Škody v Bejrútu se vyšplhají na miliardy dolarů. Politici volají o pomoc

Na Libanon se po měsících neutěšitelné ekonomické situace, kdy blízkovýchodní zemi hrozí bankrot, třetina lidí je nezaměstnaných a téměř polovina se ocitla pod hranicí chudoby, snesla další katastrofa.

Obnovení hlavního města a zároveň největšího přístavu po výbuchu nebude levné a zcela vyčerpaný stát nemá kde brát.

Prvotní odhady škody byly vyčísleny přibližně na tři až pět miliard dolarů, jak uvedl guvernér Bejrútu Marván Abbúd. O několik hodin později svůj odhad přehodnotil. „Škody jsou příliš velké,“ řekl Abbúd na tiskové konferenci. „Odhadujeme, že přímé i nepřímé škody budou okolo 10 až 15 miliard dolarů,“ pokračoval.

K podobnému závěru došel i Charbel Cordahi, ekonomický poradce prezidenta, který uvedl, že škody se vyšplhají k 15 miliardám dolarů.

„Až 70 procent libanonského obchodu proudí skrze Bejrút,“ řekl pro Arab News. „Letiště a ostatní přístavy mohou umožnit 30 až 40 procent obchodu. Otevření hranic se Sýrií umožní využít dalších 20 procent. Znamená to, že minimálně pět miliard dolarů z importu nenajde svou cestu do Libanonu a další dvě miliardy dolarů z exportu zůstanou na zemi po dobu osmi měsíců,“ pokračoval a dále uvedl: „Toto představuje přibližně ztrátu čtyř miliard dolarů, což je 15 procent hrubého domácího produktu.“

„Libanon tuhle katastrofu sám nevyřeší,“ zakončil Cordahi s odkazem na nutnost mezinárodní pomoci. Prezident Aún vyhlásil třídenní období smutku a slíbil uvolnění 100 miliard libanonských liber (66 milionů dolarů).

První opravné práce přístavu již započaly. Jeho oprava je hlavní státní prioritou, protože výbuch zasáhl i obilné sklady a země má v současnosti přibližně měsíční zásoby. Libanon se pokouší okamžitě převést do přístavu v Tripolisu čtyři plavidla přepravující 25 000 tun mouky, jak uvedla stanice LBCI.

Dalšími body obnovy je zajištění ubytování pro 300 tisíc lidí, kteří se náhle nemohou vrátit do svých domovů, zajištění zásob léků a zmírnění dopadu na přírodní podmínky ve městě.

Environmentální dopad naštěstí zmírnily dobré povětrnostní podmínky, které odnesly toxický mrak nad moře, jak uvedl pro Arab News environmentální expert Mostapha Raad. Největší obavy panovaly kvůli možnosti kyselých dešťů, ale podle provedených testů je situace v tomto ohledu dobrá.

„Potřebujeme další země, které nám pomohou zrekonstruovat Bejrút,“ řekl pro Arab News Mohammad Kheir, generální tajemník Rady pro vyšší pomoc, jež pomáhá Libanoncům postiženým přírodními katastrofami. „Byli bychom vděční, kdyby každá země přestavěla ulici nebo sousedství v Bejrútu, jako tomu bylo po izraelské agresi v roce 2006. Tak by to bylo nejlepší,“ sdělil dále Kheir.

Prozatím mezinárodní společenství vyjadřuje svou lítost a posílá své zdravotnické experty i zásoby, ale finanční pomoc bude muset následovat, aby se Libanon neponořil do další krize podobné občanské válce v letech 1975 až 1990. V nedávné minulosti dali od Libanonu všichni ruce pryč kvůli politické situaci v zemi.

Spojeným státům vadí vliv Íránem financovaného Hizballáhu na chod země, podobný požadavek k poskytnutí mají i arabské státy Perského zálivu. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo ve středu znovu potvrdil blíže nespecifikovaný závazek k pomoci libanonskému lidu.

Mezi prvními dárci přímé finanční pomoci je Spojené království a Austrálie. Británie slíbila poslat pět milionů liber (6,5 milionu dolarů). „Poskytli jsme okamžitou přímou podporu, včetně pátracích a záchranných prací, pohotovostní lékařské pomoci a až pěti milionů liber v humanitární pomoci,“ píše ve vládním prohlášení ministr zahraničí Dominic Raab. Austrálie přislíbila pomoc ve výši 1,4 milionu amerických dolarů a premiér Scott Morrison uvedl, že vláda uvažuje i o další pomoci.

Mezinárodní měnový fond zase svou pomoc Libanonu podmiňoval celostátními reformami, které ale rozštěpené politické vedení země nedokázalo uvést v chod. Otázkou je, jak se fond nyní tváří v tvář katastrofě postaví. Prozatím mezinárodní instituce neuvedla žádné oficiální stanovisko kromě tweetu na účtu výkonné ředitelky fondu Kristaliny Georgievové, ve kterém ředitelka vyjadřuje svou lítost nad událostí.

Naopak Světová banka ve středu vydala své oficiální prohlášení. V něm přislíbila pomoc svých expertů a také vytvoření platformy k výběru financí.

„Skupina Světové banky je otevřena aktivní účasti na platformě s libanonskými partnery, aby mohla mobilizovat veřejnou i soukromou finanční podporu na obnovu,“ stojí v prohlášení. Dále organizace uvedla, že „skupina Světové banky by byla rovněž ochotna přesunout stávající zdroje a prozkoumat dodatečné možnosti financování na podporu obnovy životů a živobytí lidí postižených touto katastrofou“.