Článek
Podle prognóz dalšího šíření nemoci covid-19, které ve čtvrtek představilo Ministerstvo zdravotnictví, přibudou v následujících týdnech desítky tisíc dalších nakažených.
O kolik jejich počet naroste, samozřejmě dopředu nikdo netuší, hrubou představu o možném vývoji nicméně nabízejí modely zdravotnických statistiků.
Klíčovou proměnnou pro jejich výpočty je index nakažlivosti neboli reprodukční číslo R. To udává, kolik lidí se nakazí od jednoho infikovaného člověka.
Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška má R nyní hodnotu 1,6. Jinak vyjádřeno to znamená, že deset lidí nakazí 16 dalších.
Podle hodnoty reprodukčního čísla R se mění i výsledné prognózy počtu nakažených.
Druhou podstatnou veličinou je počet diagnostikovaných s covidem-19 za den. Pokud by i nadále přibývalo denně zhruba 2000 pozitivně testovaných, jako to bylo za středu tento týden, do konce září by se podle Duška celkový počet nakažených více než zdvojnásobil - ze současných asi 41 tisíc by narostl o dalších 44 tisíc.
Ředitel ÚZIS nicméně připouští ještě horší vývoj.
„Reprodukční číslo způsobí takovou multiplikaci, že pokud půjdeme podle tohoto modelu, můžeme očekávat, že do konce září přibude až 70 tisíc nově diagnostikovaných,“ uvedl Dušek.
V jiných scénářích statistici vztáhli hodnotu R na celý měsíc. Pokud by R bylo v září jenom 1,2, na konci měsíce by denní počet pozitivně testovaných činil 2100 a za celé září by počet nakažených stoupl o 39 tisíc.
Naopak při kalkulaci R=2 by na konci září denně přibývalo 16 tisíc nakažených, za celý měsíc by pak jejich počet vzrostl o 130 tisíc.
Ve skutečnosti se však R v průběhu času mění (jenom od začátku září vyrostlo podle statistiků z 1,2 na 1,6).
Pro další vývoj budou jako důležitá veličina působit nová ochranná opatření. Důležité je, jaká to budou a odkdy se zavedou.
Státní ÚZIS pracuje s modelem britské London School of Hygiene & Tropical Medicine, který byl publikován letos v březnu. Tento model pracuje s různou četností kontaktů, které zahrnují domácnosti, zaměstnání nebo školu, a umožňuje upravit odhad podle toho, jaká opatření se budou dodržovat.
Do konce roku by se bez přísnějších pravidel mohla „promořit“ třetina Čechů.
Podle základní varianty, která vychází z neomezených pracovních a školních kontaktů od začátku září - což podle Duška odpovídá i současnému stavu, by epidemie covid-19 v Česku do konce roku zasáhla 3,6 milionu lidí, tedy více než třetinu obyvatel. Denní počet nových onemocnění by dosáhl vrcholu v první polovině prosince na astronomických více než 75 tisíc.
„Tak rychlý průchod populací vytvoří riziko, které by nemusel zvládnout zdravotnický informační systém,“ řekl Dušek.
Jde přitom o optimističtější verzi, která počítá s nižší mírou přenosu viru na celkem 27 tisíc nově diagnostikovaných za celé září.
Možná dopad opatření od začátku října.
Ve druhém modelu, který počítá s velmi důsledným dodržováním všech ochranných a hygienických opatření a snížením četnosti kontaktů o čtvrtinu od začátku října, by nákaza kulminovala už krátce po zavedení na hodnotě necelých 12 tisíc nových případů denně.
Při zavedení opatření od 24. září by se efekt dostavil dříve.
Pokud by se stejná omezení uplatnila už od 24. září, vrchol by nastal ještě před koncem tohoto měsíce na 5500 nakažených za den.
