Článek
Milé čtenářky a milí čtenáři!
V našem listopadovém zpravodaji navážeme na seriál o umělé inteligenci, jejímž rizikům jsme se věnovali v minulých vydáních. Nastupující technologická novinka má však nejen rizika, ale i mnoho výhod a může pro nás být velkým pomocníkem v boji s dezinformacemi – dnes tedy představíme, jaké to jsou. Věnujeme se také nejnovějším manipulacím, a to nejen z Izraele a Palestiny, ale také z jednoho českého deníku. Přejeme příjemné čtení!
Aktuální hoaxy: Evropská unie, Izrael a Strach
EU chce zakázat křečky?
Nejvýraznějším textem uplynulého měsíce byl článek Mladé fronty Dnes o zákazu domácích zvířat. Jejich chov měl podle autorů zakázat „Brusel“ a deník zprávu umístil nejen na svůj online server iDnes.cz, ale i na titulní stranu tištěného vydání pod titulkem „Brusel chce zakázat chov mnoha zvířat“.
Jak ovšem uvádí Evropská komise, kterou autoři v článku zmiňují, ochránci zvířat pouze vyzvali k vytvoření studie o životních podmínkách domácích zvířat. „Teprve s relevantními podklady v ruce Evropská komise zváží, zda připraví návrh nějakého legislativního opatření. Kdyby došla k tomu, že ano, předložila by jej následně členským státům, které by rozhodly.“ Žádný zákaz tedy není na pořadu dne, a pokud by byl, rozhodovali by o něm i Češi. Text z MF Dnes po velké vlně kritiky autoři upravili, nyní je zveřejněný pod titulkem: „Bez křečků či papoušků. Brusel nechá vypracovat studii na omezení chovu zvířat“.
Jedná se o typický příklad dezinformace – autoři vyberou nějaký malý výsek pravdivé informace, kterou následně zasadí do nepravdivého kontextu a posunou její význam nadsazenými údaji. V tomto případě se jedná o útok na Evropskou unii a snahu oslabit její důvěryhodnost. Tato instituce nám údajně často něco zakazuje – takzvaný „Brusel“ je však pouze uskupením jednotlivých členských států, na rozhodování se tedy podílí i samotná Česká republika. S přicházejícími volbami do Evropského parlamentu bude množství příspěvků postavených na stejném vzorci přibývat, je tedy důležité se podobnými dezinformačními snahami nenechat strhnout.
Dezinformace od Izraelců i Palestinců
Jak jsme naznačili již v minulém zpravodaji, po říjnovém útoku Hamásu a následné eskalaci každým dnem přibývá mnoho dezinformačních materiálů. Příznivci jedné i druhé strany chtějí získat světové sympatie i soucit, což je přirozené, zveřejňují tedy drastické i heroické záběry, které ovšem vůbec nemusí pocházet ani ze zasažené oblasti, ani z posledního měsíce.
Podobné manipulace se objevují ve všech konfliktech, jak jsme i v tomto zpravodaji mnohokrát doložili především na příkladu války na Ukrajině. Na rozdíl od ní je však situace v izraelsko-palestinské oblasti dlouhodobě komplikovaná a není možné jednoduše určit, kdo je v právu. Svět je tedy rozpolcen, obě strany mají své obhájce a manipulativní obsah se tak velmi rychle šíří v obou táborech.
Přehled dezinformací v češtině připravil například server Voxpot, v anglickém jazyce je pak dostupný například přehled fotografií, které byly vygenerované umělou inteligencí, nebo analýza známého případu vybombardování nemocnice v Gaze. Ze všech příkladů je zřejmá jedna věc – všechny uvedené dezinformace je velmi těžké odhalit a tím spíše uvést na pravou míru, přestože má redakce k dispozici třeba celý tým odborníků. Laici tedy manipulaci odhalí jen velmi těžko – čtenáři proto mají být spíše opatrní při čtení a sdílení zpráv a mít na paměti, že cílem autorů šokujícího obsahu z obou dvou stran je především vzbudit v nás silné emoce bez ohledu na to, jestli je zpráva pravdivá.
Falešný citát Jiřího Stracha
Režisér Jiří Strach je známý svými kontroverzními názory, které občas dělí společnost. Podobné povahy je i dlouhý citát obviňující Evropu z rozpoutání třetí světové války a obhajující Rusko. Jak píše server Manipulátoři, celý text je však vymyšlený a Jiří Strach se od něj důrazně distancoval.
Citát však mezitím zaujal například i senátorku Janu Zwyrtek Hamplovou nebo proruského aktivistu Jiřího Černohorského a celkově získal tisíce reakcí. Pozornost ovšem vzbudil také u kritiků Jiřího Stracha – režisér svými výroky vzbuzuje negativní reakce a podobný citát v očích jeho odpůrců odpovídal jeho pověsti. Jedná se tak o typický příklad konfirmačního zkreslení, podle kterého snadněji uvěříme informaci, jež potvrzuje náš existující názor. Mnoho lidí tedy rádo uvěřilo proruskému citátu, protože odpovídal jejich kritickému pohledu na Jiřího Stracha.
To se ostatně týká všech dezinformací, ať už jde o českého režiséra, nebo o blízkovýchodní konflikt – velmi snadno uvěříme všem dezinformacím, které odpovídají našemu vidění světa.
Mediální vzdělávání: Umělá inteligence spojencem v boji proti dezinformacím
V posledních měsících jsme se věnovali umělé inteligenci, novému programu ChatGPT a rizikům, která s sebou tato technologická inovace přináší. Je jich mnoho, vždyť manipulátoři mají nyní k dispozici mnohem účinnější nástroje, než měli dosud. Zároveň však takový nástroj dostali i lidé, kteří chtějí s dezinformacemi naopak bojovat a odhalovat je nebo jednoduše jen chtějí vědět, kde je pravda. Dnešní kapitolu tedy budeme věnovat tomu, jaké výhody nám umělá inteligence může přinášet.
1. Odhalování dezinformací
Umělá inteligence může analyzovat velké množství textových dat rychleji než lidé. To umožňuje rychlejší identifikaci podezřelých nebo dezinformačních zpráv. V budoucnu bude nejspíše také ověřovat fakta – momentálně však stále občas dělá chyby, není tedy možné se na ni zatím v tomto ohledu spolehnout. Namísto faktů proto teď může především odhalovat vzorce dezinformačních kampaní a upozorňovat na zprávy, které by mohly být nepravdivé nebo zavádějící.
2. Odhalování emocionální manipulace
Zároveň může umělá inteligence detekovat, kdy v textu dochází ke snaze o emocionální manipulaci a k pokusům vyvolat u čtenářů silné emoce. Tím lze identifikovat zprávy, které se snaží vyvolat strach, hněv nebo jiné negativní emoce s cílem manipulovat se čtenáři.
3. Filtrování dezinformací
Pokud se budou snahy o faktickou a emocionální manipulaci objevovat pravidelně, umělá inteligence bude mít kapacity tento vzorec vyhodnotit a zdroj poté filtrovat. Dezinformační texty by se tak mohly objevovat na sociálních sítích, ve vyhledávačích nebo v diskuzích mnohem méně často, a byly by tak méně přístupné.
4. Zdroj informací
Až bude ChatGPT fungovat lépe a především bezchybně, bude možné se na něj obracet při vyhledávání zpráv i informací o světě. Sníží se tak závislost na pochybných zdrojích z internetu, na které se lidé často obrací ve snaze zjistit více.
5. Ověřování zdrojů
Zároveň umělá inteligence usnadní orientaci lidem, kteří nemají kapacity zjišťovat, které médium je důvěryhodné a které ne. Už nyní například na facebooku v základní podobě najdeme informaci o stránce – kdo je jejím vlastníkem, jestli je například placená z Ruska nebo jak dlouho už existuje. V brzké době by se takové informace mohly pro doplnění kontextu objevovat všude na internetu a lidé by lépe mohli posoudit, nakolik je stránka důvěryhodná a jestli třeba její majitel nesleduje vlastní zájmy.
6. Podpora pro redakce
Novináři často trávili velké množství času rešeršemi, doplňováním kontextu, překládáním a další rutinní prací. To však za ně může nyní v omezené míře dělat umělá inteligence a oni namísto toho svou kapacitu mohou věnovat složitějším tématům, ověřování faktů, investigaci nebo důležitým rozhovorům. Mnohé redakce již takto umělou inteligenci využívají, vždy však musí znát její limity – například kolegové ze Seznam Zpráv již v dubnu představili svůj kodex pro transparentní používání AI.
7. Vzdělávání o dezinformacích
Časem vzniknou také celé vzdělávací moduly, které budou díky umělé inteligenci vytvořeny přímo na míru vašim konkrétním potřebám. Vzdělávání bude personalizované a ChatGPT a podobné modely budou poskytovat uživatelům rady o tom, jak rozpoznat dezinformace a přistupovat k informacím s kritičtějším myšlením.
Na závěr je třeba poznamenat, že umělá inteligence není dokonalá a může se setkat s výzvami, na které nestačí. Stále je nutné používat nástroje umělé inteligence jen jako naše pomocníky, nikoli jim svěřit celou zodpovědnost – většina zmíněných možností je navíc spíše hudbou budoucnosti, nikoli aktuálním řešením.
V našem seriálu však pokračujeme – všímaví čtenáři možná zaregistrovali, že jsme se dosud věnovali pouze textovému obsahu. Za poslední rok však doznala velkých pokroků i grafika vytvořená umělou inteligencí. Tomuto tématu jsme se dosud vyhýbali, přestože s dezinformacemi souvisí velmi těsně – chceme mu totiž věnovat vlastní kapitolu. Příští pokračování našeho seriálu o AI tedy bude zaměřené na umělé fotky, obrázky a videa.
Může vás zajímat
Když první dáma mluví se švihákem. Startuje nový pořad s Pavlovou a Šteindlerem
Na jakých tématech záleží první dámě? A které problémy chce ve své roli řešit? To se dozvíte v novém videocastu Dáma a švihák aneb Kávu, nebo čaj? Kromě stálé dvojice Evy Pavlové a Milana Šteindlera se můžete výhledově těšit i na hosty, například odborníky z praxe.
Šťastné pondělí: Nerudová, Vondra, Dostálová. Čeští trollové útočí na Evropu
Právě teď zažíváme nejdelší období bez voleb od roku 2015. Ale už za pár měsíců propuknou volby, které v Česku sice nikoho nezajímají, zato mají spoustu jiných výhod. Hlavní kandidáty a témata eurovoleb rozebírá nový díl Šťastného pondělí.
Muskem řízený pád Twitteru
Bude to přesně rok, co Elon Musk převzal kontrolu nad internetovou společností Twitter. Nejbohatší muž světa ohlásil, že firma má mimořádný potenciál, který on jako její majitel zcela rozvine. Jak Musk přetváří platformu k obrazu svému?
