Hlavní obsah

Skiareály versus stát. Měli by vlekaři platit za vodu pro sněžná děla?

DUEL: Měli by vlekaři platit za vodu na výrobu technického sněhu?

Lyžarská sezona je v plném proudu a skiareály nabízejí svým zákazníkům vhodné podmínky často i díky umělému sněhu. Zasněžování se ale nelíbí ekologům. Podle nich má dopad na další stav krajiny. A ozvalo se i Ministerstvo zemědělství. To zvažuje, že vodu, kterou vlekaři odebírají na umělý sníh z potoků a řek, zpoplatní. Zdražily by tak skipasy, jak varují lyžarské areály? A jak umělý sníh mění ráz okolní přírody?

Článek

V Duelu Seznam Zpráv zazní argumenty ředitele Asociace horských středisek Libora Knota a náměstka Sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství Aleše Kendíka.

Zpoplatnění vody pro skiareály ministerstvo zvažuje v novele vodního zákona

Předloha, kterou resort sepisuje, se týká především problematiky sucha. Podle mluvčího Ministerstva zemědělství Václava Tampíra je jako jeden z podnětů ve hře i platba za odběry povrchové vody pro umělé zasněžování. Stát teď chce především zjistit, kolik vody z potoků a řek kvůli sněžným dělům během zimní sezony ubude. Vlekaři už varovali, že v případě povinnosti za vodu platit se nová regulace promítne do ceny skipasů.

Ekologové varují, že umělý sníh má dopad na okolní krajinu 

Ekologové i vodohospodáři varují, že umělé zasněžování je pro udržitelný koloběh vody neúnosné. Vlekaře obviňují z toho, že prý často čerpají víc vody, než je skutečně nezbytné. Jejich obavy se ale zakládají zatím jen na odhadech. A ty se výrazně rozcházejí. Asociace horských středisek argumentuje tím, že podle jejích odhadů všechny skiareály u nás spotřebují 1,5 milionu kubíků vody. Přírodovědci z Krkonošského národního parku ale mluví až o 42 milionech kubíků. Stát proto teď plánuje na několik místech měřit skutečně odebraný objem vody. Výsledky bude mít za tři roky.

Doporučované