Školství překvapilo novou vyhláškou k inkluzi. Část žáků má přijít o podporu

V úterý 1. září se žáci, učitelé i rodiče konečně dočkali. Ačkoliv s problémy, přesto začal nový školní rok na většině škol klasicky - ve třídách a nikoliv distanční výukou. Ve stejný den ale Ministerstvo školství připravilo ředitelům ještě jedno překvapení – novou inkluzivní vyhlášku.

Ta se bez širší odborné diskuze objevila v meziresortním připomínkovém řízení, přitom je poměrně kontroverzní. Například podporu asistenta pedagoga nebudou moct nově získat všichni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, jako tomu bylo dosud, ale pouze striktně vyjmenované skupiny dětí: s mentálním, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem.

Na podporu tak nově nebudou mít nárok žáci s tělesným postižením, závažnými vadami řeči nebo specifickými poruchami učení.

Těmto skupinám přitom k 30. září 2019 pomáhala téměř třetina všech asistentů pedagogů na školách, dva tisíce z celkových téměř 17 tisíců pak přímo žákům se specifickými poruchami učení. S těmi by se tak školy musely buď rozloučit, nebo je přiřadit k jiným žákům.

„Zásadním problémem je, že ministerstvo představuje takhle strašně zásadní změny bez jakékoliv předchozí odborné debaty. Je to faul na inkluzi,“ komentuje novelizovanou vyhlášku předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková.

Ministerstvo školství vidí ale tyto výdaje jako neefektivně investované. Kupříkladu pro tělesně postižené žáky podle MŠMT nedává podpora asistenta pedagoga ve třídě smysl.

„Vyhláška je obrovským krokem zpátky v systému podpůrných opatření. Je totiž nutné vždycky zvážit individuální potřeby každého dítěte. Můžete mít sice dítě s tělesným postižením na vozíčku, které se dokáže po škole s výtahem pohybovat bez pomoci, ale pak máte dítě od krku dolů ochrnuté, které potřebuje asistenta pedagoga po celou dobu vyučování,“ dodává Laurenčíková s tím, že bez ohledu na míru tělesného postižení by podle navrhované vyhlášky neměl nárok na asistenci nikdo.

„Co se týká asistenta pedagoga, tak se zužuje okruh jeho působnosti z oblastí, kde z našeho pohledu nemůže přispět k žádnému zlepšení, třeba v případě vad řečí,“ vysvětloval na výboru účel vyhlášky náměstek ministra školství pro řízení sekce vzdělávání, sportu a mládeže Karel Kovář.

Ministerstvo školství zdůvodňuje novelu zprávou České školní inspekce z března 2018. Asistenti pedagoga ve třídách by se totiž podle MŠMT měli v případě potřeby věnovat nejen žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i ostatním dětem. To se ale dělo jen v 60 procentech případů na prvním stupni a ve 39 procentech na druhém stupni základních škol. Ministerstvo si tak myslí, že asistenty školy zbytečně nadužívají.

„Ve třídách je ale často více žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a asistent pedagoga se pak věnuje všem. To není úplně neefektivní. My vedeme asistenty k tomu, že jsou s učitelem ve třídě tandemem, který si rozděluje výuku,“ popisuje praxi ve své škole ředitelka pražské ZŠ Brigádníků Karin Marques.

Vyhláška ale neovlivní jen počty asistentů pedagoga. Míří také k omezení takzvané pedagogické intervence. To je pomoc žákům nad rámec školní výuky, ať už formou doučování, v případě že například nestíhají nebo nemají tak podnětné domácí prostředí, případně mají problém s chováním.

Dosud ministerstvo škole tyto hodiny navíc proplatilo. Novela tuto praxi ale ruší a nechává na školách, aby si pedagogickou intervenci proplatily samy.

„Jedná se o podpůrné opatření cíleně zaměřené na konkrétního žáka podle jeho potřeby. Těchto dětí máme ve škole zhruba 25, u kterých využíváme různě hodiny pedagogické intervence. Pro naši školu by tedy omezení této podpory znamenalo v součtu minus jeden úvazek učitele. Navržené kroky jsou podle mě cíleným okrajováním inkluze a postupným návratem o čtyři roky zpět, kdy podpora mnoha žáků v běžných školách téměř nebyla placena,“ nesouhlasí s novým zněním vyhlášky zástupce ředitele ZŠ Londýnská v Praze Václav Nádvorník.

Školy přitom už teď na pedagogických intervencích šetří. Finance většinou pobírají pouze na jednoho žáka, kolem něj ale vytvoří skupinku dětí s podobným problémem a učitel se jim věnuje dohromady.

„Ministerstvo školství tento návrh zdůvodňuje potřebou úspor. Takovému zdůvodnění v tomto případě nerozumím. Ve chvíli, kdy řadě žáků ztížíme úspěšný průchod vzděláváním i jejich následné uplatnění na pracovním trhu, můžeme očekávat výrazné zvýšení nákladů na řešení průvodních jevů spojených s jejich případnou dlouhodobou nezaměstnaností a dalšími problémy, kterými budou mnohem snáze ohrozitelní,“ připomíná předsedkyně profesního sdružení pedagogů Učitelská platforma Petra Mazancová.

Náměstek ministra školství Kovář ale odmítá, že by vyhláška měla za cíl ušetřit na výdajích ve školství. Podle něj jde jen o hospodárné využití prostředků. Vzhledem ke kritice, kterou novela vyvolala, by ale mohla ještě doznat změn.

„Prostředky, které jsou vyčísleny v balíku společného vzdělávání, přesunujeme školám formou navýšení rozpočtu. Vyhláška tak není motivována úsporou. Celý materiál je ale v připomínkovém řízení, takže může doznat značných změn,“ dodává Kovář.

Novelizovaná vyhláška mění vyjma financování asistentů pedagoga a pedagogické intervence i systém speciální pedagogické péče. Na speciálního pedagoga ztratí nárok žáci s mentálním a tělesným postižením, autismem nebo závažnými poruchami chování. Asistenti pedagoga také nově nebudou moct působit v základních uměleckých a vyšších odborných školách.