Článek
Bakterie s rezistencí vůči antibiotikům. Světová zdravotnická organizace právě tyto organismy označuje za jednu z největších globálních hrozeb pro veřejné zdraví. Za pravděpodobný zdroj se dosud považovaly hlavně nemocniční zařízení, podle nového výzkumu ale může být zdrojem společník ve velkém množství domácností.
Vědci z Univerzity v Portu na základě svého výzkumu varují před „mezinárodním rizikem pro veřejné zdraví“. Důvodem je fakt, že objevili bakterie rezistentní na antibiotika v řadě různých druhů syrového krmiva pro psy. „Trend krmení psů syrovou stravou může podporovat šíření bakterií rezistentních vůči antibiotikům,“ uvedli vědci v tiskové zprávě ke své studii, která bude představena na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí.
Výzkum podle deníku The Guardian zjistil, že mezi psy a jejich majiteli může docházet ke zvyšování rezistence bakterií vůči antibiotikům. Z tohoto důvod by se běžné nemoci mohly stát mnohem nebezpečnějšími. V posledních letech opakovaně zaznívají varování odborníků před nadužíváním antibiotik, a to jak u lidí, tak u hospodářských nebo domácích zvířat.
Ve své studii analyzoval tým vědců z portské univerzity celkem 55 vzorků krmiv pro psy od 25 výrobců včetně 14 mražených syrových výrobků. Pátral v nich po enterokocích, tedy skupině bakterií mléčného kvašení, z nichž některé jsou vůči antibiotikům rezistentní.
Vědci zjistili, že všechny vzorky syrového krmiva pro psy obsahovaly enterokoky rezistentní na antibiotika. Genetická sekvenace následně odhalila, že některé z těchto bakterií rezistentních vůči antibiotikům v syrovém krmivu pro psy byly stejného druhu jako u nemocničních pacientů ve Velké Británii, Německu a Nizozemsku.
„Úzký kontakt lidí se psy a komercializace zkoumaných značek v různých zemích představuje mezinárodní riziko pro veřejné zdraví,“ uvedla pro Guardian členka výzkumného týmu Ana Freitasová.
„Evropské úřady musí zvýšit povědomí o možných zdravotních rizicích při krmení domácích mazlíčků tímto typem krmiva a je potřeba také věnovat větší pozornost výrobě krmiv pro psy, včetně výběru přísad a hygienických postupů,“ dodala Freitasová.
Účastnice výzkumu dodala, že majitelé psů by si měli důkladně mýt ruce po manipulaci s krmivem pro domácí zvířata a úklidu jejich fekálií.
V samostatné studii, která dosud nebyla zpřístupněna jakémukoli vědeckému časopisu k publikaci, testoval jiný výzkumný tým z Portugalska majitele domácích zvířat a zvířata z osmdesáti domácností na přítomnost bakterie s genem MCR-1, který může poskytovat rezistenci vůči antibiotikům.
Všech 126 lidí bylo zdravých, zatímco u poloviny ze 102 domácích zvířat vědci zaznamenali infekci kůže nebo močových cest. Čtyři lidé a osm psů měli pozitivní test na bakterie s genem MCR-1 a ve dvou domácnostech byl gen nalezen jak u psa, tak u jeho majitele.
„Genetická analýza vzorků naznačila, že v jednom z těchto dvou případů byl gen přenesen mezi domácím mazlíčkem a jeho majitelem,“ uvedli autoři výzkumu a dodali, že pravděpodobně došlo k přenosu ze psa na člověka. Právě toto zjištění vyvolalo obavy, že by domácí zvířata mohla šířit rezistenci vůči antibiotikům.
WHO považuje rezistenci vůči antibiotikům za jednu z největších hrozeb pro veřejné zdraví, kterým lidstvo čelí. Infekce rezistentní vůči léčivům celosvětově zabíjí podle odhadů odborníků 700 000 lidí ročně a OSN varovala, že pokud nebudou přijata žádná opatření, mohl by tento počet do roku 2050 vzrůst na deset milionů.
