Článek
Milé čtenářky a milí čtenáři!
Máme za sebou smutné výročí ruské invaze na Ukrajinu, která se pojí i s velkým množstvím dezinformací. Tentokrát bychom tedy náš pravidelný Zpravodaj rádi věnovali právě tomuto tématu. Připomeneme si nejčastější hoaxy uplynulého roku a v kapitole věnované mediálnímu vzdělávání, která se tentokrát bude věnovat fenoménu deepfake videí, se objeví ten nejvýraznější aktér loňských falešných zpráv ‒ ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pojďte si tedy s námi připomenout rok dezinformací ve znamení Ukrajiny.
Aktuální hoaxy: rok od ruské invaze
Koncem února uplynul rok od vypuknutí války na ukrajinském území a loni se z ní velmi rychle stalo téma číslo jedna na všech dezinformačních kanálech. Ve zprávách se v různých obměnách opakuje několik stejných narativů, o kterých tu pravidelně informujeme i my. Jaké jsou ty nejčastější hoaxy?
Západ a Ukrajina k invazi Rusko vyprovokovaly
Opakující se argument, který se jistě dostal i k vám, se snaží vylíčit Rusko jako nevinnou oběť, které již nezbylo nic jiného než zaútočit. Co mělo být touto provokací? Podle Ruska například snaha Ukrajiny stát se členem NATO, údajný tlak amerických zpravodajských služeb, přípravy Ukrajiny, které ale probíhaly v návaznosti na zbrojení na ruské straně, nebo třeba údajné biologické zbraně v rukou Západu.
Účelem není nic jiného než očistit Rusko – válku zavrhují shodně téměř všichni, a tak nikdo nechce být tím, kdo ji zavinil. Fakta jsou však jasná, byl to právě ruský prezident Vladimir Putin, který se rozhodl překročit hranice cizího státu a zaútočit, a Ukrajina se pouze brání na svém vlastním území.
Žádná válka vlastně není
Další variantou, jak se vyvinit ze zodpovědnosti za válku, je vzbudit dojem, že žádná válka vlastně neprobíhá. Že je v Rusku toto slovo v souvislosti s takzvanou speciální operací zakázané, je jen první krok. Dalším jsou třeba zprávy o tom, že zranění obyvatelé na fotkách jsou vlastně herci, že reportéři při údajných náletech jen přehánějí, nebo dokonce že v Buči útočili samotní Ukrajinci.
To vše má v lidech vyvolat pochyby o závažnosti celé situace a skutečném dění na Ukrajině. Že byly zprávy o údajných hercích a falešných úmrtích mnohokrát vyvráceny, asi nemusíme zmiňovat. Tyto příspěvky však využívají klasický trik dezinformátorů, tedy zasít pochybnosti – a to téměř jakékoli. Oblíbenou metodou je tedy vypustit několik různých variant, z nichž jedna může být třeba i pravdivá – čtenář je pak však tak zmatený, že na hledání pravdy jednoduše rezignuje.
Nacismus a záchrana ruských a ukrajinských občanů
Oblíbenou verzí dezinformátorů se stala také teorie, že Rusko přišlo na Ukrajinu zachránit její občany. Ty ruské, kteří trpěli mnoha údajnými útoky ze strany ostatních obyvatel, ale i ty ukrajinské. Pravidelně totiž vycházely falešné zprávy o Ukrajincích, kteří trpěli pod vládou nacistů a násilníků, přikláněli se k návratu zpět pod ruskou ochranu a vítali vojáky jako osvoboditele. Teorii se snažily podepřít četné příspěvky o symbolu hákového kříže na fotbalovém dresu prezidenta Zelenského nebo vytetovaného na těle ukrajinských vojáků a policistů.
Podobné odkazy na nacismus jednoduše vyvolají negativní konotace a dezinformátoři jich s oblibou využívají, aby oslabili důvěryhodnost svého terče. V tomto případě bylo cílem vyvolat dojem, že ukrajinští občané ve skutečnosti potřebovali zachránit od své vlády, a opět tak legitimizovat ruský útok.
Mediální vzdělávání
V minulém vydání našeho Zpravodaje jsme psali o dezinformačních videích, a to konkrétně o manipulativně sestříhaném záznamu vystoupení Petra Pavla. V tématu budeme pokračovat i tentokrát – dnes vám chceme představit fenomén takzvaných deepfake videí, což můžeme přeložit jako hloubkový padělek.
Zatímco dřív bylo možné pouze stříhat záznam, který byl již natočený, posledních několik let je možné upravovat i video samotné – a to zejména obličeje. Takto je možné nahradit v záznamu obličej člověka jinou tváří nebo upravit jeho mimiku tak, aby zdánlivě říkal něco jiného. Z naprosté většiny se ovšem tato technologie využívá především v pornografii, kdy autoři nahrazují obličej herce tváří některé z celebrit.
Samozřejmě se ale nabízí i široké využití v rukou dezinformátorů – mohou vytvořit video jakéhokoli člověka s jakýmkoli kontroverzním výrokem. Podívejme se třeba na jeden z prvních a nejslavnějších příkladů – zcela vymyšlený projev Baracka Obamy, kde bývalý prezident vysvětluje princip deepfake. Na rozdíl od této přiznané manipulace však vznikají i videa, která mohou způsobit skutečný problém. Jednou z největších kauz po loňské ruské invazi byla falešná výzva Ukrajincům ke složení zbraní – a to přímo z úst prezidenta Zelenského. V článku našich kolegů ze Seznam Zpráv najdete velkou analýzu ke vzniku tohoto deepfake videa, ale také poznámku: „Proč trávit desítky hodin tvorbou něčeho, co lze beztak vyvrátit. Pragmaticky vzato je mnohem rychlejší vytvořit a rozeslat za stejnou dobu tisíc falešných řetězových e-mailů nebo příspěvků na sociálních sítích, na jejichž vyvracení nikdo nebude mít čas ani energii.“
A tímto se dostáváme ke klíčové otázce – máme se bát nové, ještě záludnější éry dezinformací? Technologie už sice jsou opravdu na vysoké úrovni a lze vytvořit téměř cokoli. Popravdě se však s deepfake nahrávkami ve světě hoaxů příliš často nesetkáme – oblíbenější jsou jednoduše textové příspěvky. Musíme si však zvyknout na to, že už ani videa nemohou sloužit jako definitivní důkaz. Platí tak u nich to, co u všech jiných příspěvků a textů na internetu: sledujte je s obezřetností a kritickou myslí, ověřujte z více zdrojů, důvěřujte zavedeným médiím a hlavně se nevzdávejte – hledat pravdu se stále vyplatí.
Může vás zajímat
Elektřina z chaty, spotřeba v městském bytě. Změna je blíže realitě
Od příštího roku bude možné sdílení elektřiny i napříč distribučními soustavami. Novelu o komunitní energetice projednává vláda a ke sdílení elektřiny a tepla se už hlásí první obce.
Drahotě na stopě. Co vyhnalo cenu papriky do nebes
Ceny zeleniny jsou tématem, které hýbe jak Českem, tak celou Evropou včetně Británie, kde už řetězce musely zavést přídělový systém. Největší emoce vzbuzuje cena papriky, která se během posledních dní stala předmětem internetových vtipů i politických potyček. Příčiny drahé zeleniny rozebírá analýza Magdaleny Maňákové.
Ohnivá záře i pád kamení. Jak se otevřelo nebe nad Vysočinou
Nevysvětlený úkaz, který se stal nad Vysočinou, dal vzniknout legendám, které stále budí zájem vědců i historiků. Na počátku třicetileté války došlo k pádu několika objektů nedaleko dvou vesniček. Záhadu v podcastu rozplétají Josef Klíma a Jaroslav Mareš.
Prosíme, abyste náš Zpravodaj sdíleli se svými blízkými z řad seniorů. Pokud by ho i oni chtěli odebírat, stačí kliknout na tento odkaz a uvést e-mailovou adresu.
