Školní učebnice se změní. Stereotypizují Romy

„Romové uznávají jiné hodnoty než většinové obyvatelstvo České republiky.“

„Velice významná je pro ně rodina. Obvykle žijí se svou početnou rodinou pohromadě v jednom domě nebo v jedné čtvrti.“

„Říká se, že Romové mají rytmus v těle, většina z nich krásně zpívá. Hudba byla a dodnes je zdrojem jejich obživy.“

To je jen pár vět z textu jedné školní učebnice, který se věnuje Romům. Odborníci upozorňují na to, že jde o stereotypní popis, jenž se navíc v různých obdobách opakuje i v dalších učebnicích.

„Jde třeba i o pozitivní generalizující předsudky. Stále tak v učebnicích nacházíme, že Romové mají biologický předpoklad k tomu být dobrými tanečníky a hudebníky. To je samozřejmě stereotyp, protože kupříkladu já zpívat tedy neumím,“ vysvětluje na jednom jednoduchém příkladu zjednodušující pohled na Romy v českých učebnicích Tomáš Ščuka.

Loni k tomuto tématu představily Rada Evropy, Romský vzdělávací fond a Institut Georga Eckerta výsledky společného mezinárodního šetření ve 20 evropských zemích. Právě Ščuka zpracovával jeho českou část. Výzkum se zaměřil na analýzu zastoupení Romů ve školních osnovách a učebnicích používaných na druhém stupni základních škol a na středních školách.

Základním problémem ale nebyla ani tak stereotypizace jako spíš mlčení. Z 38 českých učebnic zeměpisu, dějepisu a občanské výchovy se nějaká zmínka o Romech objevila jen v 11, většina textů se věnovala genocidě Romů v souvislosti s holocaustem za druhé světové války. Jen pro dokreslení – v učebnicích se objevilo v souvislosti s Romy pouze 7 obrázků a hned 3 z nich vůbec nesouvisely s tématem kapitoly a podporovaly stereotypy.

„Důležitý je rozsah témat, protože Romové, to není jen historie. Je tedy nutné identifikovat v učebnicích tematické oblasti s potenciálem zmínit Romy, ať už jde o geografii, demografii, chudobu, vzdělání, diskriminaci, nebo veřejné zdraví. To jsou všechno témata, kde by Romové mohli být zmiňováni, ale zatím nejsou,“ myslí si Ščuka.

Z toho důvodu přijala v září Rada vlády pro záležitosti romské menšiny usnesení, aby ministerstvo školství zajistilo rovnocenné zobrazování menšinových skupin v učebnicích a zároveň iniciovalo setkání se zástupci autorů a vydavatelů učebnic.

Toto setkání proběhlo v pondělí 26. dubna a ministerstvo školství připravilo plán na úpravu budoucích učebních textů. Garantem bude Muzeum romské kultury.

„Na jednání byla dohodnuta spolupráce ministerstva školství a Muzea romské kultury v oblasti odborného posuzování nových učebnic v oblasti témat týkajících se Romů a také odborné podpory pro autory učebnic. O výsledcích jednání bude informována Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Jednání s nakladateli a romskými odborníky budou dále pokračovat,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Tato praxe s autorizací učebnic od ministerstva školství přitom funguje už dnes, a to i ve spolupráci s Muzeem romské kultury, avšak podle výsledků mezinárodního šetření nedostatečně. Ostatně o tomto procesu schvalování učebnic mluvil už na zářijovém zasedání rady vlády ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství Jaroslav Faltýn.

„Muzeum romské kultury je už více než deset let subjektem, který má posuzovat učebnice z hlediska romské tematiky. Ale přibližně v posledních pěti letech nám nepřišla snad ani jediná učebnice na posudek,“ vysvětluje ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Z jednání na ministerstvu školství vyplynulo, že úřad bude do budoucna v tomto postupu důslednější. Zároveň je ale na stole plánovaná revize rámcových vzdělávacích programů.

„Do nich by se měl dostat bod, který tam doposud chybí, a to jakési penzum informací o dějinách a kultuře Romů. Na tom panuje shoda, takže věřím, že se to v revidovaných rámcových vzdělávacích programech objeví,“ dodává Horváthová.

Podle Ščuky by ale bylo vhodné, aby přípravu učebnic zaštiťovalo nejen Muzeum romské kultury, ale celá platforma romských, ale i dalších organizací.

„Systémové řešení je na ministerstvu školství. Záleží na tom, která doporučení vezme za svá a jakým způsobem je implementuje. V tomto směru může být přidanou hodnotou širší nezávislá platforma romských a neromských organizací, ale i jednotlivých odborníků,“ dodává Ščuka.

Podle nakladatelů školních učebnic ale není na starých textech důvod nic měnit. Jsou v souladu s aktuálními rámcovými vzdělávacími programy a schválené ministerstvem školství. Na druhou stranu je tady prostor upravit tvorbu učebnic nových.

„Učebnice je třeba přepracovávat teprve tehdy, když nevyhovují aktuální podobě Rámcového vzdělávacího programu. Pokud je řeč o učebnicích našeho nakladatelství, ty jsou s jeho požadavky v souladu, a žádné přepracovávání proto nepřipravujeme. Dosavadní úpravu, tak jak je formulována v průřezovém tématu Multikulturní výchova, považujeme za dostačující. Nicméně dílčím změnám jsme otevřeni,“ říká šéfredaktor Pedagogického nakladatelství Prodos Daniel Ševčík.

V tom se s ním shoduje i další účastník pondělního jednání na ministerstvu školství a jednatel stejnojmenného nakladatelství Jiří Fraus.

„Naše diskuse byla otevřená, věcná a směřovala spíše do budoucna. Ministerstvo školství informovalo o tom, že jistě dojde k nějakým změnám v rámci připravované revize Rámcového vzdělávacího programu, která se chystá na rok 2023,“ říká Fraus.

Velkým problémem je podle zakladatele Nakladatelství Fraus především současná praxe na základních i středních školách, ty totiž používají klidně 15 let staré učebnice, které pak nemohou postihnout dynamický vývoj debaty ohledně problematiky menšin, migrace obyvatel a jejich začleňování do většinové společnosti.

„Školy mohou velmi těžko reagovat, když musí pracovat s učebnicemi, jejichž obsah nereflektuje aktuální stav společnosti. Přičemž změna by byla velmi jednoduchá. Stačí se podívat k našim jižním sousedům do Rakouska, kde žáci dostávají nové aktuální učebnice každý rok nejen na základních, ale i na středních školách,“ nabízí řešení Fraus.