Článek
Milé čtenářky, milí čtenáři,
po bouřlivých víkendových událostech v Izraeli začneme náš zpravodaj právě falešnými zprávami z této oblasti. Rádi bychom se také vrátili k volbám na Slovensku – nebude nás ovšem zajímat průběh ani vítězové či poražení, ale dezinformace, které do předvolební kampaně zasáhly. Kromě toho pokračujeme v našem seriálu o umělé inteligenci. Tentokrát se na ni podíváme pohledem technologického pesimisty a zajímat nás budou především její rizika. Nepropadejte ale při čtení panice – příště se na ni podíváme naopak s optimismem. Přejeme příjemné čtení!
Aktuální hoaxy: Izrael, Palestina, Slovensko i České Budějovice
Falešná videa z Izraele
Konflikt mezi Izraelem a Palestinou eskaloval teprve před několika dny, ale už teď se k nám dostává mnoho falešných zpráv a snímků. Zejména u videí bychom měli být obezřetní – na sociálních sítích a v řetězových e-mailech koluje mnoho dramatických záběrů, které se však ve skutečnosti konfliktu vůbec netýkají. Stejně jako ve válce na Ukrajině, i tentokrát dezinformátoři vydávají za autentické materiály například úryvky z počítačové hry.
Jak zjistil projekt Ověřovna Českého rozhlasu, kromě herních a filmových útržků sdílí lidé třeba i videa z jiných zemí nebo několik let staré. Například desítky parašutistů na tomto videu nejsou Palestinci, ale studenti vojenské akademie v Egyptě, dramatické záběry hořícího města nejsou z Pásma Gazy, ale pouhé oslavy fotbalového vítězství v Alžíru před třemi lety. Podobných nepravých záběrů bude nejspíš dále přibývat, připojujeme tedy obvyklé doporučení, abyste při čtení zpráv z konfliktních oblastí byli obezřetnější než obvykle.
Dezinformace na Slovensku
Krátce se ještě ohlédneme za slovenskými volbami. Přestože se zahraničí obvykle nevěnujeme, dění u sousedů tentokrát stojí za pozornost s ohledem na míru, s jakou byly volby ovlivněné dezinformacemi. Lživé zprávy zasahují do rozhodování voličů všude a obvyklá témata, jako jsou migranti, ceny energií nebo válka na Ukrajině, byla námětem různých hoaxů i v několika posledních volbách u nás. Na Slovensku se však dezinformačním zprávám daří více než jinde, protože je tu více lidí, kteří jsou ochotni jim věřit.
Různým známým konspiračním narativům věří podle loňského průzkumu Globsec více než polovina občanů oproti 30 procentům v České republice. Slováci také výrazně více než ostatní státy vnímali liberální demokracii a západní společnost jako ohrožující, nejvíce se báli migrace a v probíhající válce by uvítali, i když velmi těsně, spíše vítězství Ruska než Ukrajiny. Kromě toho na Slovensku více než u nás operují prokremelské nebo přímo ruské zdroje, od nichž pocházelo až 15 procent všech manipulativních příspěvků na sociálních sítích. Kvůli slovenským volbám na technologické společnosti a sociální sítě apelovala i Evropská komise.
Jak uvádí agentura AFP ve svém projektu Na pravou míru, na Slovensku tak měly úspěch dezinformace o migrantech, LGBTQ+ lidech, o válce na Ukrajině, o údajné smrti jednoho z kandidátů nebo klasická předvolební taktika o údajném zmanipulování výsledků. Výsledek již známe, zbývá nám tedy už jen poučit se z předvolebního dění na Slovensku, protože podobná témata můžeme čekat před volbami i u nás nejpozději za dva roky.
Projev Petra Pavla v OSN
Možná i k vám se dostala fotografie prezidenta Pavla, který pronášel projev před Valným shromážděním OSN, kde na něj však údajně čekal prázdný sál. Fotografie působí opravdu bezútěšně, na sociálních sítích měla tedy velký ohlas a šířily ji tisíce lidí, jak uvádí agentura AFP. Ta také poměrně jednoduše dokázala, že fotografie prázdného sálu je čtyři roky stará, a doplňuje skutečné snímky prezidentova projevu, na kterém jsou vidět desítky posluchačů. Autoři fotomontáže chtěli ukázat, že Petr Pavel nevzbuzuje v zahraničí žádný zájem. Kromě toho například bývalý poslanec Lubomír Volný ve zmíněném postu naznačuje, že média o tomto neúspěchu mlčí, a snaží se tak posilovat nedůvěru v tradiční média.
Počet lidí na protivládních demonstracích
Na podobném principu funguje i další manipulativní zpráva posledních dnů, a to spor o počet lidí na poslední demonstraci Jindřicha Rajchla. Tentokrát autoři však chtěli počet lidí naopak nadsadit. Podle organizátorových propočtů se na Václavském náměstí v Praze sešlo 101 tisíc účastníků – počítal však se silnou hustotou více než čtyř lidí na metru čtverečním, což byl podle záznamů velmi nadsazený odhad. Organizátoři pak dojem obrovského množství účastníků podporují ještě manipulativními fotografiemi z pódia, na kterých působí náměstí zcela zaplněné. Podobná situace nastala i po setkání příznivců SPD v Českých Budějovicích, kteří podle fotografií na facebooku Tomia Okamury zdánlivě zaplnili celé náměstí. Podle online kamery jich však byly jen desítky, jak dohledal server Manipulátoři.
Je nutné doplnit, že podobných postupů využívají organizátoři téměř všech setkání a demonstrací, nikoli jen těch protivládních. Je to přirozená tendence, neboť nikdo nechce budit zdání, že o jeho akci nebyl zájem. Konkrétně na Václavském náměstí, které je častou lokalitou pro podobná shromáždění, se vedou spory o účast téměř pokaždé – rozdílné údaje uvádí organizátoři, policie nebo třeba mobilní operátoři. Počet lidí je možné velmi zhruba spočítat také pomocí aplikace MapChecking, nicméně pro manipulativní odhady je prostor vždy.
Mediální vzdělávání: Umělá inteligence / Tentokrát o rizicích
V posledním zpravodaji jsme představili program ChatGPT, skrze který můžeme poslední rok napřímo komunikovat s umělou inteligencí. Díky tomu můžeme mnohem lépe využívat její možnosti a usnadňovat si tak každodenní život. Chatbot, který samostatně tvoří poměrně kvalitní texty, ale může být i snadno zneužitelný. Píše namísto studentů seminární práce, nahradí některá pracovní místa nebo může pro lidstvo představovat i nebezpečí. My bychom se ovšem chtěli zaměřit především na to, jak může umělá inteligence pomáhat dezinformátorům. Jaká jsou tedy největší rizika?
1. Špatná zpětná kontrola
ChatGPT nikdy nevytvoří stejný text. Na stejný dotaz vám pokaždé odpoví jinými slovy – to znamená, že nelze zpětně dohledat, jestli text nevytvořila právě umělá inteligence.
2. Gramaticky správné vyjadřování
Texty vytvořené AI jsou napsané dobrou češtinou. Přitom právě chyby a neobratné vyjadřování často pomáhaly odhalit dezinformace od oficiálních zpráv. Teď už mohou autoři využít ChatGPT, který jim připraví kvalitní a věrohodný text, k nerozeznání od opravdové zprávy.
3. Snadná tvorba dezinformačních textů
Dezinformátoři mohou nechat napsat nekonečné množství zpráv a textů. ChatGPT nyní naštěstí píše pouze ověřené informace a prosbám o napsání dezinformačního článku se všemi silami brání, ale existují způsoby, jak od něj takové texty i přesto získat. Dezinformační články pak mohou zaplavit internet a e-mailové schránky.
4. Lepší zacílení
Lživé zprávy může umělá inteligence lépe zacílit. Když vám přijde špatnou češtinou napsaný e-mail o dědictví, které vám odkázal africký princ, je vám asi jasné, že to nebude pravda. Pokud se ale e-mail bude týkat strýčka z Moravy a bude napsaný dobrou právnickou češtinou, může naletět mnohem více lidí, stejně jako když se přesně trefí do tématu, které právě řešíte.
5. Ztráta důvěry ve zpravodajství
Záplava negativních článků o umělé inteligenci pak může mít i psychologický efekt – lidé mohou mít pocit, že už nevědí, čemu mohou ještě věřit. Rezignují pak na hledání pravdy a pocit nedůvěry už budou mít vůči všem zprávám obecně.
6. Cenzura
Psali jsme, že ChatGPT nyní píše pouze pravdu a ověřená fakta, je zastáncem demokracie a lidských práv. To vše ale pouze proto, že ji takto vytvořili její autoři z americké firmy OpenAI. Všude na světě však momentálně vznikají její konkurenti, kteří se snaží vytvořit ekvivalent. Zkusme si představit, jaké odpovědi by nám na naše otázky o demokracii a dezinformacích nabízel třeba program z Číny…
7. Rostoucí autonomie programu
Pokud jde o názory ChatGPT, program stále poslouchá své autory. Už teď se ale uvnitř něj dějí věci, kterým ani tito autoři nerozumí. Program se například sám od sebe naučil česky, a není úplně jasné jak. Stejně tak se může stát, že začne sám od sebe získávat autonomii a názory nebo cíle si vytvářet sám. Pokud se mezitím stane důvěryhodnou autoritou, může začít šířit mýty, které si sám vymyslel.
8. Nejistota o budoucnosti
Obecně platí, že ohledně budoucnosti vývoje umělé inteligence panuje velká nejistota. Nikdo neví, co všechno bude za několik let nebo měsíců program umět. Proto se můžeme jen velmi těžko připravit – a to nejen pokud jde o regulace a legislativu, ale také nás samotné.
Možná jste si všimli, že často používáme budoucí čas – mnoho z rizik, o kterých tu mluvíme, vlastně ještě vůbec není na pořadu dne. Zprávy stále píšou novináři, dezinformační e-maily jsou stále plné gramatických chyb, čínská nebo ruská umělá inteligence není na obzoru a samotný ChatGPT je ještě pouhým začátečníkem.
Je dobré o možnostech zneužití vědět, ale není na místě se nechat ovlivnit zbytečnými obavami a nedůvěrou. Můžeme vám zaručit, že drtivou většinu textů, které čtete, napsal živý člověk a že to tak ještě nějakou dobu bude. Kromě toho – umělá inteligence může lživé zprávy nejen vytvářet, ale naopak i odhalovat. Jak nám tedy může pomoci v boji proti dezinformacím, to bude tématem našeho dalšího zpravodaje.
Může vás zajímat
Nejen Mašínová. Pavel začal rozesílat pozvánky lidem, které chce vyznamenat
Na konci října bude prezident Petr Pavel poprvé rozdávat ve Vladislavském sále na Pražském hradě státní vyznamenání. Své ocenění nám již potvrdili expremiér Petr Pithart nebo dcera protinacistického odbojáře Zdena Mašínová.
Češi nakupují už jen ve slevách. Může to být nebezpečné
Pokud je Česko v něčem evropským lídrem, jsou to slevy. Už dvě třetiny peněz utracených za potraviny a drogerii jsou z akcí. Někteří výrobci potravin to vnímají jako nebezpečí. Snahy o regulaci slev jsou ale neúspěšné. Více čtěte v analýze Filipa Horáčka.
Šťastné pondělí: Přichází nová ČT. Bez koncesionářských poplatků
Do čela České televize nastupuje nový generální ředitel Jan Souček. A přichází nejen s mnoha plány, ale i s přislíbenými penězi v podobě zvýšených koncesionářských poplatků na jejich realizaci. Nový díl satirického pořadu Šťastné pondělí ovšem varuje, že to nebude bez zádrhelů…
