Článek
Milé čtenářky a milí čtenáři,
dostáváte náš červnový Zpravodaj Sherlock Senior. Jedná se o poslední vydání před letními prázdninami, další číslo vám přijde do e-mailových schránek opět v září.
V úvodu aktuálního vydání Zpravodaje vám představíme výběr právě se šířících fake news, v sekci mediálního vzdělávání vám vysvětlíme rozdíl mezi prací profesionálních novinářů a aktivistickým zpravodajským webem. A v závěru vám nabídneme důležité zprávy, které by vás mohly zaujmout.
Přejeme vám příjemné prožití léta, a pokud narazíte na informaci, která by podle vás mohla být hoaxem, napište nám, prosím. Na příjmu budeme i během prázdnin.
Aktuální hoaxy: Socha Bandery na Praze 6, benzin zdarma pro Ukrajince a podvody České televize
Podle SPZ je jasné, že nejluxusnější ukrajinské vozy pochází z oblastí, kde se neválčí
Ústecká organizace politické strany Trikolora zveřejnila na svém Facebooku příspěvek, který začínal sdělením: „Je potvrzeno, že nejvíce těch skvělých uprchlických vozidel značek BMV, Audi a Mercedes má SPZ z ukrajinských oblastí, kde válka NENÍ a ani NEHROZÍ. Dnes [je] v Praze nejvíce UA aut s SPZ začínající ‚BC‘, což je oblast na úplném západě UA (bez války!) a přímo na hranicích se Slovenskem. Takže o válečné uprchlíky se nejedná ani náhodou.“ Součástí příspěvku je i mapa i se zkratkami SPZ podle regionů.
Jenže sdělení „Je potvrzeno“ má dvě velké mouchy. Ta první je celkem jednoduchá: Automobily cizích států se u nás neevidují. Tudíž žádná statistika, která by potvrzovala počet vozů s SPZ z vybraných ukrajinských oblastí, neexistuje. Druhá vada je znalecká. Specialista na trh s ojetými vozy Václav Pokorný vysvětlil, že na Ukrajině je stejná situace jako v Česku. Když si koupíte vůz v jednom regionu a chcete si ho přeregistrovat, zůstává vám původní SPZ. Takže není možné vždy poznat, odkud vozidlo pochází. S tím souvisí i skutečnost, že velmi krátce po vypuknutí války se zvedla uprchlická vlna a vlaky a autobusy směrem do bezpečných zemí byly přeplněné. Proto z důvodu rychlé evakuace docházelo k dovozu vozů z okolních zemí a jejich registraci právě v nejzápadnějších regionech blízko slovenské či polské hranice.
Nutné je zmínit i současnou realitu Ukrajiny. Byť se nejvíce bojuje na východě a jihovýchodě země, sirény zní téměř ve všech oblastech. Kdyby byla bombardována Ostrava, dá se taktéž očekávat, že ani obyvatelé Plzně by nečekali, až jim na dům spadne bomba, a emigrovali by na západ.
Česká televize vydává záběry z výbuchu v Bejrútu za válečnou reportáž z Charkova
Přes sedm tisíc sdílení na Facebooku mají dvě videa běžící současně na rozdělené obrazovce. U jednoho je uvedeno Bejrút v roce 2020 a u druhého Charkov v roce 2022. Jedná se o identické záběry a v postu je uvedeno: „Ukrajina–Bejrút? Pravda–lež? Pokud by nás ČT opravdu objektivně informovala, za což ji platíme, nemusel bych podobný dotaz zveřejňovat!“ Příspěvek v nás má zřejmě vyvolat podezření, že nám Česká televize lže.
Každý, kdo jen někdy sleduje televizi, si musí všimnout, že jednotlivé stanice mají při vysílání v některém z horních rohů svoje logo. To však zveřejněný záběr pořízený údajně v Charkově neobsahuje. Naopak je zřejmé, že se jedná o videa přejatá ze sociální sítě TikTok. Zde je hezky vidět, jak pracují emoce. Pokud lidé veřejnoprávní televizi nevěří, velmi rychle zapomenou, že v záběru chybí logo, a považují reportáž za jednu z dalších mnoha lží, jsou naštvaní, a tak informaci i dále šíří.
Francouzská zpravodajská agentura AFP (obdoba České tiskové kanceláře ČTK) se proto obrátila přímo na Českou televizi s dotazem, zda zveřejněné záběry odvysílala. Tiskové oddělení podle předpokladu uvedlo, že se zmíněné ukázky ve vysílání nikdy neobjevily.
Ukrajinci dostávají benzin zdarma
Na sociálních sítích i v řetězových e-mailech se šíří informace, že Ukrajinci mají na čerpacích stanicích zdarma benzin nebo naftu. Je k tomu dokonce i přímé svědectví: „Po odběru benzinu jsme se u pokladny při placení sešli s Ukrajincem, rozdíl byl v tom, což mě vytočilo do ruda, že Ukrajinec si naplnil ten jeho bourák a u placení ukázal pas a odešel.“
U takovýchto sdělení by nám měla hned zablikat kontrolka. Je totiž velmi nedůvěryhodné, když v příspěvku není uvedeno, na jaké benzince a v jaké lokalitě se událost stala. Pokud chce někdo světu oznámit šokující informaci, měl by se snažit, aby zpráva působila co nejvěrohodněji. Zvlášť když autorka původního postu v jednom z následujících komentářů uvede: „… no nadávala i ta pokladní, že už je i šéf naštvaný, kolik jich je za den, no je to hnus.“ Pokud zaměstnanec čerpací stanice skutečně takto otevřeně mluví se zákazníky, je překvapivé, že o tom neinformoval média nebo příslušné úřady. Zásadní však je, že podpora ukrajinským uprchlíkům je jasně určená státem od letošního dubna a žádný příspěvek na benzin neexistuje.
Zajímavý je také autorčin profil. Pokud někdo (tak jako ona) sdílí mnoho příspěvků denně, měli bychom se sami sebe ptát, zda skutečně všechny sdílené informace pečlivě ověřuje.
V Praze 6 vztyčili sochu Stepana Bandery
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář se za posledních několik let dostal do povědomí veřejnosti ve spojení s několika kauzami. Před více jak dvěma roky odstranil sochu maršála Koněva a letos v březnu začal v Praze 6 řešit znárodnění nemovitostí v majetku Ruské federace. Není proto divu, že Kolářovy antiruské postoje vyvolávají u části veřejnosti silné emoce. Dokonce se objevila zpráva, že nechal v šestém pražském obvodu postavit pomník nechvalně známému ukrajinskému nacionalistovi Stepanu Banderovi. Údajná důkazní fotografie je však fotomontáží, což je zřejmé z příspěvku na starostově profilu, kde na fotografii vyjadřuje podporu Ukrajině, a to dokonce dva dny před zahájením současné invaze. Podle azbuky na pomníku je navíc zřejmé, že Banderova socha nestojí v Česku.
Důležité je nyní popsat, proč je v dezinformaci Ondřej Kolář spojován se Stepanem Banderou. Bandera v ruském, ale i českém prostředí vyvolává rozporuplné reakce a pocity. V letech 1931 až 1933 Stalin na Ukrajině záměrně vyvolal hladomor, kterému podlehla desetina tehdejší populace. Nenávist vůči Moskvě tak byla obrovská, takže mnoho Ukrajinců se přidávalo na stranu nacistického Německa. Stepana Banderu ani nelze spojovat s nechvalně známými banderovci, kteří se podíleli na genocidě Poláků, Židů či volyňských Čechů. Samotný Stepan Bandera totiž skončil ihned po napadení Sovětského svazu Německem v koncentračním táboře v Sachsenhausenu, a nemohl tedy další dění na Ukrajině nijak ovlivnit. Na Ukrajinu se vrátil až v roce 1944. Lidé tak mnohem snadněji uvěří, že starosta Kolář jen pokračuje ve svých protiruských aktivitách, a dokonce se neštítí postavit pomník člověku, který je domněle spojován s genocidami.
Ve veřejném prostoru, kterým je i internet, velmi dobře funguje využívání různých symbolů a nálepek k očerňování druhých. Ekologové jsou nazýváni bolševiky, zastánci cyklotras fašisty, nacionalisté nacisty a příznivci levice komunisty. Konkrétní osoby jsou přirovnávány k Hitlerovi, Gottwaldovi, stejně tak se připodobňují současné události k těm, které se odehrály v minulosti a dodnes nás nenechávají chladnými (například mnichovská dohoda, odsun Němců, vypálení Lidic apod.). A pokud je člověk pod vlivem emocí, nedokáže racionálně uvažovat. A to je často cílem dezinformací.
Výběr aktuálních hoaxů vychází z portálu francouzské zpravodajské agentury AFP a z webu: https://www.fakticke.info/.
Téma z mediálního vzdělávání
Rozdíl mezi profesionálním zpravodajstvím a aktivistickým informováním
Rozdílů mezi profesionálním novinářem a webem, který provozuje člověk či skupina lidí s nějakým konkrétním zájmem, je hned několik. Novinařinu si klidně představme jako řemeslo, ke kterému musí mít člověk předpoklady, dovednosti a musí se v něm stále zdokonalovat. Musí se řídit pravidly (jako například vyváženost, ověřování informací atd.). Novinář, stejně jako řemeslník, se při své práci učí a vyvíjí. Řemeslník má nad sebou mistra, novinář má zase svého editora. Vše výše popsané však u zájmových zpravodajských webů chybí.
A nejde jen o tu řemeslnou část, ale i o etiku práce. Když například portál Echo24 zveřejnil článek s titulkem „Odvolaná ukrajinská ombudsmanka lhala. Zprávy o hromadném znásilnění si vymyslela“, snesla se na redakci kritika. Šlo o kauzu ombudsmanky pro lidská práva Ljudmyly Denisové, která byla odvolána 31. května. Redakce Echo24 nepřesně přeložila původní článek seriózního ukrajinského média www.lb.ua. Velmi podobně referoval portál idnes.cz pod titulkem „Skandál na Ukrajině. Hromadné znásilňování si ombudsmanka vymyslela“.
Jenže problém nebyl v uvedení nepravdivých informacích, ale v tom, že byly citovány zprávy z neověřených zdrojů. A jak ukazuje článek Deutsche Welle, za odvoláním Denisové byly i parlamentní stranické boje.
Nakonec Echo24 změnilo titulek článku na „UPRAVENÝ TITULEK: Odvolaná ukrajinská ombudsmanka, která mluvila o hromadném znásilňování, byla jen expresivnější…“ a idnes.cz změnil titulek na: „Má slova byla příliš explicitní, řekla ke znásilňování na Ukrajině ombudsmanka“. Ale například aktivistický zpravodajský web www.aktax.cz ve svém článku ponechal titulek „Ukrajinská představitelka přiznala, že lhala o masovém znásilňování ze strany Rusů“. A právě v tom spočívá rozdíl mezi zájmovým zpravodajským webem a profesionálními novináři, kteří otevřeně přiznali chybu. Při bližším zkoumání na portálech www.idnes.cz či www.echo24.cz najdete i adresu redakce a u článků jména či zkratky jmen redaktorů. Na www.aktax.cz však nic podobného nenajdete.
Může vás zajímat
Paradoxní problém seniorů
Do existenčních problémů se dostávají senioři, kteří se snažili šetřit na energiích a zároveň pobírali příspěvek na bydlení. Kvůli přeplatku ve vyúčtování energií mohou totiž nyní o dávku na tři měsíce přijít.
Český venkov se vylidňuje. Moravský nikoli
Český statistický úřad postupně zveřejňuje výsledky loňského sčítání lidu. Seznam Zprávy zmapovaly, jak se v posledních 150 letech vyvíjely počty obyvatel v jednotlivých městech a vesnicích. Podívejte se, jak se změnil počet obyvatel vaší obce.
Vesnické prodejny jsou v ohrožení
Drahé energie a vysoké náklady přispěly v posledních měsících k uzavření desítek prodejen potravin v menších obcích. Ohroženy jsou jich ale stovky. „Některá družstva začala už prodejny zavírat. Tam, kde byli dlouhodobě ztrátoví, tak s tím, co teď přichází, si řekli, že to nebudou protahovat,“ říká Pavel Březina ze Skupiny COOP.
Ptáci se kroužkují již déle než 120 let
Fotograf Seznam Zpráv Michal Turek strávil týdny v českých lesích, pískovnách, a dokonce vylezl i na 150 metrů vysoký komín, aby zachytil, jak se kroužkuje sokol, orel, ledňáček, čáp nebo břehule. Proklikejte se unikátní fotogalerií.
Prosíme, abyste náš Zpravodaj sdíleli se svými blízkými z řad seniorů. Pokud by ho i oni chtěli odebírat, stačí kliknout na tento odkaz a uvést e-mailovou adresu.
