Článek
„Byl obrovský problém umístit babičku do nějakého takového sociálního zařízení,“ popisuje v nové epizodě investigativní série Ve stínu Slunečnice Jana S., jejíž pravou identitu redakce Seznam Zpráv zná. „Dozvěděli jsme se – je to asi veřejné tajemství – že se tam není možné dostat jinak než menší úplatou pro pana ředitele. Moje maminka tam přišla s částkou 30 tisíc korun, kterou pan ředitel přebral. Bez jakéhokoliv dokladu.“
Ředitel: Žádné peníze pro sebe jsem nebral
S podobnými příběhy se na reportéry Seznam Zpráv obrátilo po odvysílání listopadové pětidílné série o nevhodném chování části personálu Slunečnice ke klientům vícero lidí. Lidí, kteří se navzájem neznali.
Někteří následně souhlasili a své zkušenosti popsali na kameru, byť většinou s utajenou identitou.
„Panu řediteli Baranovi jsem nabídla 100 tisíc sponzorský dar s tím, že je mi úplně jedno, kolik dá do smlouvy a kolik mu dám bokem. A s tím, že mi babičku vezme, byla ve špatném stavu. On se usmál a řekl mi, že do týdne to nebude,“ popisuje svou zkušenost Iveta M., která však nakonec babičku do Slunečnice umístit nechtěla.
Radek Baran, který je ředitelem Slunečnice už 20 let, pro Seznam Zprávy uvedl, že žádné peníze od lidí pro sebe nebere. Jediné, co přijímá, jsou sponzorské příspěvky pro domov, ale řádně zdokladované a až „po třech měsících spokojeného pobytu“.
Primátor: Ať jdou ti lidé na policii
Po odvysílání nové reportáže Ve stínu Slunečnice odpovídal na otázky Seznam Zpráv Tomáš Macura, primátor Ostravy, která je zřizovatelem největšího ostravského domova seniorů Slunečnice pro zhruba 400 klientů.
„V té reportáži jsem neviděl žádný důkaz, který by dosvědčoval, že by pan ředitel nebo někdo jiný z domova Slunečnice bral úplatky,“ říká Tomáš Macura.
Primátor Ostravy Tomáš Macura: „Dospěl jsem k tomu, že panu řediteli věřím.“
Ta svědectví z reportáže váš pohled nijak neovlivnila? Nebudete to chtít prověřit? Nebyl to jediný hlas, který tam zazněl…
„Je jednoduché někoho očernit a těžko se toho zbavuje. Já panu Baranovi věřím. Tady k tomu nevidím žádný důvod a nemám sebemenší podezření, že by někdo z vedení domova byl účasten takového jednání.“
Když jsme spolu mluvili v lednu, nepůsobilo to, že vás pan ředitel Baran stoprocentně přesvědčil, že je správným mužem na svém místě…
„Tam jsme se bavili o jeho schopnostech změnit přístup nebo aplikovat některé změny ve vedení domova. A zatím tam s ním mám dobrou zkušenost.“
Při natáčení v lednu jste sám zmínil, že směrem k panu Baranovi šla hypotéza, že by mohl brát úplatky a že na tisíc procent to vyloučit nemůžete.
„Já jsem mluvil o tom, že tam byla nějaká hypotéza, která byla vyslovena nikoli mnou. Že by snad mohl v minulosti… Ale je to hypotéza, pro kterou nemám sebemenší důkaz. A teď, po půl roce častého kontaktu, který s ředitelem mám od vašich listopadových reportáží, mě přesvědčuje o tom, že je ta hypotéza falešná.“
Takže vám to popřel, vy jste mu uvěřil a tím to pro vás končí?
„Ne, rozhodně to pro mě nekončí. Ale když jste s někým dlouho v kontaktu, zjistíte, jaké má hodnoty, jak se chová. Můžete si udělat názor, jestli mu můžete, nebo nemůžete věřit. A já jsem dospěl k tomu, že panu Baranovi věřím. Těm lidem, kteří mají nějaké důkazy o nějakých úplatcích, vzkazuji, ať s nimi vyjdou ven, ať je sdělí orgánům činným v trestním řízení nebo mně osobně. Já jsem žádný takový důkaz nedostal. Jakmile ho dostanu, budu se jím zabývat.“
Ale spíš asi počítáte s tím, že lidé takovou činnost na policii ohlašovat nepůjdou, ne? Ze zákona jsou také trestně odpovědní za nabídnutí úplatku…
„Počítám nebo nepočítám… Opakuji, že je velice snadné někomu ublížit, nějakým křivým slovem, špínou. Těch příkladů je nespočet.“
Ředitel Radek Baran uvádí, že jediné peníze, které od klientů či jejich příbuzných vybírá, jsou sponzorské příspěvky placené nejdříve po „třech měsících spokojeného pobytu“. Má o nich město přehled?
„Samozřejmě. O každém daru, který je určen pro příspěvkové organizace města rozhoduje rada města. Dává k tomu souhlas. Je to proto pod kontrolou, není to nekontrolovatelný proces.“ (V následné SMS zprávě primátor Macura doplnil, že v loňském roce Slunečnice získala na sponzorských příspěvcích 709 tisíc korun.)
Vybírání sponzorských příspěvků podle vás nevytváří půdu pro zneužití? Když domovy pro seniory nemají volné kapacity, ředitel může jednoduše dát přednost tomu, kdo předem nabídne zaplacení sponzorského daru, i když až v zákonem stanovené době po třech měsících od začátku pobytu.
„Jako všude, kde převažuje poptávka nad nabídkou, je půda pro využití nebo zneužití. Pak záleží na morální integritě lidí, kteří jsou nabídce vystaveni. Já teď v případě našich ředitelů všech sociálních zařízení vidím jejich zápřah. Jsou to lidé, kteří v koronavirové epidemii v zařízeních nocují, jsou tam nonstop. A já jim věřím a nemám jim důvod nevěřit. Stejně jako věřím panu řediteli Baranovi.“
Expert: Svědectví je věrohodné
Svědectví o penězích jako „poukázce“ k rychlejšímu přijetí do domova Slunečnice (běžná čekací doba je pět let) konzultovaly Seznam Zprávy s expertem na trestní právo Filipem Ščerbou z olomoucké univerzity.
Filip Ščerba: „Když přijde svědek a udává i sám sebe, je obecně důvod to považovat za věrohodnou výpověď.“
Řekl sice, že i lidé, kteří za přijetí příbuzného do domova seniorů v tíživé životní situaci zaplatili úplatek či ho jen nabídli, se dopustili trestného činu podplácení, ale s největší pravděpodobností by souzeni nebyli. „Zejména pokud by se ten člověk doznal, spolupracoval s orgány trestního řízení, uměl bych si představit odklon v trestním řízení v podobě podmíněného zastavení stíhání,“ uvedl Ščerba.
Zároveň dodal, že výpovědi těchto lidí by mohly být pro policii a soud cenné: „I výpověď třeba jednoho svědka může být pro soud usvědčujícím důkazem: když přijde svědek, který udává i sám sebe, že dal úplatek, tak je obecně důvod považovat to za naprosto věrohodnou výpověď.“
