Článek
Dosavadní přímé náklady na zvládnutí útlumu českého hospodářství kvůli koronaviru odhaduje Ministerstvo financí na 68,7 miliardy korun. Jde o částku do konce května. Na druhou stranu ke stejnému datu skončil státní rozpočet v rekordním schodku 157,4 miliardy korun.
Ekonomové se shodují na tom, že za schodek nemůže jenom koronavirus, velká část odpovědnosti jde i za vládou – rostly výdaje státu a počítalo se dopředu s velkým růstem příjmů.
„I kdyby to bylo těch 68 miliard korun, tak kde je ten bilion, co vláda slibovala? Tímhle bych se nechlubil,“ reaguje Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland, na částku, kterou Ministerstvo financí vyčíslilo jako přímé náklady koronaviru.
„Původně plánovaný deficit 40 miliard byl chiméra. I kdyby nebyl covid-19, tak by bylo hospodaření horší,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
A Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank, vypichuje, že hospodaření státu by bylo ve schodku, i kdyby byly příjmy státu stejné jako loni. Počítalo se s dalším růstem české ekonomiky a podle toho se stanovily i náklady.
„My jsme však v situaci, kdy jsou daňové příjmy ve srovnání s minulým rokem citelně nižší, zároveň rostou výdaje spojené s pandemií koronaviru,“ konstatuje Seidler.
Zatímco loni v květnu byl schodek 50,9 miliardy korun, letos už zmíněných 157,4 miliardy. To znamená meziroční propad o 106,5 miliardy korun. Jenomže, jak si všímá Petr Bartoň, za tuto částku je jen nepatrným dílem – 12,6 miliardy korun – zodpovědný propad příjmů, tedy převážně menší výběr daní způsobený zpomalenou ekonomikou. Zbytek jsou výdaje.
Virus neničí silnice, na které šly miliardy navíc
Meziročně o více než 15 miliard vzrostly například výdaje na investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Podle ekonoma Petra Bartoně lze koronavirus jen těžko obviňovat z toho, že ničí naše silnice.
„Virus neničí silnice, naopak je šetří díky menšímu provozu,“ podotýká Bartoň.
O téměř 14 miliard korun rostly důchody – opět jde o výdaj, který nemá souvislost s krizí. O dalších více než 11 miliard vzrostly transfery krajům a obcím. Ani tento výdaj ale nelze podle ekonoma Bartoně chápat jako peníze, které šly na podporu ekonomiky.
„Je to primárně vnitřně zúčtovací položka a nejde nutně o nové peníze,“ dodává Bartoň.
Reálně je tak podle ekonomů možné, že kvůli rostoucím výdajům státu a klesajícím příjmům může rozpočet letos skončit ve větším schodku, než je aktuálně plánovaných 300 miliard korun. Například podle Jakuba Seidlera je reálnější, že to bude 350 miliard a problém se bude promítat i do dalších let.
„Celkové daňové příjmy pro rok 2021 Ministerstvo financí v dubnu odhadovalo o zhruba 220 miliard menší, než byly odhady před příchodem koronakrize,“ říká Seidler, podle kterého by tak i v příštím roce mohl být schodek kolem 230 miliard korun.
Hlavního ekonoma ING Bank ale předběhla v odhadu možného schodku samotná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Pro Českou televizi připustila, že letošní státní rozpočet by mohla ještě jednou chtít upravit, a to na schodek až 500 miliard korun.
Účtenka za virus
Současně ekonomové upozorňují, že do přímých výdajů na podporu ekonomiky Ministerstvo financí započítává i položky, které dělají účtenku větší, než jaká skutečně je.
Výdaje spojené s koronavirem do května podle Ministerstva financí.
Helena Horská z Raiffeisenbank, která se také snaží vyčíslit výdaje na koronavirus, došla k částce necelých 50 miliard korun. Jde o údaj k 1. červnu, tedy od ministerského se liší o den.
Hlavní rozdíl je, že Ministerstvo financí započítává do výdajů i programy COVID I a II, které ovšem byly převážně placené z evropských peněz.
Ministerstvo financí dává mimo jiné do výdajů i odložení daně z nabytí nemovitých věcí a posečkání u DPH. Jde ovšem jen o odklad daně, kterou budou muset poplatníci stejně zaplatit.
