičování a především profilující předměty,“ žádal učitele Plaga.

S domácí přípravou ale více než kdy jindy souvisí jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Zatímco za časů, kdy se ještě chodilo do školy, mohl žák i při přijímačkách využít dovedností nabytých ve třídě, teď se musí spolehnout sám na sebe a hlavně na své rodiče.

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy totiž proběhnou. I když se uskuteční jen v jednom termínu, a to nejdříve 14 dní po znovuotevření škol. Výsledek se pak propíše na obě školy, kam se žák hlásil. Podle Plagy se ale také může stát, že se termín zkoušek kvůli trvajícím opatřením posune až na červenec.

Ať tak či tak. Děti se budou muset spolehnout hlavně na své rodiče. Buď se s nimi budou učit a zajistí jim procvičování nad rámec domácích úkolů třeba formou online kurzů, nebo to nechají jen na nich. A zase se tak prohloubí rozdíl mezi dětmi více a méně ambiciózních rodičů.

„Už za běžných okolností je závislost úspěchu u přijímacích zkoušek v podstatě dána tím, jestli dítě přichází z podnětného nebo méně podnětného prostředí. Jestli je někde možné tuto nerovnost snížit, tak ve školách. To ale v současnosti odpadá a bude to tak nyní závislé čistě na přístupu rodin a jejich schopnosti zajistit dětem nějakou formu digitální přípravy,“ upozorňuje odborník na vzdělávání z organizace EDUin Bohumil Kartous.

Druhou možností by bylo jednotné přijímací zkoušky vypustit. V takovém případě by školy rozhodovaly o přijetí jen na základě známek z vysvědčení. O tom ministerstvo také uvažovalo, jenže proti byla gymnázia. Pro ně by totiž nebylo možné si mezi uchazeči vybrat. Žáci, kteří se na gymnázia hlásí, jsou totiž většinou jedničkáři, a rozdíl ve vysvědčeních by mezi nimi nebyl.

„My máme do osmiletého studia 425 přihlášek a přijímáme 60 žáků. Víc jak 200 uchazečů má přitom na vysvědčení samé jedničky. Neznám tedy kritérium, podle kterého bych mezi nimi měla vybrat. To bych asi musela losovat,“ říká nadneseně ředitelka Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Mimořádná opatření také ještě více rozevřou nůžky mezi elitními a ostatními školami. A to kvůli vysoké míře nezávislosti, které v rámci českého školství mají. Tuzemské vzdělávání totiž patří k nejvíce decentralizovaným v zemích OECD.

Zatímco některé školy tak berou současnou situaci jako výzvu a hned od prvního okamžiku se mimořádným opatřením přizpůsobily, jiné sází na tradiční postupy. Ty první tak využívají různé digitální nástroje, zadávají projekty a obecně se soustředí na stěžejní rozvoj kompetencí, ne konkrétních znalostí. Ty ostatní volí třeba vyplňování pracovních sešitů nebo zadávání úkolů přes e-mail.

„Problém dětí ze znevýhodněného rodinného prostředí tady máme pořád, v období distanční výuky je akorát víc vidět. Škola by za normálních okolností měla výuku koncipovat tak, aby s ní rodiče museli pomáhat minimálně. Každá škola se teď s tím vypořádává po svém, ale co vidím ve svém okolí, tak si tento problém uvědomují a pracují s ním,“ říká předsedkyně spolku učitelů a ředitelů Učitelská platforma Petra Mazancová.

Nelze totiž zapomínat ani na to, že řada rodin třeba vůbec nemá počítač nebo připojení k internetu. Tři procenta dětí do 15 let žily v roce 2019 v domácnosti bez internetu. Velké rozdíly jsou navíc i mezi kraji. V tom Ústeckém není připojeno k internetu 26 procent ze všech domácností.

Tyto děti jsou pak opět závislé na tom, jak se s nimi budou připravovat rodiče, případně jestli s nimi bude pracovat škola v „offline“ režimu.

I za časů mimořádných opatření je zásadním tématem maturita. Může se totiž jednoduše stát, že letošní ročník studentů bude vůbec prvním, kam historie českého školství dohlédne, který nebude skládat maturitní zkoušku. Pokud se školy neotevřou do 1. června, na maturitním vysvědčení budou mít studenti průměr známek z posledních dvou ročníků - toho třetího a pololetí čtvrtého.

Asociace ředitelů gymnázií nechce, aby se maturita rušila. Navrhla proto, aby se případně zkouška přesunula na září. To ale zkomplikuje zase život vysokým školám.

„Smíme zapisovat pouze studenty, kteří složili maturitu. Ministerstvo nebo vláda by tedy musely udělat nějakou výjimku, nebo by bylo nutné posunout zápisy, což by ale zasáhlo do začátku semestru,“ vysvětluje problémy s případným zářijovým termínem maturitních zkoušek rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička.

Když se žáci dostanou do škol před 1. červnem, odmaturují nejdříve za tři týdny, a to vyjma zrušených písemných prací z jazyků ze všech předmětů. Prosadily to školské asociace. Novela školského zákona totiž vrátila kontrolu písemných prací právě učitelům, kteří by to ale v hektickém závěru školního roku nemuseli stihnout.

Unii školských asociací se ale nelíbí, že MŠMT na učitele zase na oplátku navalilo opravu didaktických testů.

„Zrušení písemek vítáme, ale s čím zásadně nemůžeme souhlasit, tak to je opravování didaktických testů ve školách,“ říká předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček. Podle něj se tím opravování testů nezrychlí, školy to zbytečně zatíží a lépe by to stejně zvládl Cermat.

V jednom bodu ale dala pandemie koronaviru ministrovi školství za pravdu. Odložení státní maturity z matematiky jen o rok, jak to jeho poslanečtí kolegové z koalice prosadili na školském výboru, nic neřeší, protože během tak krátké doby se nic nestihne změnit.

To se teď vinou vnějších okolností ukazuje v plné nahotě, a tak bude patrně nutné povinnou maturitu z matematiky posunout o další rok anebo na neurčito, jak to v původní verzi navrhoval ministr školství Plaga.

Možná bude pro státní maturitu také doba po odeznění pandemie koronaviru příležitostí, aby si politici napříč stranami ujasnili, co od této zkoušky vlastně očekávají. Jen samotný odklad státní maturity z matematiky štěpí v podstatě všechny politické strany vyjma Pirátů.

Už teď má ale chystané opatření jednoho vítěze, a to neúspěšné studenty, kteří v letošním jarním termínu chtěli opakovat písemný test z cizího nebo českého jazyka.

„Pokud poslanci schválí zákon, který MŠMT předkládá, tak vzhledem k tomu, že písemné práce se letos konat nebudou, u žáků, kteří měli v opravném termínu psát pouze písemnou práci, se bude považovat tato práce za splněnou,“ potvrzuje mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

V případě, že se maturitní zkoušky konat nebudou, získají maturitu „zadarmo“ i všichni ostatní repetenti.