Článek
Minulý víkend přinesl do uzavřených oborů české ekonomiky kapku naděje, že se jejich byznys od pondělí přece jen nakonec rozběhne. Například provozovatelé lyžařských areálů od konce minulého týdne začali znovu připravovat své sjezdovky k provozu. Vše ale na poslední chvíli změnila výzva hejtmanů k obnovení nouzového stavu, kterou vláda během nedělního odpoledne přijala.
Nové vyhlášení nouzového stavu je ale podle některých odborníků protiústavní. Fakticky jde o pokračování dosavadního nouzového stavu, které Sněmovna tento týden odmítla. Jedním ze zastánců tohoto názoru je prezident Asociace lanové dopravy ČR Jakub Juračka. Ten v rozhovoru pro SZ Byznys prozradil, jaké mají lyžařské areály další plány.
Vypadalo to na konec nouzového stavu, který vláda na základě jednání s hejtmany prodloužila. Co to pro lyžařské areály v posledních dnech znamenalo?
Přineslo to zbytečné náklady. V představě pondělního otevření každý, kdo před víkendem mohl, doplnil na sjezdovky sníh, povolal do práce zaměstnance a nachystal směny. Bylo potřeba také udělat měsíční údržbu lanových drah a předprovozní kontroly, které nejsou vůbec levná záležitost. Nakonec byl kvůli jednání hejtmanů nouzový stav opět prodloužen. Zklamalo mě, že jedinou podmínkou v rámci změn v opatřeních bylo prodloužení otvírací doby úřadů.
V předchozím rozhovoru pro Seznam Zprávy jste promluvil o možnostech, které by pomohly ukázat na nesouhlas s kroky vlády, cituji: „Pokud se nějaká jiná asociace rozhodne vynést premiéra v zubech, tak se přidáme.“ Co plánujete?
Rozhodne se o našich dalších krocích dnes (v pondělí, pozn. red.). V minulém týdnu nás oslovily asociace z jiných segmentů, které jsou stejně jako my v zoufalé situaci. Myslím, že jsme už vyčerpali všechny slušné možnosti, jak dát vládě najevo náš nesouhlas. Nepamatuji si situaci, kdy by vláda porušila to, co rozhodl Parlament. Za mě je to za hranou všeho, co jsem si dokázal představit. Vláda se chová protiústavně. Ptám se sám sebe, jak ostatní mohou dodržovat pravidla, která stanoví orgány České republiky, když vláda hledá způsob, jak ústavu obejít.
Jsem přesvědčený o tom, že vláda má největší strach z toho, že se po otevření ekonomiky nic nestane a počty nemocných neporostou. Ukázalo by se, že vláda deset měsíců likviduje ekonomiku takzvaně bez důvodu.
Od předsedy Senátu zní, že se chystá napadnout vyhlášení nouzového stavu u Ústavního soudu. Pokud bude nouzový stav zrušen, budete žádat o kompenzace náhrady škod v plné výši?
Tam přesně cílíme. Už čtvrtý týden máme u Ústavního soudu vlastní stížnost ohledně opatření na uzavření venkovních sportovišť a čekáme, jak se k tomu senátoři vyjádří. Pokud by došlo k situaci, že se zjistí, že opatření bylo vydáno protiústavně, nám se zvyšuje šance, že ve chvíli, kdy lyžařské areály zažalují stát o náhradu plné škody, nebude to o tom, že soud rozhoduje o podstatě problému. Na provozovatelích už jen bude dokázat výši své škody. Tím se celý proces velmi zjednoduší.
Jsem přesvědčen, že velké množství areálů stát žalovat nakonec opravdu bude.
Jaký bude výsledek letošní sezony v lyžařském segmentu? Co se bude dít v dalších měsících?
Ta bilance letošního roku bude katastrofální. Uvidíme, kolik dostaneme kompenzací, kdy a co z toho areály poplatí. Zůstává tu ale stejně obrovský otazník nad tím, co se bude dál dít s technologickými celky, které nebudou mít areály z čeho financovat, a jak přežijí bez zásob celé léto. Bude potřeba také velký balík peněz na rozjezd další sezony, to bude pro některé provozovatele problém.
Doslova o likvidačních dopadech na lyžařský byznys se mluvilo hodně. Kolik areálů letošní sezona může skutečně zničit?
Odhaduji, že přibližně 15 procent lyžařských středisek dopady opatření opravdu nepřežije. V problémech budou hlavně menší střediska, která nemají jiný příjem a nejsou schopna dosáhnout na úvěr. Pro ně to bude složité hlavně v tom, že příjmy se skládají z několika činností, které jsou v současné době všechny omezeny. Jde o stravování, půjčovny, lyžařské školy, ubytování a samotný provoz skiareálů. V konečném důsledku propad tržeb bude v naprosté většině celého zimního segmentu. Je otázka, co s nimi bude dál, jak s provozovateli areálů, tak ale i s příbuznými podniky. Půjde o širokopásmový obor, který pohřbil pan premiér Babiš strachem z pandemie.
Mohou dopady změnit segment jako celek? Je namístě čekat v dalším roce zdražování služeb?
Zatím těžko říct. Už v první vlně pandemie distributoři jídla hlásili zdražení. Někde se ty výpadky peněz budou muset doplnit.
