„Šílené, musí to skončit.“ Kvůli kontrolám kolabuje slovenská doprava

Zákaz vycházení a s ním spojené kontroly způsobily na slovenských silnicích a dálnicích dlouhé kolony. Dopady kontrol, které probíhají na hranicích jednotlivých okresů, vyvolaly i rozepři ve vládní čtyřkoalici.

„Z boje proti koroně jsme udělali fetiš. Kvůli 800 mrtvým na chřipku si ekonomiku nelikvidujeme. Kvůli 500 nakaženým na koronu ano. Po celém Slovensku se tvoří kilometrové zácpy na jinak poloprázdných dálnicích. Zavřeli jsme desetitisíce malých obchodů a vláda jim ani nepřispěje na nájemné,“ napsal ministr hospodářství a šéf koaliční strany SaS Richard Sulík k videu, na kterém v autě míjí dopravní zácpu.

„Bohužel, hodiny argumentování na vládě a koaliční radě nepomohly. Tohle je šílené a musí to skončit. Premiérovi se bohužel nemůžu dovolat. Omlouvám se občanům, kteří na cestě do práce (což jsme ani nezakázali), stojí hodiny v zácpě,“ dodal politik.

Na to po pár minutách reagoval premiér a šéf hnutí OLaNO Igor Matovič. Ve facebookovém statusu napsal, že nemá rád, když lidé z koaličního týmu hrají sobecké hry. „Tím spíš, že na rozdíl od obyčejných lidí o dost lépe vědí, jaká je ve skutečnosti naše situace,“ píše premiér.

Slovenská vláda v pondělí rozhodla, že o Velikonocích se omezí svoboda pohybu. Zákaz vycházení neplatí pro cestu do práce a nazpět, cestu k lékaři či do lékárny, na nákup potravin a drogerie. Může se také kupovat krmivo pro zvířata, tankovat palivo a možný je i pobyt v přírodě, ale jen v okrese, ve kterém dotyčný člověk bydlí. Nesmí se naopak na chaty.

Policisté a vojáci kontrolují všechna vozidla, která překračují hranice okresů na silnicích I. a II. třídy. Kontroly vyvolávají podle Denníku N zejména v Bratislavském kraji dlouhé dopravní zácpy a nervozitu.

Výsledky zaskočily politology, píše Deutsche Welle (DW). Pokud jde o práci a zdraví, cítí se Němci podle průzkumu pojišťovny R+V v pohodě. „Zdají se být překvapivě bezstarostní, v pohodě,“ cituje DW politologa Manfreda Schmidta z univerzity v Heidelbergu. Průzkum o obavách Němců se provádí pravidelně už 30 let a vždy zohledňuje aktuální témata. Letos proběhl od 31. března do 2. dubna na vzorku 1075 respondentů.

Obavy o zdraví mělo 41 procent dotázaných, ve srovnání s výsledky z roku 2019 je to tak pouze o 6 procentních bodů víc a jde o druhou nejnižší míru od roku 1992. „Je to senzační zpráva, jsem opravdu zaskočený,“ přiznal Schmidt. Podle něj se přirozeně o zdraví obávají spíše starší lidé, rozdíl oproti mladé generaci ale nebyl velký.

Výrazně víc lidí se letos bojí poklesu ekonomiky. V roce 2019 to bylo 35 procent lidí, letos už 58. Jde o nejvyšší číslo od krize eura před deseti lety, kdy se recese obávalo 67 procent dotázaných. Stejné číslo jako loni vyšlo ale v otázce na obavu ze ztráty práce, toho se bojí 24 procent Němců. Politolog to vysvětluje opatřeními, která zavedla spolková vláda.

Chaos panující v polském soudnictví sice na čas utlumila epidemie koronaviru, nové rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku ale zasadilo reformám vládnoucích konzervativců další ránu.

Soudní dvůr ve středu předběžným opatřením přikázal pozastavení činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, která řeší kárná řízení se soudci. Nový systém disciplinárních řízení zažalovala loni v říjnu Evropská komise. Rozsudek bude teprve následovat.

Podle Evropské komise nejsou garantovány unijní zásady nezávislosti a nestrannosti disciplinární komory. Její členy vybírá zreformovaná Státní soudcovská rada, kterou nově volí poslanci Sejmu čili vládnoucí většina strany Právo a spravedlnost.

Nezávislost zmíněné rady už loni na podzim soudní dvůr zpochybnil. Polský nejvyšší soud pak na základě toho na začátku loňského prosince rozhodl, že Státní soudcovská rada není nestranná a nedává dostatečné záruky nezávislosti na parlamentní většině a vládě a že disciplinární komora nejvyššího soudu není soudem v tom smyslu, jak ho definuje Evropská unie. Polský systém se tak ocitl v chaosu: jednotlivé instituce s odkazem na evropský soud a rozsudek nejvyššího soudu přestaly navzájem uznávat rozhodnutí a pravomoci.

Odpovědí polské vlády byl tzv. náhubkový zákon, který prosadila navzdory varování Rady Evropy a Evropské komise. Zákon umožňuje disciplinární řízení se soudci, kteří znemožňují fungování systému spravedlnosti, nebo k tomu vybízejí. Postih hrozí i za to, když soudce bude zpochybňovat způsob výběru svého kolegy, a také za chování na veřejnosti, které se „neshoduje se zásadou nezávislosti soudů“.

Rakouští maturanti mají jasno. Zkoušky se letos budou kvůli epidemii koronaviru konat pouze ze třech předmětů: matematiky, němčiny a cizího jazyka, a to pouze v písemné formě. Ve středu to oznámil lidovecký ministr školství Heinz Faßmann. Výuka maturitních ročníků se obnoví 4. května. Kvůli zachování minimální nutné vzdálenosti se bude vyučovat v tělocvičnách.

K polskému plánu na obálkové prezidentské volby, o kterém ve Středoevropském deníku podrobně informujeme, se v rozhovoru pro deník Rzeczpospolita vyjádřila česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

„Mám obavy o svobodné a čestné volby a o kvalitu, legálnost a ústavnost takových voleb. Kdybych byla polským občanem, chtěla bych vědět, jak přesně bude hlasování probíhat, protože se přece bude volit už zanedlouho,“ řekla Jourová s tím, že korespondenční hlasování je velká změna, na kterou lidé nejsou zvyklí.

Eurokomisařka, která má na starosti dodržování unijních hodnot a transparentnosti, mluvila v rozhovoru i o vývoji v Maďarsku, kde na základě nového zákona může vláda premiéra Viktora Orbána v době nouzového stavu řídit stát pomocí dekretů. „Zkouším přesvědčit maďarskou ministryni spravedlnosti k ohraničení pro nás problematických částí toho zákona, především toho, že tam není koncové datum a také ustanovení v trestním zákoníku trestající lidi kritizující boj s krizí,“ řekla Jourová při schůzce se zpravodaji významných evropských listů.

O pochybnostech o postupu Maďarska mluvila Jourová už v pondělním rozhovoru pro německý Die Welt. Varovala, že opatření přijatá v boji proti koronaviru by v delším časovém horizontu mohla oslabit demokracii.

V Praze v úterý ve věku 89 let zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. V 60. letech se jako jeden z prvních českých historiků začal věnovat tématu odsunu Němců z Československa po druhé světové válce. Po vyloučení z KSČ pracoval jako dělník, patří k zakladatelům samizdatových Historických studií.

V 80. letech Křenovi v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers poprvé vyšla jedna z jeho stěžejních prací Konfliktní společenství. Češi a Němci 1780-1918. Později byla vydána také v Německu. Za svoji knihu Dvě století střední Evropy byl Křen v roce 2006 oceněn cenou Magnesia Litera v kategorii naučné literatury.

Křen byl jedním z iniciátorů založení a předsedou Česko-německé komise historiků, angažoval se v Česko-německém fondu budoucnosti. Jako hostující profesor působil na univerzitách v Brémách, Berlíně a Marburgu. V roce 2000 obdržel Velký kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo.