Článek
Aby po skončení nouzového stavu 17. května neskončila i všechna vládní opatření, přišla vláda s novým řešením – posílení kompetencí ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.
Potřebuje totiž udržet v chodu tu sérii omezení, která se mají podle harmonogramu vlády rozvolnit až o týden později 25. května. Ministr zdravotnictví proto připravil novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, jež by situaci podle něj měla vyřešit. Vláda ji projedná na pondělní schůzi, poslanci by o ní mohli debatovat v úterý.
„Cílem novely je provést Českou republiku řízeným návratem do normálního života při zachování určité míry omezení a jejich postupného rozvolnění,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Právě zákonem o ochraně veřejného zdraví se vláda při zavádění opatření řídila už na začátku. Městský soud v Praze ale letos v dubnu některá omezení práv označil za protiprávní. Vláda o nich podle něj vzhledem k závažnosti situace měla rozhodnout dle krizového zákona.
Ministr Vojtěch proto věří, že novelizovaným rozšířením některých pravomocí ministerstva dokáže Česko následovat harmonogram vlády i po 17. květnu.
„Po tomto datu hrozí překotné uvolnění opatření ze dne na den, tedy otevření všech rizikových provozů, čímž by se významným způsobem zvýšilo epidemiologické riziko a bylo ohroženo zdraví občanů,“ zdůvodnila Štěpanyová.
Změny: omezení činnosti a regulace hromadných akcí
A jaké konkrétní změny kontroverzní novela zákona obsahuje?
Podle údajů ministerstva, které Seznam Zprávám poskytlo ve středu odpoledne, má zákon několik konkrétních účelů.
Ministerstvu má umožnit usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji i umožnit nařídit vyčlenění provozů ve všech zdravotnických zařízeních – a to z pohledu věcného, technického i personálního zajištění.
V případě konkrétních služeb a provozoven má ministerstvo podle návrhu mít kompetenci zakázat nebo omezit jejich činnost. Ministerstvo jim také může nařídit vyšší hygienické standardy.
Možnost zakázat nebo omezit činnost by se podle návrhu týkala:
- obchodních center, obchodních a výrobních provozoven,
- bazénů a wellness zařízení,
- veřejné dopravy,
- všech druhů zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb.
Adam Vojtěch by coby ministr zdravotnictví podle návrhu mohl uložit povinnost používat osobní ochranné prostředky a dezinfekční prostředky, regulovat hromadné akce a omezit jejich rozsah a také nařídit některým subjektům poskytovat informace ministerstvu zdravotnictví a krajským hygienickým stanicím.
„Změny jsou navrhovány z důvodu toho, aby MZ mohlo efektivněji reagovat v situacích, kdy je ohroženo zdraví občanů,“ dodává k tomu ministerstvo.
Právník: Zákon nesmí být příliš vágní
Iniciativu ministerstva zdravotnictví už ve středu dopoledne zkritizovala opozice. Podle občanských demokratů nebo hnutí STAN totiž není vhodné, aby o omezení občanských práv rozhodoval jeden člen vlády.
„Jediný ministr nemůže mít červené tlačítko, pomocí kterého vypne fungování země. Ministr Vojtěch v rámci koronavirové krize navíc opakovaně selhal, a dokonce jednal protizákonně,“ tvrdil například poslanec ODS Zbyněk Stanjura.
Docent z katedry ústavního práva na Univerzitě Karlově a expert na ústavní právo Jan Wintr ale v návrhu vlády nutně problém nevidí.
„V řadě případů, pokud to má zákonný základ a jsou tam definovány konkrétní povinnosti, o věcech rozhoduje jen jeden ministr. Ve výsledku je ale za svoje rozhodování zodpovědná stejně celá vláda a její předseda může svého ministra kdykoliv – za součinnosti prezidenta – ve vládě vyměnit,“ vysvětlil.
Zmínil ale, že by zákon neměl obsahovat příliš vágní formulace. „To by byla cesta do současného Maďarska. Pokud tam ale budou jasně vymezené povinnosti a parametry toho, kdy je ministerstvo může nařídit, bude to z mého pohledu vhodné řešení současné situace.“
Vláda by podle něj měla dát poslancům na prostudování materiálu až několik dnů a dát si pozor i na přiměřenost opatření.
„Teď, když už máme s touto pandemií zkušenosti, víme, jaká konkrétní opatření musejí fungovat už nyní nebo jaké možnosti dát ministerstvu do budoucna. Lidé musejí vědět, jaké povinnosti se jim mohou nařídit,“ dodal Wintr s tím, že návrh by měl jasně konstatovat, že omezení práv je možné jen v nezbytné míře.
„Ostatně takto to deklaruje i ústavně zakotvená Listina základních práv a svobod. Pokud by zákon byl protiústavní, může ho také zrušit Ústavní soud,“ zmínil.
