Situace v polských nemocnicích je tragická, vláda čeká na efekt Velikonoc

„Poslední výsledky, jež nám dávají určitou naději, jsou ještě příliš slabým signálem, abychom je brali optimisticky. Celou dobu máme v nemocnicích vážnou situaci, která se liší regionálně,“ zhodnotil ve středu epidemickou situaci v zemi polský ministr Adam Niedzielski za stranu Právo a spravedlnost.

Země čelí třetí vlně nákazy koronavirem způsobené nekontrolovaným šířením nakažlivějších mutací viru. K tomu došlo krátce po rozvolnění vládních opatření – otevření hotelů, bazénů, kin, divadel i nákupních center i zprovoznění vleků. Na sjezdovky do Beskyd tehdy vyrazili přes hranice i lidé z Česka. Restrikce se kvůli vysokému nárůstu nakažených vrátily regionálně po několika týdnech a celostátně pak od 20. března.

Zatím nejvyšší denní počet nakažených koronavirem zaznamenali Poláci 1. dubna (35 351). Od té doby čísla klesají, zároveň se ale během Velikonoc i po nich mnohem méně testuje. Testy v úterý odhalily 15 tisíc nakažených, ve středu pak 28 tisíc. Vláda je proto s interpretací nových dat opatrná a rozhodla o prodloužení částečného lockdownu do 18. dubna.

„Cílem je zastavení možného nárůstu onemocnění způsobených Velikonocemi,“ cituje deník Rzeczpospolita vládní zdroj. Data totiž ukazují, že se Poláci o svátcích vydali za příbuznými. V zemi totiž neplatí omezení pohybu, jako je tomu dosud v Česku.

Výrazně ale vzrostl denní počet obětí covidu-19. Ve čtvrtek dopoledne polské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že nemoci podlehlo 954 lidí. O den dříve to bylo 638. Úřad proto upozornil, že nárůst může souviset s opožděným hlášením skonů během Velikonoc.

I tak jsou ale polské nemocnice v obtížné situaci. Obsazených je téměř 35 tisíc covidových lůžek, tedy zhruba 80 procent kapacity. Nemocnicím chybí i personál, s jehož nedostatkem se podfinancované polské zdravotnictví potýká dlouhodobě. „Pracujeme 24 hodin 7 dní v týdnů. To se nedá, organismus potřebuje odpočinek, aby zregeneroval,“ stěžovala si na rádiu TOK FM předsedkyně Celostátního odborového svazu sester a porodních asistentek Krystyna Ptoková.

Situace zdravotnického personálu je podle ní tragická a adekvátní není ani finanční ohodnocení: více než zdravotní sestra v nemocnici v okresním městě si prý může vydělat i dojič krav. „Ministra zdravotnictví ovládají ekonomové. Vydá se nařízení, ale odkud máme vzít sílu ho provést, to už nikoho nezajímá. Už nikoho nezajímá, jestli nás to zdecimuje nebo jestli se máme naklonovat,“ kritizovala situaci odborářka.

Nejvyšší od začátku epidemie v Polsku je i počet nakažených lidí připojených na umělou plicní ventilaci: 3 362. Nad rámec běžné kapacity pomáhají i desítky polních „dočasných nemocnic“ na stadionech či výstavištích ve větších městech. Současný nápor pacientů je podle ministra Niedzielského způsobený vysokými počty nakažených z konce března. Deník Rzeczpospolita píše o situaci v nemocnicích jako o tragické.

Nejhorší situace je v současnosti na jihu země. Z nemocnic ve Slezsku se musí pacienti převážet do jiných regionů. V sousedním Malopolsku na jihu země jsou zase problémy s dostupností lůžek s umělou plicní ventilací a ve vedlejším Podkarpatském vojvodství se převozy pacientů připravují. Situace se bude horšit v Dolním Slezsku a ve Velkopolsku, kde roste počet nakažených.

Média v uplynulých týdnech psala, že ve velkých městech čekají lidé na příjezd sanitky i více než 12 hodin. Vozy s pacienty uvnitř totiž často stojí dlouhé hodiny ve frontách před nemocničními příjmy a čekají na uvolnění lůžka, případně převážejí pacienty do nemocnic vzdálených i stovky kilometrů. Dolnoslezský vojevoda Jarosław Obremski kvůli tomu minulý týden vyzval obyvatele, aby volali záchranku jen v případě ohrožení života nebo zdraví.