Článek
Milé čtenářky a milí čtenáři,
posíláme vám březnový Zpravodaj Sherlock Senior. V těchto dnech jsme více než kdy dřív vystavováni dezinformacích a hoaxům, kterým musíme umět správně čelit a adekvátně na ně reagovat. Věříme, že pro vás – pravidelné odběratele našeho newsletteru – není těžké se v aktuálním dění orientovat. Nicméně i tak hned v úvodu zpravodaje vyvracíme nejčastěji šířené hoaxy, které souvisí primárně s válkou na Ukrajině a jejími důsledky, které na nás doléhají. Jako obvykle následuje sekce věnovaná mediálnímu vzdělávání, ve které vám nabízíme nové termíny online kurzů. A v závěru zpravodaje najdete důležité zprávy, které vám snad mohly uniknout.
Pokud narazíte na informaci, která by podle vás mohla být hoaxem, napište nám, prosím. Přejeme vám v těchto dnech především pozitivní mysl.
Aktuální hoaxy: Němci nakupují levně plyn, který nám pak draze prodávají. Reportáže z Ukrajiny jsou předstírané a fotografie zraněné ženy z místa bojů pochází z plynové havárie v Rusku
Německo nakupuje levně plyn a elektřinu a poté je prodává Česku za mnohonásobně vyšší ceny
„Německo v rámci podepsaných dlouhodobých kontraktů dnes nakupuje 1 000 metrů krychlových plynu za 270 dolarů; nám nebo Polákům ten samý plyn přeprodává dnes už cca za 1 300 dolarů,“ stojí ve facebookovém příspěvku, který má skoro dva tisíce sdílení a šíří se i řetězovými e-maily. Autor dále tvrdí, že Česká republika vyrábí elektřinu za cenu řádově v haléřích, ale poté, co se „prožene přes lipskou burzu“, se u nás prodává „za 11,60 Kč/kWh“.
Stejně jako v případě dezinformací týkajících se koronaviru se autoři manipulativních příspěvků z oblasti energetiky spoléhají na čtenářovu odbornou neznalost. V první řadě – státy žádné energie nenakupují. Elektřinu, plyn apod. nakupují obchodní společnosti přes burzu. A za druhé – plyn se na evropských burzách neobchoduje v dolarech ani v metrech krychlových, nýbrž v eurech a v megawatthodinách (MWh). Navíc je pro běžného smrtelníka či novináře v podstatě nemožné dostat se k cenám „dlouhodobých kontraktů“, protože v uzavřených smlouvách podléhají obchodnímu tajemství.
Reportáže z Ukrajiny jsou předstírané
Námětem pro dezinformaci se stal technický problém, v jehož důsledku došlo k přerušení reportáže vysílané televizní stanicí ntv. V šířeném příspěvku je video prezentováno jako důkaz, že reportér na Ukrajině vůbec nebyl a technická závada je ukázkou „propagandy“. Jenže v příspěvku novinář netvrdil, že hovoří z Ukrajiny, a z úplného záznamu vyplývá, že jeho příspěvek byl natočený v Rusku ještě před invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Francouzská zpravodajská agentura AFP požádala o vysvětlení Thomase Steuera, mluvčího německé stanice RTL, která ntv provozuje. Agentura dostala odpověď: „Rainer Munz používá chytrý telefon se softwarem MoJo Pro od společnosti AVIWEST v Moskvě a vysílá prostřednictvím veřejné mobilní sítě. Na tomto záběru z pondělního večera minulého týdne došlo k náhlému poklesu rychlosti přenosu dat, takže obraz znovu a znovu zamrzá. To je zřetelně vidět i v pozadí. Sám pan Munz si zpočátku ničeho nevšiml. Teprve když rychlost přenosu dat klesla natolik, že zamrzlo i zvukové spojení a on už moderátorku neslyšel, zkontroloval svůj mobilní telefon a vystoupil z obrazu ve chvíli, kdy byl jeho obrázek na obrazovce zcela zamrzlý. Když se spojení obnovilo, byl Munz už mimo záběr.“
Fotografie ženy nebyla pořízena při leteckém útoku na Ukrajinu, ale po výbuchu plynu v Rusku v roce 2018
Populárním příspěvkem na sociálních sítích i v řetězových e-mailech je fotografie ženy zraněné při ruském bombardování Ukrajiny. Podle dezinformátorů pochází fotografie z ruského Magnitogorsku, kde došlo v roce 2018 k výbuchu plynu. Dezinformace se šíří v angličtině, němčině, finštině, bosenštině či nizozemštině.
Snímek zraněné ženy otiskly britské deníky včetně The Times, The Guardian či The Sun, které si velmi zakládají na věrohodnosti a zdrojování informací či fotografií. Pokud by však čtenáři ani tak nevěřili skutečnému původu fotografie, mohl by je přesvědčit fakt, že snímek ověřila i turecká mezinárodní agentura Anadolu, jejíž fotograf Wolfgang Schwan ho pořídil. Připomínáme, že Turecko, které je členskou zemí NATO, se snaží uchovat vůči Rusku i svým spojencům neutrální pozici.
Mostečtí Romové mají zdarma MHD, taxíky i lázně
Velmi populárním se stal příspěvek na sociální síti Facebook, kde návštěvnice ze Zlína popisuje, jakým výhodám se těší Romové v Mostě. Od radnice mají údajně povoleno jezdit zdarma MHD, mohou si jednou za měsíc bezplatně objednat taxi či využívat permanentky do lázní. A nejen to, město Romům platí i nové ledničky a pračky.
Mostecká radnice se ústy svého primátora ohradila a vysvětlila, jak se věci mají. Podle prohlášení mají v Mostě zdarma městskou dopravu děti do 15 let a senioři starší 65 let, takže „úlevy (…) jsou určeny věkem, žádným jiným měřítkem. Město Most navíc od ledna 2012 už ani nevyplácí sociální dávky, protože v rámci reorganizace veřejné správy byla tato činnost převedena na úřady práce.“
Výběr aktuálních hoaxů vychází z portálu francouzské zpravodajské agentury AFP.
Online kurzy mediálního vzdělávání zdarma
Vyberte si některý z online kurzů mediálního vzdělávání, které jsme pro vás připravili zdarma. Termíny i odkaz pro přihlášení najdete níže.
Dějiny médií, úterý 15. března, 10.00‒11.30 hodin
Dozvíte se, jak se v historii šířily informace a jak soudobá média měnila společnost.
Jak vzniká zpravodajství, úterý 29. března, 10.00‒11.30 hodin
Lekce vás provede od události ke vzniku zprávy. Poznáte strukturu zprávy a jednotlivé redakční pozice.
Mediální průmysl a reklama, úterý 12. dubna, 10.00‒11.30 hodin
Pochopíte, proč mediální domy kupují další časopisy, weby či rozhlasové stanice a jaké výhody z toho mají.
Jak se porno stává součástí našich životů, úterý 26. dubna, 10.00 ‒ 11.30 hodin
Přístup k pornu na dvě kliknutí výrazně ovlivňuje život mladých lidí, pro které je porno zároveň sexuální výchovou. A protože se o něm moc nemluví, neřešíme ani to, že se plíživě dostalo do našich životů.
Jak vzniká zpravodajství, úterý 3. května, 10.00‒11.30 hodin
Lekce vás provede od události ke vzniku zprávy. Poznáte strukturu zprávy a jednotlivé redakční pozice.
Bulvár, úterý 10. května, 10.00‒11.30 hodin
V lekci Bulvár se naučíte rozeznat bulvární prvky ve zpravodajství a odlišíte bulvární obsah od story. Dále poznáte rozdíl mezi celebritním a politickým bulvárem a dozvíte se o významných bulvárních kauzách.
Zpravodajské hodnoty, úterý 24. května, 10.00‒11.30 hodin
Lekce vám pomůže pochopit, jak se tvoří zpravodajství. Součástí lekce je hra na editora, kde určíte, co se dostane do hlavní zpravodajské relace, a následně si ve zpravodajství pěti televizních stanic z jednoho dne ověříte, zda mají profesionální editoři stejný názor.
Přihlásit se můžete zde.
Může vás zajímat
V Česku opět začal platit nouzový stav. Co může vláda nařídit?
Českých občanů se to přitom nijak nedotkne. Nouzový stav totiž není nutné vyhlásit v plném rozsahu. Vláda z něj vybrala pouze některé konkrétní body, pro které platí. Kvůli němu ale teoreticky znovu hrozí velmi přísné tresty za banální prohřešky. Podívejte se, co všechno může vláda nařídit.
Chybí dřevo
Invaze ruské armády na Ukrajinu dopadá i na české obchody. V hobbymarketech chybí dřevo a dřevěné desky. Sehnat například prkno z masivu je teď prakticky nemožné, říká v podcastu Agenda šéf řetězce BAUHAUS Petr Kočí.
Paralympiáda ve stínu války
V Pekingu začaly zimní paralympijské hry. Sportovci z Ruska a Běloruska na nich nebudou startovat. Mezinárodní paralympijský výbor jejich účast sice povolil, ale po vzedmutí silného mezinárodního odporu nakonec ustoupil a své rozhodnutí změnil.
Pozor na jodové tablety
Kvůli eskalaci války na Ukrajině začali lidé v Česku ve velkém shánět jodové tablety. Mohou totiž při jaderné katastrofě zabránit vstřebávání radioaktivních látek do lidského těla. Preventivně je ale neužívejte, nabádá Česká lékárnická komora. Vysoký obsah jodu totiž může poškodit štítnou žlázu. Účinné jsou teprve tehdy, když se užijí ve správný okamžik.
Prosíme, abyste náš Zpravodaj sdíleli se svými blízkými z řad seniorů. Pokud by ho i oni chtěli odebírat, stačí kliknout na tento odkaz a uvést e-mailovou adresu.
