Článek
Je konec listopadu, a podnikatelé přesto nevědí, jaké budou od ledna platit daně. A to je docela problém.
„Tato nejistota ovlivňuje jejich plánování cashflow, plánování expanze, nebo naopak utlumení výroby v důsledku kritického roku. Mnohým firmám navíc končí fiskální rok teď na konci listopadu,“ dodává Aleš Rod, který je ředitelem pro výzkum v Centru ekonomických a tržních analýz. Problém je to podle něj ale i pro domácnosti a reputaci celé země.
Skandální z pohledu důvěryhodnosti
„Pro desetitisíce domácností zasažených pandemií je skutečně rozdíl, jestli budou mít těch 1500 korun měsíčně na pracujícího v rozpočtu navíc. Troufám si ale říct, že je to naprosto skandální z pohledu důvěryhodnosti, kterou by mělo Česko vzbuzovat u zahraničních investorů. Pokud jsou z vyspělých zemí, potřebují vnímat destinaci svých investic jako rozvinutou ekonomiku, která má vymahatelnost práva, efektivní státní správu, a toto určitě nevysílá do zahraničí dobrý signál,“ dodává Rod.
Může to ohrozit i počet zahraničních investic v zemi? „Nevím, jestli to krátkodobě může klesnout, ale spíš se může stát to, že zahraniční investoři budou ještě více trvat na tom, aby mladé české firmy které kupují, přesunuly svá sídla do Nizozemska a dalších zemí, kde ty atributy platí,“ říká Rod, podle kterého je často na majitele českých firem kvůli přesunu sídla nahlíženo jako na gaunery. Ale za přesunem nemusí být jen snaha vyhnout se placení daní. Důvodem je často právě efektivnost a rychlost státní správy dané země a transparentnost daňových změn.
Debata o daních? Také nehodnotím termojadernou fúzi
Sám pak sledování debaty o daňovém balíčku ve Sněmovně nazval utrpením pro ekonoma. „Pokud se člověk zaposlouchal do jednotlivých projevů, našel naprosto zásadní pochybení některých autorů silných výroků. Ať už se jednalo o terminologii, nebo základní principy ekonomické teorie nebo fiskální ekonomiky. Nechci být adresný, ale já jsem ekonom, a kdyby mě někdo vyzval, ať komentuji molekulární medicínu, nebo termojadernou fúzi, tak budu mlčet, protože o tom nic nevím, a nebudu se snažit vytvářet dojem, že ano,“ říká Rod.
Jako ekonom, který se zabývá veřejnými financemi, pak moc nechápe, čeho chce stát docílit. „Je mi jasné, čeho chtějí docílit předkladatelé návrhu s ohledem na fakt, že příští rok jsou jedny z nejdůležitějších voleb do Poslanecké sněmovny. Když bych to bral čistě jako ekonom, který se zabývá veřejnými financemi a regulací, tak mi to moc jasné není. Ono není úplně možné na jednu stranu hlásat, že tohle je vykročení k vyšší zodpovědnosti daňových subjektů, a na druhé straně křičet, že se bude zvyšovat kvalita veřejných služeb, která bude v uvozovkách zdarma. Buď je to krok doleva, nebo doprava. Nemůže to být obojí zároveň. Z té debaty navíc nevyplynulo to zásadní – debata o daních by měla být především debata o výdajové straně rozpočtu. Nikoliv té příjmové,“ dodává Rod.
