Článek
Krkonoše měly do roku 2020 vstoupit s novou Petrovou boudou. Nástupnici vyhořelé památkové chráněné boudy chtěli její majitelé slavnostně otevřít loni na Silvestra. To se však nepodařilo. První turisté se proto dovnitř podívají nejspíš až v únoru. Firma Snowy Chalet, které bouda patří, už zažádala o kolaudaci, pro kterou schází jen vyjádření hasičů.
„O kolaudaci požádali, myslím si, že bychom ji měli provést na konci ledna,“ uvedla vedoucí stavebního úřadu ve Špindlerově Mlýně Miroslava Šmahelová, podle níž by kolaudaci nemělo nic bránit. Stejně to vidí i hasiči. „V rámci kolaudačního řízení jsme neshledali žádné závažné problémy. V tuto chvíli vypracováváme stanovisko, které v dohledné době vydáme,“ řekla mluvčí krajských hasičů Martina Götzová.
„Čekáme na kolaudaci. Naše stanovisko vydáme v nejbližších 14 dnech,“ uvedl jednatel firmy Martin Havlík. Konkrétní datum, kdy by mohla být bouda v provozu, zatím nechtěl specifikovat.
Podoba nové Petrovy boudy vznikla jako velký kompromis mezi investorem a památkáři. Původní Petrova bouda z roku 1811 totiž celá podléhala památkové ochraně. Nemovitou kulturní památkou tak je i novostavba, která vyrostla na základech vyhořelého objektu, z nějž se zachovalo pouze sklepení.
„Vyplývá to ze skutečnosti, že v seznamu nemovitých kulturních památek byly zapsány i všechny pozemky a na základě jednání po požáru se NPÚ rozhodl nepodpořit zrušení památkové ochrany objektu ani pozemků,“ vysvětlila Vladimíra Paterová z Národního památkového ústavu v Josefově, jenž byl jedním z těch, kteří stavbu povolovali.
Původní Petrova bouda byla mnohem rozsáhlejší než její nástupkyně. Její velikost byla jedním z největších kompromisů. „Památkáři samozřejmě musí umět dělat kompromisy, výsledkem mnoha kompromisů je právě realizace nové Petrovy boudy. Po složitých jednáních bylo dohodnuto, že nová Petrova bouda bude vycházet z podoby z roku 1887. Dále jsme požadovali, aby byl výhledově realizován i druhý objekt, neboť právě oba objekty vytvářely charakteristické krkonošské panorama po více než 100 let,“ popsala Paterová. Právě toto panorama podle ní patřilo mezi nejcennější prvky boudy.
V srpnu 2011 bouda shořela úplně celá, zůstala jen část obvodového zdiva a kamenné sklepení. „Velmi cenné bylo vnější objemové, půdorysné, architektonické a materiálové členění i řešení interiérů restaurace a jídelen, recepce a suterénních částí. Jednalo se v podstatě o první moderní hotel v Krkonoších, vybavený originálními řezbářskými prvky a plastikami. Velmi hodnotný byl například vstupní portál v recepci s plastikami svatého Petra a představitelů různých řemesel, například uklízečky nebo kuchaře, tento prvek byl požárem zničený,“ dodala památkářka.
Kvůli nájezdům zlodějů v dobách, kdy byla původní bouda zavřená a chátrala, se podařilo zachránit alespoň část vzácného mobiliáře, který majitelé odvezli a uskladnili ještě před tím, než Petrovka vyhořela. Jde o soubor lustrů, boxové stěny, vitrážové stěny, stojací hodiny a další věci. „Veškerý zachovaný mobiliář by měl být v novém objektu opět umístěn, zatím jsou osazeny pouze vitrážové stěny,“ řekla Paterová a dodala, že památkáři v rámci kolaudačního řízení trvali na odstranění tohoto nedostatku do dvou let.
Od požadavků památkářů se investor odchýlil i v použití materiálů v interiéru. Památkáři chtěli, aby interiér restaurace a jídelny maximálně vycházel z původního materiálového a barevného řešení. „Interiéry jsou však řešeny ve ‚skandinávském stylu’, který vychází z vkusu a požadavků vlastníka objektu,“ dodala památkářka.
Zástupci investora totiž už v minulosti uvedli, že nová Petrova bouda by neměla sloužit jako hotel, ale právě jako ve velké míře samoobslužné zařízení pro batůžkáře. Těžká ekonomická udržitelnost původní Petrovy boudy byla i jedním z důvodů jejího chátrání. Firma, které objekt patřil ještě než ho koupila Snowy Chalet, ho v jeho rozsahu finančně neutáhla.
Petrova bouda vnikla v roce 1811 na základech dřívějších letních bud na Prostředním hřebeni na hranici s Polskem. V nadmořské výšce 1288 metrů patřila mezi nejvýše položené boudy na české straně Krkonoš.
Její úpadek započal už po druhé světové válce, kdy byla zabavena německým majitelům a stala se z ní ubytovna ROH, do které stát i přes drobné úpravy příliš neinvestoval. Zhruba od roku 2007 byla Petrova bouda uzavřena a dál chátrala. Osudným se jí však stal rozsáhlý požár, který tam vypukl 31. července 2011, kvůli mlhavému počasí si ho však lidé všimli až o den později. To už hasiči dojeli k téměř vyhořelému objektu. Ohniska požáru hasiči nalezli ve všech třech tehdejších budovách a pracovali tak s verzí, že boudu někdo zapálil úmyslně. Viníka se však nikdy nepodařilo vypátrat.
