Článek
Shell změnil své pumpy tak, aby na nich zákazníci mohli trávit víc času. Zároveň ale vedení firmy přiznává, že právě v Česku přijde konec benzinu a nafty na pumpách nejspíš později než ve zbytku Evropy.
„My naopak počítáme s tím, že v Česku ta poptávka po ropných produktech v nejbližších letech ještě poroste. Pak začne pomalu klesat, ale ten pokles bude velice pozvolný,“ říká Jan Čapský, ředitel provozu čerpacích stanic Shell pro Česko a Slovensko s tím, že aktuální plány pro Česko jsou proto jiné, než pro zbytek světa.
Zároveň firemním řidičům nabídne, že za ně vykompenzuje jejich uhlíkovou stopu – kolik CO2 při cestách vypustí, tolik odbourání skleníkového plynu jinde Shell zajistí.
„Co se týče rozvoje elektromobility, Česká republika patří mezi nejpomalejší země Unie a tomu samozřejmě odpovídá i nabídka na naší straně. Není to tak, že bychom to záměrně brzdili, ale na druhou stranu, nechceme investovat do něčeho, kde ta poptávka bude chybět,“ dodává Čapský s tím, že ani aktuální dobíjecí stanice nejsou plně vytížené.
V loňském roce českému Shellu propadly tržby na čtvrtinu a čistý zisk spadl z 278 milionů na 186 milionů korun. Firma se však na tato čísla dívá optikou pandemie a nijak na propad reagovat nebude. Trend se totiž už obrací. „Vše už se vrací zpět a vidíme tam velice pozitivní tendence,“ říká Čapský.
Bojíte se podzimu? Že se pandemie a s ní spojená omezení vrátí?
Pracujeme s variantou, že přijde nějaká další vlna a další omezení. Jsme na to připraveni a když tak to rozhodně překonáme. Na druhou stranu, věříme tomu, že to už nebude tak špatné a tak složité, jako letos na jaře. Očkování populace pokročilo, imunita společnosti se zlepšila a díky tomu věříme, že naše situace bude jednodušší.
Které čerpací stanice jsou v pandemii nejvíc ohrožené? Na dálnicích?
Záleží, jaký typ omezení je uvalen. Obecně jsou nejvíc postižené čerpací stanice na dálnicích a v příhraničí. Ten pohyb mezi zeměmi, byť jsme Evropská unie výrazně poklesl.
Nabíjecí stanice nejsou využívány na plnou kapacitu
Teď jste čerpací stanice změnili tak, aby na nich řidiči mohli trávit víc času. Kolik vašich pump je vybaveno nabíjecími stanicemi pro elektromobily?
Nabíjecí stanice je spíš věc budoucnosti. My se musíme odrážet od toho, kde se vůbec Česko pohybuje v samotném používání elektrických vozidel. Tady vidíme, že na rozdíl od mnoha západoevropských zemí, rozšiřování elektromobilů zdaleka není tak rychlé. Co se týče rozvoje elektromobility, Česká republika patří mezi nejpomalejší země Unie a tomu samozřejmě odpovídá i nabídka na naší straně. Není to tak, že bychom to záměrně brzdili, my se snažíme být o krok na před, ale na druhou stranu, nechceme investovat do něčeho, kde ta poptávka bude chybět.
My víme, kolik každý litr nafty a benzinu uvolní CO2 při jeho spotřebování a jako firma jsem schopni na celosvětové úrovni kupovat takzvané uhlíkové kredity.
Stanice, které máme teď, nejsou zdaleka využívány na plnou kapacitu. Ve městech máme ve spolupráci s ČEZ deset nabíjecích stanic, kromě toho spolupracujeme se sdružením IONITY, které se specializuje na ultra rychlé nabíjení. Tady máme jednu nabíjecí stanici a otevíráme druhou.
Kolik vlastně nabíjení na pumpě stojí?
To je otázka na naše partnery, Shell ty ceny neurčuje. Záleží, co má zákazník domluveno, každopádně to tranzitní dobíjení je vždy dražší než to, co má zákazník doma.
Bude elektřina pohon příštích let? Nebo to bude vodík?
Tohle je otázka za miliardu dolarů. Jako firma na to nemáme jasné stanovisko – přizpůsobujeme se tomu, jak se bude situace vyvíjet. Podle mého osobního názoru mají teď elektromobily, které se nabíjí do baterií, určitý náskok. Nicméně vodík rozhodně budoucnost má. Jeho velkou výhodou je univerzálnost, ve své energetické hustotě je schopen vyhovovat potřebám i v dopravě letecké. Osobně tedy věřím tomu, že se vodík dostane i do osobních automobilů. Tak jako jsme dnes zvyklí na naftu nebo benzin, do budoucna je možné, že buď budeme dobíjet baterie nebo to půjde přes vodík.
Plány pro Česko jsou jiné než pro zbytek světa
Kdy Shell přestane prodávat benzin a naftu?
Bude to trvat ještě hodně dlouho. My naopak počítáme s tím, že v Česku ta poptávka po ropných produktech v nejbližších letech ještě poroste. Pak začne pomalu klesat, ale ten pokles bude velice pozvolný. Jak rychle to půjde, je v rukou vlády.
Spotřebitel se chová racionálně a to, že v Česku elektromobily nedosáhly takové obliby jako jinde, je dáno především tím, že česká vláda nesáhla k formě nějakých podmínek.
Plány pro Česko jsou tedy v Shellu jiné než plány pro zbytek světa?
Určitě. My se musíme přizpůsobovat tomu, co je, a v Evropě se momentálně Česko profiluje jako jedna z nejpomalejších zemí.
Věrní zákazníci nám dělají polovinu tržeb
Shell hodně sází na svůj věrnostní program. Kolik procent tržeb dělají právě „věrní zákazníci“?
Pohybujeme se kolem poloviny. Tito zákazníci jsou pro nás velice důležití.
Na co slyší?
Nejde jen o věrnostní program. Zákazník je spokojený, že mu dáte celý koncept. Očekává vysokou úroveň, nabídku kávy a občerstvení. Očekává čisté toalety.
Co se týče věrnostního programu, tam se teď díváme na možnost určitých změn, které chceme zavést, tady se to očekávání mění. Původní nabídka, která tam byla, byla o tom, že lidé sháněli domů různé přístroje a zboží. Teď lidé oceňují jiné možnosti odměn. Počínaje tím, že vybírají přímo slevu, přes různé výhody u jiných partnerů.
Do roku 2030 emise o 45 procent níž
Shell teď svým firemním zákazníkům nabízí kompenzaci emisí CO2 – co to je a jak to funguje?
Je to zatím takový náš lakmusový papírek, zavedli jsme to na základě podnětů a diskusí s našimi firemními zákazníky a před několika týdny odstartovali.
Zákazník má možnost se s námi domluvit, že za něj vykompenzujeme jeho uhlíkovou stopu. My víme, kolik každý litr nafty a benzinu uvolní CO2 při jeho spotřebování a jako firma jsem schopni na celosvětové úrovni kupovat takzvané uhlíkové kredity. To jsou jakási platidla, kterými se zhodnocují aktivity environmentálně zaměřené aktivity v různých částech světa, které naopak mají za cíl uhlík v ovzduší odbourávat. Pokud si tedy zákazník ten kredit přes nás pořídí, tak ví, že sice CO2 do ovzduší uvolní, ale někde jinde ve světě je stejné množství odbouráno.
Je to reakce na nizozemský soud , který v květnu rozhodl o tom, že vaše firma musí do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019?
To s tím nesouvisí. Tuto aktivitu bychom dělali tak či tak, už předtím rozhodnutím jsme měli poměrně ambiciózní vlastní cíle. Máme řadu bodů strategie, které k nim vedou a to byla jedna z nich
Samozřejmě, že to rozhodnutí je nějaká další výzva, jak se s tím poprat a my jsme jako firma řekli, že bychom rádi tu hozenou rukavici zvedli.
Splníte to?
To nedokážu říct, to se týká operací celé firmy a retail je jen jednou z malých složek celosvětových operací. Je to cíl velice náročný.
Nebude tento cíl mít dopad na cenu, kterou zaplatí zákazníci?
I to je možné. V tuto chvíli to analyzujeme a hledáme cesty, jak to naplnit, i když si myslím, že rozhodnutí soudu vůči jedné firmě není ta cesta, která zajistí, že se klima přestane zhoršovat. Je třeba systematický přístup. Pokud to zaměříte proti jedné firmě, tak například pro nás by jednoduchou cestou bylo zbavit se určitých aktivit, ale pak bychom ten uhlík nezredukovali, jenom přesunuli jinam.
