Sibiři hrozí další katastrofa, varují vědci

Na konci května pozornost celého světa přilákala ekologická katastrofa v ruském Norilsku. Tehdy při havárii elektrárny a teplárny ve městě uniklo o podloží a říčního systému téměř 21 tisíc tun ropného paliva. Příčinou havárie bylo podle firmy Norilsk Nickel poškození nádrže v důsledku rozmrznutí půdy permafrostu. Momentálně na místě nehody probíhají likvidační práce, jejichž rozsah podle místních úřadů a světových organizací nemá obdoby.

Obří únik ropných paliv způsobil znečištění řek Daldykan a Ambarnaja, z nichž již bylo odčerpáno zhruba 200 tun ropných produktů. Ekologická organizace Greenpeace vyčíslila škody na životním prostředí na 100 miliard rublů (34 miliard korun).

Teď ale ruští vědci varují před další podobnou katastrofou. Podle agentury TASS specialisté Federálního výzkumného střediska pro informační a výpočetní technologie sibiřské pobočky Ruské akademie věd varovali před hrozbou opakování ekologické katastrofy poblíž Norilska. K takovému závěrů došli po zkoumání půdy pod ostatními palivovými nádržemi. Odborníkům se podařilo zaznamenat významný pokles půdy kolem první nouzové palivové nádrže. Může to způsobit další nehodu, řekl médiím první náměstek ředitele Ústavu výpočetních technologií Andrej Jurčenko. Upozornil také na možné problémy s jinou nádrží.

Minulý týden ruská prokuratura oznámila, že prověřuje možný únik znečištěné vody z opuštěného dolu. Tentokrát riziko havárie vzniklo v jižní části pohoří Ural. Podnětem k znepokojení úřadů se staly fotografie kolující po internetu, jež zobrazují oranžovou krajinu a mléčně zbarvenou vodu.

Fotografie a videa se zničenými lesy a krajinou protkanou bílými potůčky se v posledních dnech šířily na sociálních sítích. Zpustošená země leží na okraji starého Ljovichinského dolu, který je od roku 2003 mimo provoz. Nachazí se zhruba 100 kilometrů od města Jekatěrinburg.

Minulý týden ruská prokuratura oznámila, že prověřuje možný únik znečištěné vody z opuštěného dolu. Tentokrát riziko havárie vzniklo v jižní části pohoří Ural. Podnětem k znepokojení úřadů se staly fotografie kolující po internetu, jež zobrazují oranžovou krajinu a mléčně zbarvenou vodu.

Samotnému podniku Norilsk Nickel, jenž patří k největším těžařům niklu, hrozí pokuta ve výši 147,7 miliardy rublů (asi 48,6 miliardy Kč) od vládní agentury na ochranu přírody Rosprirodnadzor. Podle ředitele ruského ústavu ekologie Borise Morgunova jde o největší ekologickou pokutu za celé ruské dějiny. Později však metodiku výpočtu pokuty firma zpochybnila, a to kvůli tomu, že úřad použil koeficient určený znečišťovatelům, kteří nepomáhají při nápravě škod, což nebyl případ společnosti Norilsk Nickel.

„Škoda na životním prostředí a likvidace následků havárie jsou dva různé pojmy. Pokud je společnost připravena dokázat u soudu, že není viníkem, má na to právo. My jsme ale viděli následky havárie, zaznamenali jsme všechny ukazatele a Rosprirodnadzor spočítal způsobené škody,“ tvrdí ministr přírodních zdrojů Dmitrij Kobylkin.

K 21. červenci byl dokončen sběr vody a nafty shromážděných při likvidaci. Podle oficiální zprávy na to dohlíží společnost NPF Polytechnika. Ta také uvádí, že již bylo nasazeno 12,2 kilometrů potrubí, které se táhne přes jezero Lebjažje. Do likvidace se zapojilo 334 lidí a 140 strojů.

Norsko, USA či Francie. Odbornici a firmy těchto států jako první nabídli Rusku svoji pomoc v likvidaci následků havárie. „Zachráncem“ se stala například francouzská firma Lafarge, jejíž zaměstnanci se připojili ke svým ruským kolegům. „Odborníci vyhodnotili situaci, uvedli, že jednáme velmi profesionálně, a našli několik bodů, ve kterých nám poskytli skutečnou pomoc. Okamžitě reagovala také norská společnost Statoil,“ uvedl první místopředseda firmy Norilskij Nikel Sergej Djačenko.

Norští odborníci pomohli Rusku odstranit důsledky úniku paliva v Norilsku a jsou připraveni pomoci v budoucnu, uvedl norský velvyslanec v Rusku Rune Resaland. „Rusko a Norsko dlouhodobě intenzivně spolupracují v oblasti ochrany životního prostředí, zejména na severu,“ dodal. Spolupráce také zahrnuje připravenost na ochranu před znečištěním ropou, zneškodňování jaderného odpadu a vyhořelého radioaktivního paliva, uvedl Resaland v rozhovoru pro Interfax. Ten rovněž poznamenal, že při likvidačních pracích se také používalo norské vybavení a technika.

Ihned po havárii pomoc Rusům nabídli také Američané. Ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo uvedl, že navzdory četným sporům mezi oběma zeměmi USA jsou ochotni pomoci Rusku zmírnit dopady úniku paliva na životní prostředí. Konkrétní odpověď však z Kremlu nezazněla. „Moskva je za tuto nabídku Washingtonu vděčná,“ jen krátce uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.