Sherlock Senior měníme na Seznam se s médii

Newsletter Seznam se s médii

Milé čtenářky, milí čtenáři, s novým školním rokem přichází i nový koncept našeho newsletteru. Vzali jsme to od podlahy – kromě nových rubrik a upraveného obsahu jsme vyměnili i jeho název. Vítejte tedy u čtení Seznam se s médii, mediálního newsletteru pro začátečníky a mírně pokročilé!

Rádi bychom náš obsah nabídli už ne jen seniorům, pro které byl newsletter doposud primárně určený, ale úplně všem, kteří si chtějí udržovat přehled v oblasti tradičních médií i moderních technologií – bez ohledu na věk. Mediální svět se proměňuje natolik překotně, že se v něm čas od času potřebují dovzdělat nejen čtenáři dříve narození, ale úplně každý z nás.

Zvolili jsme název Seznam se s médii, který odkazuje na to, že zpravodaj vzniká pod hlavičkou Seznam.cz – ale především ho takto chceme propojit s naším velkým vzdělávacím mediálním projektem pro učitele, knihovníky, žáky a seniory, který už několik let funguje právě pod názvem Seznam se s médii.

Náš newsletter má kromě názvu i nový obsah – bude to takový praktický průvodce pro všechny, kteří se potřebují zorientovat ve světě médií, sociálních sítí nebo třeba umělé inteligence. Pravidelně budou vycházet teoretické mediální seriály, na které jste zvyklí. Rozhodli jsme se začít úplně od píky, první seriál tedy zaměříme na média v Česku. Která jsou ta hlavní a komu patří? Kromě toho vám každý měsíc shrneme ty nejdůležitější aktuality ze světa médií a doporučíme tip na zajímavou četbu nebo aplikaci pro ty z vás, kteří se chcete dozvědět něco navíc.

Co na nový koncept říkáte? Napište nám na seznamsesmedii@firma.seznam.cz – těšíme se na vaše reakce a vítáme i kritické podněty! Pěkné podzimní dny přeje ze Seznamu Bára Sedláčková

Mediální mapa Česka: Veřejnoprávní média

V prvním seriálu našeho nového newsletteru bychom rádi začali jednoduše – chceme zmapovat klíčová média v Česku. Začneme těmi veřejnoprávními, což jsou:

Známe je všichni, ale jen málokdo vlastně rozumí tomu, kdo tyto instituce platí a komu se zodpovídají. V aktuálních debatách o veřejnoprávních médiích a koncesionářských poplatcích se tak vyplatí dobře zorientovat a nepodléhat prvním dojmům.

Výraz veřejnoprávní médium znamená médium veřejné služby, které má zákonem dané povinnosti. Je to především povinnost objektivity a povinnost poskytovat všem politickým stranám adekvátní prostor. Dále se musí věnovat i oblastem, které je důležité pokrývat, i když třeba nejsou tolik výdělečné a úspěšné u diváků (jako například témata vědy, menšin či náboženství), pomáhat při krizových situacích a v neposlední řadě musí svůj obsah zprostředkovat i lidem se sluchovým a zrakovým hendikepem. Dodržování těchto zákonů kontroluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, jejíž členy volí Poslanecká sněmovna.

Kdo to platí?

A teď k tomu nejdůležitějšímu: Kdo tato média vlastně platí? Většina z nás tuší, že veřejnoprávní média nežijí z reklam jako ta ostatní, nemusí se tedy ohlížet na inzerenty, na sledovanost ani na kliky čtenářů. Častým omylem je však názor, že ČT a ČRo platíme z našich daní. Kdyby tomu tak bylo, do jejich financování by mohli velmi snadno zasahovat politici, mohli by kritickým médiím omezit rozpočet, dostat je do úzkých a umlčet nepohodlné názory.

Již ve 20. letech minulého století se proto považovalo za klíčové založit médium, na jehož financování by aktuální vládnoucí politici nemohli mít vůbec vliv. Právě tak vzniklo první veřejnoprávní médium na světě BBC. Namísto daní tato média platí přímo sami občané, kteří jim posílají takzvané koncesionářské poplatky. Tak mohou Český rozhlas a televize plnit své zákonné povinnosti a zároveň být objektivní a kritické k vládním politikům a nemusí se přitom ohlížet na příjmy z reklamy ani ze státního rozpočtu.

Momentálně platíme měsíčně:

Tato částka se už 16 let navzdory inflaci nezměnila, proto se mají od příštího roku poplatky o něco zvýšit. Novelu zákona však provází bouřlivé diskuze. Zvýšení je trnem v oku nejen politikům z nejrůznějších stran, ale i některým konkurenčním médiím.

Česká televize a Český rozhlas nejsou dokonalé a stejně jako ostatní média se dopouští různých chyb – jde ale o klíčový kontrolní orgán, který díky své finanční nezávislosti může odolávat politickým a byznysovým tlakům i v dnešní době finanční krize téměř všech českých redakcí.

Česká televize

Česká televize vznikla v roce 1953 a momentálně je spolu s Novou a Primou nejen největší televizí, ale patří také mezi nejvlivnější média v Česku vůbec. Do loňského roku ji vedl Petr Dvořák, kterému se obecně dařilo odrážet politické tlaky, loni se stal ředitelem Jan Souček. Česká televize je pravidelným cílem kritiky nejen od politiků, ale také z řad tzv. alternativní scény, podle níž má televize problémy s vyvážeností a objektivitou. Zároveň ji momentálně považuje za důvěryhodnou 59 procent Čechů, což je téměř nejvíce z českých médií.

Český rozhlas

Český rozhlas je nejstarším audiovizuálním médiem u nás, jeho vysílání bylo zahájeno v roce 1923. Byl považován téměř za symbol svobody, o který se bojovalo na konci druhé světové války v roce 1945 i za okupace v roce 1968. Český rozhlas se dlouhodobě umisťuje na prvních místech v důvěryhodnosti zpravodajství, i když jeho zásah je mnohem menší než u České televize. Radiožurnál je nicméně nejposlouchanější stanicí u nás. Ředitelem Českého rozhlasu je již osm let René Zavoral.

Česká tisková kancelář

Česká tisková kancelář (ČTK), které se nejčastěji říká prostě Četka, funguje trochu jinak než zbylá dvě klasická veřejnoprávní média. Jde totiž o tiskovou agenturu, která sbírá a prodává zpravodajské informace. Právě od ní pochází většina běžného zpravodajského servisu, který se k vám dostává, jako jsou například zprávy z dopravních nehod, z jednání Poslanecké sněmovny nebo z tiskových konferencí. Jednotlivé redakce tak nemusí každou zprávu, fotografii či citaci získávat a ověřovat vlastní cestou, ale zakoupí si ji právě od ČTK – mají tak čas na větší kauzy, rozhovory a vlastní zjištění.

Tím spíše je velmi důležité, aby servis ČTK byl naprosto bezchybný a kvalitní. Četka se proto v roce 1996 rozhodla, že bude fungování financovat pouze prodejem svých zpráv. Tento byznysový model ji tak motivuje k vysoké úrovni, protože redakce jsou samozřejmě ochotné platit pouze za kvalitní zpravodajství. ČTK také stojí mimo všechny různé politické tlaky a kauzy. Založena byla již 28. října 1918 a ředitelem je Jaroslav Kábele.

Čtěte více:

Žebříček nejvlivnějších českých médií. Kdo je vlastní a kdo vydělává

Každoroční mezinárodní zpravodajský report Reuters Institute (v angličtině)

Zákon o České televizi

Zákon o Českém rozhlasu

Zákon o České tiskové kanceláři

Na náš seriál o českých médiích navážeme i v nové rubrice Tip měsíce, ve které vám doporučíme projekt Mapa médií. Ten ve svém MediaRatingu řadí jednotlivé noviny, časopisy a zpravodajské servery podle důvěryhodnosti a známkuje je od A po C. Nad jeho metodikou se vedou diskuze, ale je veřejně dostupná, takže si ji může prostudovat každý z nás a potom zvážit, kterému z médií dál věnovat svou pozornost.

Čtěte více: Nadační fond nezávislé žurnalistiky zveřejnil aktualizovaný MediaRating

V závěrečné rubrice chceme každý měsíc představit kalendář akcí, které pro vás připravuje celý tým Seznam se s médii. Na podzim chystáme hned několik vzdělávacích akcí:

Pro aktuální informace sledujte naše stránky Seznam se s médii nebo se přihlaste k odběru našeho nového newsletteru.