Sionistům se pomstíme, hrozí Írán po útoku na jaderný komplex. Napětí sílí

Za nedělním rozsáhlým výpadkem elektřiny, který způsobil rozsáhlé škody v jaderném komplexu v Natanzu, stojí Izrael. Národnímu bezpečnostnímu výboru íránského parlamentu to řekl ministr zahraničí Muhammad Džavád Zaríf, který slíbil židovskému státu odvetu. Samotný útok označil Zaríf za „jaderný terorismus“.

„Sionisté se chtějí pomstít íránskému lidu za jeho úspěch při zrušení represivních sankcí. To ale nedovolíme a sami se sionistům pomstíme,“ citoval ministra server Times od Israel.

V souvislosti s nedělní sabotáží se původně mluvilo o kybernetickém útoku, později ale nejmenované zdroje z izraelských i amerických tajných služeb deníku New York Times sdělily, že šlo o silný výbuch, který zničil nezávislý a přísně střežený vnitřní energetický systém. Ten zásoboval energií v podzemí umístěné centrifugy na obohacování uranu.

Výše zmíněné zdroje připustily, že v útoku měl prsty Izrael. Konkrétně se mluví o Mosadu, který už v minulosti stál za řadou útoků proti íránskému jadernému programu. Mosad z nedělní sabotáže obvinila i íránská média, zmiňovala ho ale i média izraelská. Zpravodajci také prozradili, že útok v Natanzu zbrzdí íránský jaderný program až o devět měsíců. Ministr Zaríf nicméně tvrdí, že zničené centrifugy režim nahradí novějšími a modernějšími – některé z nich už použil v posledních měsících, čímž porušoval mezinárodní dohodu zvanou JCPOA.

Právě k této dohodě jednostranně vypovězené administrativou Donalda Trumpa se nyní chtějí mezinárodní mocnosti včetně USA vrátit. Útok v Natanzu se zdá být izraelskou odpovědí na tyto snahy – došlo k němu necelý týden poté, kdy američtí vyjednavači zahájili rozhovory s Íránci o návratu k JCPOA. Izraelská vláda se přitom nijak netají tím, že Íráncům nevěří a dohodu považuje za chybu.

Byl tedy útok v Natanzu načasovaný právě na toto citlivé období? „V kontextu probíhajících rozhovorů ve formátu 6+1 tam určitě načasování lze vnímat,“ řekl Seznam Zprávám Josef Kraus, bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně. Upozornil přitom i na fakt, že se Íránci před měsícem pochlubili novým typem centrifug, které dokonce v sobotu představoval prezident Hasan Rúhání v íránské televizi. „Je vidět, že se nejedná o náhodu, ta by musela být poměrně značná,“ dodává.

Nové centrifugy IR-9 mají obohacovat uran až 50krát rychleji než ty doposud používané. Podle dohody JCPOA by měl Írán používat pouze centrifugy starší, typu IR-1.

Izrael sice obvykle útoky proti íránskému jadernému programu nekomentuje, tentokrát ale premiér Benjamin Netanjahu na událost reagoval. Na ceremoniálu k poctění izraelských bezpečnostních sil v neděli večer prohlásil, že boj proti Íránu je „ohromný počin“.

O tom, že konflikt mezi Íránem a Izraelem eskaluje, svědčí i další Netanjahuovo vyjádření ze 7. dubna, tedy den po izraelském útoku na íránskou vojenskou loď MV Saviz. „Dohoda s Íránem, který nám hrozí zničením, nás nebude nijak svazovat,“ řekl s tím, že historie Izrael naučila, že podobné dohody jsou bezcenné. Tento vzkaz putoval nejen směrem k Íránu, ale i západním mocnostem včetně USA. Izraelský premiér největšímu spojenci židovského státu jasně řekl, že rozhovory o návratu k JCPOA nepokládá za relevantní a že se případnou novou dohodou řídit nehodlá.

Jak píše server al-Monitor, pokládají izraelští analytici současnou situaci za „kontrolovanou eskalaci“ – obě strany sice zvyšují tlak na svého soupeře, zároveň si ale dávají pozor na to, aby stoupající násilí udržely pod kontrolou a nedopustily otevřenou válku.

Násilných incidentů v posledních týdnech nicméně radikálně přibývá: od íránských útoků na izraelské tankery po izraelské útoky na lodě pašující zbraně určené pro bojovníky Hizballáhu z Íránu do Sýrie. Izrael také dva dny po útoku na Saviz podnikl nálet na skladiště zbraní nedaleko Damašku, jež mělo sloužit Íránským revolučním gardám.

„Problém je v tom, že schopnost kontroly zhoršování (konfliktu) je omezená a jednou se můžete ocitnout ve válečném stavu, aniž byste to zamýšleli,“ řekl serveru pod podmínkou anonymity nejmenovaný vysoký izraelský diplomat.

Analytik Kraus si ale nemyslí, že by současná eskalace vedla až k válce. „Nenahrává tomu současná politická konstelace. Ve Washingtonu sedí nová administrativa, která nejde Izraelcům až tolik na ruku, jak to mají ve zvyku republikáni. Američané naopak projevují ochotu s Íránem jednat a možná i JCPOA obnovit. Myslím, že Izrael by bez amerického posvěcení do většího otevřeného střetu s Iránem nešel,“ odhaduje. Připomíná také, že tentokrát jde spíše o drobnější incidenty – válka přitom nepropukla ani po cíleném atentátu na generála Kásima Solejmáního, jednoho z nejvyšších představitelů íránského teokratického režimu.

Těžko předvídatelný další scénář ještě komplikuje politický chaos v Izraeli, kde ani čtvrté volby během posledních dvou let nevyústily v jasnou vládní většinu. Vláda pod vedením z korupce obviněného Netanjahua tak funguje jen omezeným způsobem. Jeden z klíčových postů – ministra obrany – zastává šéf Modrobílých Benny Ganc, který po neblahé koaliční zkušenosti s premiérem příliš nekomunikuje. Podle analytika Krause mohou být incidenty mezi Íránem a Izraelem i jistým způsobem odváděním pozornosti od vnitřních izraelských problémů a vytvářením obrazu vnějšího nepřítele.

Ještě během dubna by měla do Washingtonu dorazit vysoká izraelská delegace vedená šéfem armády Avivem Kochavim. Ta se pokusí administrativě Joea Bidena vysvětlit izraelský postoj k Íránu a k JCPOA a předat Američanům poznatky izraelských tajných služeb týkající se Íránu.

Napětí mezi oběma blízkovýchodními mocnostmi se může zvýšit v červnu, pokud by v íránských prezidentských volbách nahradil umírněného Hasana Rúháního kandidát konzervativců. I kvůli nim si ale Josef Kraus myslí, že Írán nyní nebude konflikt více vyostřovat: „Režim se především potřebuje zbavit ekonomických sankcí, což by se mu v případě války s Izraelem těžko podařilo,“ připomíná.