Článek
Právník Ondřej Havránek zároveň prezidenta vyzval, aby nepravdy šířit přestal. Ze dvou explozí muničních skladů ve Vrběticích jsou podle českých bezpečnostních složek důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Zeman nicméně v minulosti prohlásil, že existuje víc vyšetřovacích verzí.
Prezident dříve řekl, že kromě verze o zapojení ruských tajných služeb dlouhodobě existuje i verze o neodborné manipulaci s výbušninami. V rozhovoru na Frekvenci 1 navíc 16. května odkázal na rozhovor s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO), podle které mohly výbuchy sloužit k zakrytí manka v muničním skladu.
„Bezprostředně po vašem projevu byly lidmi obeznámenými s vyšetřováním vaše závěry týkající se další vyšetřovací verze odmítnuty a bylo jasně deklarováno, že v současné době je pouze jedna jediná vyšetřovací verze, spojená se zapojením agentů ruské GRU,“ uvedl Havránek v textu.
„Pan Havránek panu prezidentovi velmi křivdí. Ale to si musí srovnat se svým svědomím,“ napsal serveru iRozhlas.cz v reakci na dopis prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Policie ani další vyšetřující složky existenci vícera verzí nepotvrdily. I zástupci vlády včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) opakovaně trvali na tom, že existuje jediná vyšetřovací verze týkající se právě zapojení ruských agentů.
Jak po vypuknutí aféry zjistily Seznam Zprávy, bezpečnostní složky označily za hlavní podezřelé agenty Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Oba muži jsou také podezřelí z útoku na Sergeje Skripala v britském Salisbury, kterého se pokusili otrávit látkou Novičok. Britské úřady v roce 2018 zveřejnily jejich fotografie a čeští policisté v nich poznali do té doby pro ně neznámé cizince, jejichž snímky měli založené ve spise k vrbětickému případu.
Na útoku ve Vrběticích se ale podílelo minimálně šest ruských operativců. Informace zveřejnila nezávislá skupina internetových vyšetřovatelů Bellingcat, která se monitorováním jednotky GRU 29155 v Evropě dlouhodobě zabývá. Kromě Alexandra Miškina a Anatolije Čepigy, jejichž zapojení bylo známé, jmenuje Bellingcat i Denise Sergejeva, který rovněž patří do jednotky 29155. Na operaci přijel dohlédnout i vysoce postavený důstojník Andrej Averjanov, zástupce velitele ruské vojenské rozvědky GRU. Bellingcat to vyvozuje z údajů o cestách: „Pod falešnou identitou podnikl (Averjanov) cestu do střední Evropy a do Moskvy se vrátil jen několik hodin po explozi ve Vrběticích,“ uvedli výzkumníci Bellingcat.
Miloš Zeman ovšem daná fakta zpochybňuje. Havránka proto zaráží, jak může být hlava státu zdrojem dezinformací a „evidentně nesprávných a nepravdivých informací“ a ty mediálně prezentovat. „Přestaňte šířit nepravdy, a otírat se tak potažmo o osobu mého otce nepravdivými informacemi či vlastními nepodloženými závěry. Ubližuje to minimálně mně, celé naší rodině a předpokládám, že také pozůstalým po druhém zemřelém. Historicky jste již prokázal, že trpíte nedostatkem empatie a umíte arogantně přehlížet kruciální lidský rozměr věcí, mám však za to, že už by to opravdu stačilo,“ vzkázal Havránek hlavě státu.
Jeden sklad ve Vrběticích explodoval v říjnu 2014, druhý v prosinci téhož roku. Při prvním výbuchu zemřeli dva lidé. Oba sklady si pronajímala ostravská firma Imex Group, v době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav. České bezpečnostní složky mají podezření, že do ničivého výbuchu muničního areálu byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby, což před nedávnem vyvolalo diplomatickou roztržku s Ruskem. Rusko obvinění odmítá.
