Článek
Podle investičního stratéga Dušana Jilčíka ze společnosti Starteepo není síla dolaru nijak nečekaná. „Není žádným překvapením, že je dolar tak silný. Své nejhorší časy si prožil v letech 2008 až 2009 při finanční krizi. Tehdy byl dolar v Česku i za 15 korun. Od té doby ale sílí a silný je i v porovnání s ostatními měnami. Je to díky americké ekonomice, která stojí na pevných základech,“ vysvětluje Jilčík.
Trump: Politika EU a Číny devalvuje euro vůči dolaru
Americký dolar je nadhodnocen, zatímco euro, japonský jen a čínský jüan jsou v zásadě v souladu s ekonomickými základy, konstatoval Mezinárodní měnový fond. Americký prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje měnovou politiku Evropy i Číny, podle něj způsobují devalvaci eura a dalších měn vůči dolaru.
Zjištění Mezinárodního měnového fondu o nadhodnocení dolaru poskytlo Trumpovi další munici pro jeho časté stížnosti, že silný dolar komplikuje americkým výrobcům vývoz zboží do světa, protože ho prodražuje.
Mercedes a BMW do ulic New Yorku nepatří
„Donald Trump chce neustále zavádět cla na dovoz aut z Evropy. Je to jednoznačně krok proti Německu, protože americký trh je pro Německo největším exportním trhem. Vyváží se tam zboží za tři biliony korun, což je tak třicetkrát víc než Česko. Trump říká, že nechce, aby po New Yorku jezdily mercedesy a BMW,“ popisuje uvažování amerického prezidenta Dušan Jilčík.
Právě kvůli používání cel k vyřešení obchodní nerovnováhy je Mezinárodní měnový fond ve sporu s Donaldem Trumpem.
Účet za obchodní válku USA a Číny: 455 miliard dolarů
MMF už dříve varoval, že obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy může stát v příštím roce globální ekonomiku zhruba 455 miliard dolarů (10,4 bilionu Kč). Nyní dodal, že poslední opatření obchodní politiky mají vliv na globální obchod, podkopávají důvěru a narušují investice. Nedělají však nic proto, aby změnila vnější nerovnováhu. Místo odvetných cel by země s přebytkem a deficitem měly pracovat na obnově úsilí o liberalizaci a posílení mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech, který je v platnosti už 75 let.
Země s deficitem, například Spojené státy a Británie, by měly snížit výdaje způsobem, který by byl šetrný k růstu. Ty s vysokými přebytky, jako je Německo, Nizozemsko nebo Jižní Korea, by měly zvýšit veřejné investice do infrastruktury a bránit nadměrným úsporám, doporučuje MMF.
