Zimní sezóna 2021: Skiareály řekly, o kolik zdraží a jaká budou opatření

Loni skiareály fungovaly jen devět dní. Letos horská střediska doufají, že se sezóna uskuteční za ochranných opatření, která nařídila vláda. Už nyní ale čelí nárůstu některých nákladů, které však s uzavřením nesouvisí.

Situace se proto odrazí i na cenách skipasů. Zdražením se skiareály nesnaží nahradit loňské ztráty, ale musí jím pokrýt nově vzniklé náklady. „Navýšení bude do deseti procent. V cenách zohledňujeme rostoucí náklady hlavně u energií, materiálů, náhradních dílů, zařízení i mezd,“ říká Alena Hruboňová ze společnosti Snowhill, která provozuje sjezdovky v Herlíkovicích.

Zvýšení ceny permanentek se neubrání ani další střediska. O desítky procent na 750 korun se zvedne částka za jednodenní skipas ve skiareálu Lipno. „Ceny skipasů odrážejí jen to, co se děje v ekonomické sféře. Cena bude navýšena o inflaci a náklady na energie,“ uvedla mluvčí skiareálu Lipno Olga Kneiflová.

Zhruba o deset procent vyskočí cena i v areálu Český Jiřetín. „Ceny musí jít výš. Zatím to ale nemáme definitivně schválené,“ sdělil mluvčí Jiří Drahorád.

O sedm až 10 procent si lyžaři připlatí na Monínci. „K navýšení došlo kvůli vstupním cenám energií, které vzrostly o 30 procent, a kvůli cenám pohonných hmot, které se zvedly asi o sedm procent,“ říká Petra Martínková, mluvčí společnosti Trigema, jež vlastní skiareál Monínec.

Loni kvůli pandemii covidu-19 a s ní spojeným vládním opatřením skiareály prakticky fungovaly jen mezi 18. a 26. prosincem. Od té doby musely být až do konce sezóny uzavřeny. To se také podepsalo na jejich finanční situaci.

Asociace horských středisek celkové ztráty za loňskou zrušenou sezónu vyčíslila na 25 miliard korun. Jednotliví vlekaři škody odhadují na desítky milionů korun. Jen Monínec loni přišel na tržbách o 15 milionů korun.

„To pro areál, který má roční obrat 65 milionů korun, není malá částka. Samozřejmě to nebyla čistá ztráta, snažili jsme se co nejvíce redukovat náklady a tlačit je dolů a výrazně nám pomohly i státní kompenzace, které jsme využili,“ popisuje Martínková.

I přes loňské ztráty skiareály investovaly do modernizace miliony korun. Hruboňová však uvedla, že letos se tyto částky pohybují pouze v „drobném rozsahu“, v případě Herlíkovic jde o dva miliony korun. „Velká investice do zasněžování u nás proběhla již před loňskou zimou a nebyla bohužel využita. Snad letos,“ dodává.

Ani na Lipně nechtěli škrtat investice. „Některé jsme omezili, ale ty, které byly už rozpracované, jsme dokončili,“ říká Kneiflová. V areálu vznikla nová restaurace, cukrárna a hotel. V Monínci například investovali zhruba čtyři miliony korun do obměny sněhových děl, v Českém Jiřetíně si pořídili nový stroj na úpravu sněhu.

Zatím to vypadá, že se lyžařská sezóna letos uskuteční alespoň za bezpečnostních opatření, která by měla snížit riziko nákazy koronavirem na sjezdovkách. Lyžaři by se měli prokázat bezinfekčností – potvrzením o očkování nebo prodělané nemoci či negativním testem.

Pracovníci horských středisek budou dokumenty kontrolovat. „Tak jak je to nastaveno od vlády. Aktuální stav je takový, že při koupi skipasů budeme kontrolovat bezinfekčnost a budou probíhat i namátkové kontroly v areálu,“ upozorňuje Kneiflová.

V Monínci neočekávají, že by tyto kontroly měly nějaký dopad na návštěvnost. „Jsou to opatření, která už nějakou dobu platí i mimo skiareály, lidé jsou na ně zvyklí a rozumí tomu, proč tato opatření jsou,“ myslí si Martínková.

Opatření však naráží na problém. Vlekaři si zatím nevědí rady s tím, jak zamezit případům, kdy si očkovaný zákazník koupí několik skipasů a ty rozdá či prodá například neočkovaným. „Jak se to bude kontrolovat, si dost dobře neumím představit. Na to už vliv nemáme,“ říká Drahorád.

„Není v našich silách zkontrolovat, pro koho tyto skipasy jsou určeny, ale zcela důvěřujeme našim návštěvníkům, že se chovají zodpovědně a neporušují vládou nařízená opatření,“ vysvětluje Martínková.

Střediska spoléhají na osobní zodpovědnost každého lyžaře. „V tomto ohledu si stojíme za tím, že zodpovědný by měl být každý občan sám za sebe. Nemůžeme tomu nijak jinak zabánit,“ uvedla Kneiflová.

Některá střediska však přistoupí i na přísnější opatření, než jaká jim zatím nařizuje vláda. „Budeme se zároveň v rámci našich personálních kapacit snažit apelovat na návštěvníky a vést je k tomu, aby udržovali předepsané 1,5metrové rozestupy,“ říká Martínková. Dále budou dbát například na dezinfekci společných prostor.

„Výhodou v současné situaci je skutečnost, že naše přepravní kapacity, tedy lanová dráha a vleky, nemají uzavřené kabiny ani žádný uzavřený vnitřní přepravní prostor a jsou kompletně na čerstvém vzduchu,“ popisuje Martínková.

V tuzemsku je kolem 450 lyžařských středisek, která zaměstnávají zhruba 45 000 lidí. Každoročně přispějí do státního rozpočtu 13 miliardami korun.