Symbol druhého Zemanova mandátu? Stáhl se a dává přednost pyžámku

Co je hlavním symbolem druhého mandátu prezidenta Miloše Zemana?

Tak když se pokusím o vtip, ne tak úplně jaksi prvoplánový, tak je to ono pyžámko. Tím chci říct ten symbol pyžámka, o kterém mluvil sám prezident, to jsme si nevymysleli, symbolizuje zjevný útlum aktivity prezidenta v posledních měsících, ne-li letech. Teď Deník N a náš přítel pan Tvrdoň spočítali mimořádně zajímavou statistiku, ze které vyplývá, že prezident vlastně většinu času v práci není, než aby byl, než aby úřadoval. On je v práci samozřejmě stále jako prezident a to je myslím nejviditelnější. Byť samozřejmě během těch dvou let, které se počítají až od března, kdy byl podruhé inaugurován, tak jeho aktivita v porovnání s tím prvním obdobím je zřetelně nižší. On už neobjíždí zemi tak, jak ji objížděl v tom prvním období, kdy to taky potřeboval ke znovuzvolení, téměř nikam nejezdí, téměř nikdo nejezdí za ním. Navíc teď zrušil náš oblíbený pořad Týden s prezidentem, takže tahle jeho pravidelná přítomnost, kdy každý týden ujišťoval národ, že ještě má prezidenta, také jaksi mizí, tak by tím symbolem bylo asi ono pyžamo.

A čím si to vysvětlovat, že prezident takto ustupuje do ústraní?

Jeho mluvčí se to snaží vysvětlit tím, že to je obvyklé u prezidentů v druhém volebním období, také nemusejí už usilovat o znovuzvolení. Myslím, že to není tak úplně pravda, ani v porovnání s Václavem Havlem, ani v porovnání s Václavem Klausem, samozřejmě. Oba tito prezidenti druhý rok svého prezidentství naopak měli dost vypjatý. Václav Havel vlastně celé druhé volební období působil jako takový, řekněme, nepsaný vůdce opozice proti opoziční smlouvě a Václav Klaus je aktivní celý život. Takže rozhodně to nebylo tak, že bychom o těch prezidentech celé dlouhé týdny neslyšeli. Nepochybně je to dáno prezidentovým zdravotním stavem, byť jsme se dozvěděli, je potřeba říct, před Vánocemi, že prezident je na tom velmi dobře, ale on prostě není typ Václava Klause, on není sportovec, který chodí hrát stále ještě tenis. V tom věku, ve kterém je, prostě zjevně zpomalil, protože nemá kam spěchat.

Říkáš: Nemá kam spěchat, to znamená, že už teď ty další tři roky neuvidíme prezidenta tak často? Teď se hledá nový formát těch rozhovorů, vypadá to, že by se mohl třeba domluvit s Českým rozhlasem, nicméně tvůj oblíbený Týden s prezidentem skončil.

Já jsem z toho smutný, ale ano, nebudeme ho vidět tak často. Na druhou stranu je pravda, že role prezidenta vždycky vyvstává, nebo je důležitá v období krizí. Ústavních, politických, jakýchkoliv jiných, což jsme viděli loni v létě, což už je druhé období, kdy prezident velmi aktivně řešil situaci kolem odvolání ministra kultury, nejdramatičtější odvolání ministra kultury, myslím, na světě všech dob. A tam dosáhl toho, čeho chtěl. To znamená, že vyhrál. On tehdy neponížil jenom sociální demokracii, on ponížil stejně tak i Andreje Babiše. Takže i v tomto zpomaleném módu, nebo jak to říct, v tomto odpočinkovějším, je prezident stále nejsilnější figurou české politiky, jen omezil ten program mezi řešením jedné a druhé krize na nutné minimum.

Říkáš, že je nejsilnějším hráčem, to znamená, že ho neoslabila ani ústavní žaloba, kterou se snažili podat senátoři a která nakonec Sněmovnou neprošla?

Vůbec. Základem síly prezidenta je slabost předsedy vlády Andreje Babiše. Předseda vlády, vzhledem ke svým osobním problémům na prezidentovi dost osobně visí. A samozřejmě, kdyby se Andrej Babiš rozhodl, že zkomplikuje život prezidentu Zemanovi, tak to dokáže se svou většinou, kterou má. Problém je, že většina, díky níž vládne premiér Babiš, je v podstatě totožná s prezidentskou většinou. To jsou velmi podobné hlasy a Andrej Babiš proti nim nechce jít, protože také nemá pod kontrolou všechny ty hlasy. Premiér, respektive prezident Zeman ovládá minimálně stejnou část, takže ti dva uzavřeli jakýsi smír z rozumu. V některých případech vítězí prezident Zeman v soubojích, které nutně musí přijít v tom politickém provozu. Jde třeba o to odvolávání ministra kultury.

Celý pořad si můžete také poslechnout.

A zvítězil někdy premiér Babiš?

Ano, premiér Babiš se mu dokázal několikrát postavit a myslím, že v důležitých věcech. Já bych dal jako příklad permanentní snahu prezidenta Zemana o odvolání šéfa BIS Michala Koudelky. Prezident by hrozně rád, aby plukovník Koudelka zmizel, ale tam se Andrej Babiš nenechal zatím obměkčit. Myslím, že to souvisí i s jeho návštěvou Bílého domu a zejména centrály CIA v loňském roce.

A lze vystopovat, kdy se Andreji Babišovi vyplatí, nebo kdy mu stojí za to postavit se prezidentovi?

To nevím. Já si myslím, že to by se muselo asi vzít příklad od příkladu. Tady ten zájem zahraničně-politický, bezpečnostní, řekněme, je asi silnější než jeho pouto nebo jeho spojenectví s prezidentem Zemanem. Na druhou stranu Andrej Babiš ví jednu věc. Prezident Zeman s velkou pravděpodobností bude rozhodovat o tom, kdo bude předseda vlády i po příštích volbách, které jsou už příští rok na podzim, můžeme se všichni těšit. Prezident řekl, že jmenuje předsedu nejsilnější strany, Andrej Babiš chce být ještě premiérem i další volební období. Ono to samozřejmě pak je i podle Ústavy tak, že není automatické, že vítěz voleb musí mít vládu. Jde to samozřejmě i tak, aby se ta většina vytvořila proti němu. Na druhou stranu víme, a prezident to předvedl už při tom jmenování vlády před dvěma lety, což se vlastně shoduje s tím jeho druhým volebním obdobím, že si s tím dokáže velmi účinně pohrát. Takže myslím si, že Andrej Babiš bude do toho příštího podzimu vycházet s prezidentem tak, jak vychází.

Co vztah prezident Miloš Zeman a sociální demokracie, změnilo se to v tom druhém volebním období, dokázali se sociální demokraté někdy prezidentovi vzepřít a ukázat, že se vůči němu dokáží vymezit?

Tak asi na sedm minut. Prezident si někdy před těmi šestnácti, sedmnácti lety, protože také mimochodem, když už jsme u toho ledna, v lednu se kolem prezidenta děje spousta věcí, jsem rád, že mu to připomenu, před sedmnácti lety prohrál prezidentskou volbu a to byl začátek krachu se sociální demokracií. A on se rozhodl, že tu stranu zničí. Ve spoustě případů to dokázal, Bohuslava Sobotku v podstatě zlikvidoval, spoustu jeho předchůdců, škodil jim a sociální demokracie je teď v takové situaci, že se nechá zahnat do kouta, nebo zažene prezidenta Zemana do kouta a tam se nechá zbít. A tam se zvedne a poděkuje za to. Ten vztah, který předvádí sociální demokraté a předseda Jan Hamáček speciálně vůči prezidentu Zemanovi, už se nedá nazvat ani důstojný. Já chápu, že jsou ve složité situaci, jejich vlastní voliči, všechno další. Nicméně pokud s nimi prezident vyběhne tak, jak jim to předvedl v létě s Antonínem Staňkem a Michalem Šmardou a první, co pak udělá Jan Hamáček je, že vezme ten tác s tlačenkou nebo s řízky a odnese to na Hrad. Tak to není důstojné dospělého člověka a to si myslím, že vyjadřuje vztah sociální demokracie nebo jejího šéfa k prezidentu Zemanovi jako nic jiného.

Proč nedokáže sociální demokracie být důstojná ve vztahu k prezidentovi?

Sociální demokracie to má velmi těžké, aby se vůbec chovala důstojně i k okolnímu světu. Je prostě v situaci, kterou nezná 25 let. Je to slabá strana, která se drží za každou cenu ve vládě, protože ví, že Andrej Babiš ji až zas tak moc nepotřebuje, nebo ji dokáže nahradit. A myslí si, že nemůže své voliče, kteří se asi z velké části budou krýt, byť ne úplně, s voliči Miloše Zemana, provokovat ještě tím, že bude útočit ještě na prezidenta Zemana. Sociální demokracie je malá ustrašená strana. Víme, proč se to stalo, ale jestli se takhle bude chovat dál, tak si nejsem jistý, jestli to je způsob, jakým se stát znova silnou stranou. Respektive jsem si jistý, že není.

Kauza Ferdinanda Peroutky, kterou jsem zmiňovala v úvodu, je už víceméně u ledu? Nebo můžeme ještě čekat nějaký vývoj?

Tam musí padnout nějaký definitivní verdikt, který, pokud vím, tak ještě úplně nepadl. Je to trapné, tam se mimochodem trochu ukázalo, že i Miloš Zeman a jeho paměť stárne. Ono to bylo v lednu 2015, Miloš Zeman měl vždy skvělou paměť, nebo si to aspoň myslel. A skutečně měl a tady si prostě najednou nevzpomněl. A on asi osobnostně není připraven na to, aby přišel a řekl: Já se omlouvám. Mimochodem, kdyby to udělal v dubnu 2015, tak o tom dodnes nevíme, všichni by si řekli: Dobře, stalo se, prezident se velkoryse omluvil. Ale ne, táhne se to. Už o tom vlastně ani člověk nechce slyšet, jakkoliv je to důležité, protože prezident tady lže o významném českém novináři. Ale prezident má metodu vysedět to, co nejvíce se zbavit té odpovědnosti, aby se nemusel omlouvat. Je to vlastně jenom trapné a dvojnásob trapné je, že se to týká Peroutky a že se to stalo na fóru k uctění památky holokaustu. Obětí holokaustu. To je na tom nejhorší.

Když se podíváme na zahraniční politiku Miloše Zemana, hodně se mu vyčítal vztah k Rusku a k Číně, vidíš tam nějaký obrat v poslední době?

No tak vidím tam posun, že zřejmě prezident Zeman definitivně pochopil, že z něj Čína dělala hlupáka. Nejdřív mu přistrčila jakousi společnost CEFC a řekla, že mu zajistí investice a pak mu nechala zavřít Jie Ťin-minga. A myslím, že ani CITIC, jako nástupce CEFC, není zrovna v situaci, kdy by chtěl významně pomoct. Takže tam to ochlazení musí být nutné, ale to prezidentovi spousta lidí říkala a psala před několika lety. To není otázka toho, že by za to mohl pražský primátor Hřib a jeho politika vůči Tchaj-wanu, tak to prostě není. Tak to muselo dopadnout. Prezident, a to je praktická věc, kterou on dělal, velmi významně lobboval za zájmy společnosti Huawei tady v Česku. Proto myslím, že odvolání šéfa Úřadu pro kybernetickou bezpečnost je také prezidentův úspěch a také se samozřejmě prezident věnoval lobbování za zájmy firem usazených v Česku na čínském trhu. Myslím, že jak Škoda Auto, ale která to ani moc nepotřebuje, tak Home Credit, budou těžko hledat dalšího takového podporovatele, který tak významně bude za ně lobbovat. Prezident Zeman přijel vždycky do Číny a jedno z prvních slov, které řekl, bylo Home Credit, na každém jednání.

A teď už tam tedy nepojede?

To není jisté, protože kancléř řekl, že pokud nějaká velká čínská firma podepíše nějaký velký kontrakt s Českem, tak by tam mohl jet. Ale spíš už tam nepojede, řekl bych. Ten příběh české politiky, toho až nedůstojného plazení se před Čínou, které je charakterizované tím dopisem čtyř po návštěvě dalajlámy v roce 2016, tak tahle éra snad skončila a skončí trapasem. Vidíme, že se ruší letecké linky a že Čína Českem pohrdá, pokud ho nepotřebuje. Tak jsme si to ještě užili, že jsme se u toho mohli cítit jaksi významně nedůstojně. Pokud jde o Rusko, tam prezident udělal několik kroků, které se nepochybně Rusku zalíbily. Lobbing kancléře Mynáře, což je taky neuvěřitelná věc, v kauze hackera Nikulina, byl nakonec neúspěšný. Taky je potřeba říct, že prezident se několikrát ohradil proti ruské interpretaci roku 1968, to je fér říct a já to prezidentovi věřím, on je generace roku 1968. Jenom je vždycky taková náhoda, že se to o prezidentovi objeví vždycky, když vzrostou pochybnosti o tom, jestli on je spíše český politik nebo přítel Ruska, tak se objeví nějaká takováhle kauza, kdy se někdo vyjádří z ruské strany, ministerstvo, nějaký novinář o roku 1968 a prezident smečuje. Nicméně je dobře, že to dělá, samozřejmě, protože to je součást národní paměti a v tom je potřeba prezidenta podpořit.

Lze mu přičíst i nějaké z tvého pohledu kladné body za ten jeho druhý mandát, za ty dva roky?

Tak sama ta snížená aktivita, myslím, může být oceněná. Myslím si, že se mu, a to je i otázka prvního volebního období, povedlo velmi slušně, velmi solidně, zejména po radách Pavla Rychetského, doplnit Ústavní soud. To je cenná otázka celého prezidentství. Teď se například bývalý předseda Nejvyššího soudu Šámal stane dalším ústavním soudcem, který tam chyběl, což je asi dobrá volba, nebo respektive tak, jak jsem i mluvil s některými ústavními soudci, tak oni říkají: Jasně, tak předseda Nejvyššího soudu je asi člověk, který patří do ústavního soudu, byť původní představa byla jiná. Původní představa i Pavla Rychetského, že v tuhle dobu už bude předsedou Ústavního soudu Josef Baxa, což se ze známých důvodů nikdy nestalo. Tak to bych asi prezidenta ocenil, asi bych našel i některé další drobné věci.