Článek
Zatímco ve většině evropských zemí i v USA je už vcelku zřejmé, nakolik a zda vůbec je stát ochoten pomoci krachujícím aerolinkám, v Česku se na jasné stanovisko ministrů stále čeká.
Babišova vláda situaci v domácím leteckém koncernu Smartwings, jehož součástí jsou i České aerolinie, zatím stále mapuje a možnosti řešení nastiňuje jen v obecné rovině.
„Nejlepší variantou jsou běžné podpůrné nástroje typu záruk a úvěrů,“ uvádí k uvažované výpomoci vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček. Dříve spolu s premiérem Babišem zmiňovali i možnost kapitálového vstupu státu přímo do letecké společnosti, považují ji totiž za strategickou. „Vstup do firmy by ale byl až tou poslední variantou,“ dodává pro Seznam Zprávy Havlíček.
Kdy má být učiněn jednoznačný závěr, vicepremiér není zatím schopen sdělit.
Na konečné slovo vlády nervózně čekají akcionáři Smartwings v čele s předním českým byznysmenem Jiřím Šimáněm. „My jsme panu ministru Havlíčkovi, který má svůj expertní tým, poslali všechny údaje o společnosti. Je to takový objem dat, že by to zabralo celou jednu ložnici, asi milion informací. Pokud vím, oni to teď analyzují. A teprve po dokončení analýzy by měli doporučit nějaký způsob pomoci. Nic bližšího o tom nevím,“ reagoval Šimáně.
Ačkoliv nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy naznačil, že by za nejvhodnější formu pomoci považoval vládní garanci bankovního úvěru, a mluvil o potřebě 1 až 1,5 miliardy korun, teď už je opatrnější.
„Já bych se k tomu nerad vyjadřoval a cokoliv vládě doporučoval,“ uvádí. Přitom ale poukazuje také na to, že ve většině evropských zemí i v USA jde vesměs o kombinaci vícero metod.
„Jde obvykle na jedné straně o přímou investici do těch leteckých společností, nějakou přímou finanční injekci, a zároveň garanci vlády za úvěr, který si aerolinky vezmou u financujících bank,“ vidí Šimáně jako běžný recept vládní pomoci.
Museli bychom propouštět
Například v Německu chce tamní vláda za devět miliard eur získat v aerolinkách Lufthansa čtvrtinu akcií a až dvě místa v dozorčí radě.
Předmětem sporu je ale otázka, zda se německý stát má i nějak zapojit do řízení firmy, nebo zůstat v roli tichého společníka. Management Lufthansy možnost politických zásahů do řízení nechce připustit. Obří letecká firma, které rychle vysychají finanční zdroje, zvažuje, zda nepožádá o ochranu před věřiteli.
Podnikatel Šimáně vidí se situací v Lufthanse paralelu v tom, že i skupině Smartwings postupně dochází likvidita. Pro dokreslení uvádí, že jím spoluvlastněná firma nyní měsíčně za udržení v chodu zaplatí kolem 150 milionů korun, přičemž ale nemá fakticky žádné příjmy, protože všechna její letadla jsou kvůli koronavirovým restrikcím na zemi (vyjma nedávných repatriačních letů a několika dodávek zdravotnického materiálu pro vládu).
„Když dojdou peníze, museli bychom začít hromadně propouštět lidi, přičemž v budoucnu by ale byl zase velký problém je dostat zpátky,“ vidí Šimáně možný důsledek.
Některá čísla o Smartwings
Skupina Smartwings Group zahrnuje 8 společností a v rámci letecké přepravy koncern využívá 2 obchodní značky, Smartwings a ČSA.
Necelou polovinu akcií drží čínská státní skupina CITIC, zbytek čeští akcionáři v čele s Jiřím Šimáněm.
Letadla Smartwings Group loni přistávala na 410 letištích po celém světě a skupina přepravila 9,6 milionu cestujících.
Celá skupina zaměstnává téměř 2 500 lidí.
Na Letišti Václava Havla Praha je nadále největším přepravcem s celkovým podílem přes 30 %.
70 % všech letů tvoří pravidelné linky, 30 % charterové lety.
Z ČR zajišťuje letecká spojení do 80 destinací.
V letní sezóně operuje na 300 letů denně celkem z 12 základen v 7 zemích.
Hlavně žádnou speciální podporu
Vláda nejspíše váhá s pomocí i proto, že se dostala pod palbu parlamentní opozice, která poukazuje na to, že Jiří Šimáně jsou s premiérem Andrejem Babišem dlouholetí přátelé (Šimáně byl v roce 2017 i hostem na Babišově svatbě).
Jakákoliv pomoc je tak mnohými politiky vnímána jako protekční. Například poslanec a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) odmítá, že by byl koncern Smartwings podnikem strategického významu. Nevidí důvod, proč by jej měl preferovat před ostatními.
A Kalousek také připomíná i situaci z roku 2011, kdy byl právě on v Nečasově vládě a také musel řešit, jak naložit s ČSA. „I tehdy přišla na přetřes otázka, zda v tom stát bude dále utápět peníze. Považovali jsme to za vyloučené. Potom už byla jen možnost najít investora, případně to dát do konkurzu. Našli jsme investora, proto jsme to zaplaťpánbůh do konkurzu dávat nemuseli,“ vzpomíná Kalousek a myslí si, že by se současní akcionáři Smartwings měli k věci postavit obdobným způsobem. „Buď ať tam vloží své vlastní peníze, nebo ať také najdou nového investora,“ vidí dvě varianty.
Pokud by měl stát skupině Smartwings nějak pomáhat, tak prý jedině standardní formou přes obecně platné podpůrné programy COVID, jaké jsou k dispozici i dalším firmám postiženým pandemií covid-19.
„Ale určitě snad nebudeme vytvářet nějaký speciální program pro přítele pana premiéra,“ poznamenává jizlivě Kalousek, přičemž si také myslí, že koncern Smartwings měl finanční potíže už před zastavením leteckého provozu, a tudíž i tyto skutečnosti je třeba vzít v úvahu.
Podnikatel Šimáně odmítá, že by se nějak Babišovy pomoci dovolával. „Zcela úmyslně mu kvůli tomu nevolám, nejsme v kontaktu,“ popírá, že by staré známosti s nynějším premiérem zneužíval k osobním výhodám.
Vicepremiér Havlíček zase uvádí, že k celému případu Smartwings nepřistupují ve vládě jinak než k jiným postiženým firmám. „Řešíme to stejně jako všechny jiné případy,“ tvrdí Havlíček.
