Šíření koronaviru v Africe pomáhá nedostatek lůžek i džihádisté

Od pondělí platí nouzový stav v prvních dvou afrických zemích - Senegalu a Pobřeží slonoviny. Prezident druhé jmenované země Alassane Ouattara vyhlásil v televizi bezpečnostní opatření, mezi nimiž je i uzavření restaurací, zákaz nočního vycházení nebo zákaz cestování mezi metropolí Abidžanem a zbytkem země, pokud tedy nemá dotyčná osoba povolení. Hranice státu jsou uzavřené už od neděle, informovala stanice RFI.

Podobná opatření zavedl i západoafrický Senegal, který v úterý registroval osm desítek nakažených, nikdo zatím nezemřel. Prezident Macky Sall v projevu k národu zdůraznil omezení volného pohybu, noční zákaz vycházení i zákazy shromažďování a uzavírky veřejných míst. Zároveň připustil, že opatření se mohou pod vlivem okolností ještě zpřísnit.

Nejvíce postiženou zemí černého kontinentu je ale Jihoafrická republika s více než pěti stovkami nakažených a dvěma mrtvými. Tamní hlava státu Cyril Ramaphosa nařídil 21denní karanténu, na jejíž dodržování budou v ulicích měst dohlížet vojáci.

V celé Africe je tak nyní asi 1500 nakažených, Světová zdravotnická organizace (WHO) ale upozorňuje, že skutečné počty mohou být mnohonásobně vyšší. Afrika se „musí připravit na nejhorší“, apelují experti z WHO. Největší nebezpečí vidí přitom v rychlém šíření viru ve státech zasažených dlouhými konflikty a islamistickým terorismem. K takovým patří například Súdán, Mali, Nigérie, Mosambik a další.

Vůbec poprvé se koronavirus objevil na černém kontinentu 14. února v Egyptě. Nemoc se z Číny rozšiřuje rychle především v oblastech, které jsou silně propojené se zbytkem světa pomocí letišť a turistů, což pro některé africké státy neplatí. I zde je ale šíření nákazy nevyhnutelné.

Zatímco v Číně a Evropě potřebuje hospitalizaci asi 15 až 20 procent nemocných, v Africe by takový počet znamenal problém: „V mnohých afrických regionech by to bylo složité, ne-li nemožné,“ citoval list Ouest-France prohlášení neziskové organizace Alima. Aktivisté argumentují faktem, že v západní Africe je k dispozici dvacetkrát méně nemocničních lůžek než ve Francii.

V Burkině Faso, kterou v posledních letech sužují útoky džihádistů, zavřeli v posledních měsících 130 zdravotnických zařízení, na která teroristé rádi útočí. O rychlou zdravotní pomoc tak podle vlády přišlo 1,5 milionu obyvatel.

Kromě nedostatku lůžek a špatné vybavenosti afrických nemocnic panují i obavy z rychlého šíření viru v souvislosti s nedostatkem hygieny. „Jak si mohou lidé často mýt ruce, když nemají přístup k pitné vodě?“ ptají se odborníci.

Situaci komplikuje i silné náboženské cítění Afričanů. Úřady v některých státech proto lidi nabádaly, aby se modlili doma. Například 200milionová Nigérie nechala sice v sobotu uzavřít většinu veřejných míst včetně dvou mezinárodních letišť, náboženské obřady v kostelech i mešitách ale pokračovaly. „Jít do kostela mi nikdy a nic nezabrání,“ řekla serveru France Info nejmenovaná Nigerijka.

Ve výše zmíněném Senegalu se sice brány mešit ve čtvrtek uzavřely, věřící ale následující den pokračovali v hromadných modlitbách na ulici.

V úterý si koronavirus vyžádal život prvního slavného Afričana - nemoci podlehl 86letý saxofonista Manu Dibango. Muž narozený v kamerunské Douale byl jednou z legend takzvaného afro-jazzu.