Seznamte se s chytrou karanténou. „Nepůjde o šmírování,“ říká její autor

V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje chytrou karanténu jeden z jejích tvůrců, datový analytik Petr Bartoš.

Popište nám, v čem je to technologické řešení takovým průlomem?

Vláda – nebo Ústřední krizový štáb – vnímá chytrou karanténu jako sérii opatření, jejichž součástí je technologické řešení, které máme připravené. Naše řešení umožní rychlejší identifikaci a dohledání rizikových kontaktů a jejich předání k testování na koronavirus.

Profesor Prymula vysvětloval, že naše společnost má možnost jít cestou rychlé identifikace rizikových kontaktů nakažených, jejich izolace, dodržování karantény, rychlého testování. Jedinou další alternativou jsou silová plošná opatření a omezování svobody.

Tomuto scénáři bychom se chtěli v rámci naší iniciativy COVID19CZ. vyhnout a nabídnout řešení, které naši svobodu a soukromí neomezí.

A v čem tedy přesně spočívá to technologické řešení, které pomůže zařídit tu takzvanou chytrou karanténu?

Především nevymýšlíme nový proces, ale snažíme se digitalizovat ten, který má nastavený „hygiena“ už dávno: proces pro řešení výskytu infekčních onemocnění.

Když je někde nahlášené infekční onemocnění typu spalničky, černý kašel, tuberkulóza nebo nově COVID-19, tak hygiena s tím člověkem pozitivně testovaným na toto onemocnění udělá takzvané epidemiologické šetření. Ten člověk epidemiologovi z hygienické stanice identifikuje rizikové kontakty ve svém okolí. Děje se to po telefonu, s papírem a tužkou. Hygiena rizikovým „kontaktům“ nakaženého člověka nařídí karanténu, naplánují testování a postupně ohnisko nákazy ohraničí, a zabrání tak dalšímu šíření. Tímto způsobem jsou schopni reagovat na typ onemocnění, na které má naše populace kolektivní imunitu, například na spalničky nebo tuberkulózu.

Jinými slovy, s koronavirem je to už nad lidské síly.

Přesně tak. „Hygiena“ není personálně, ale ani technologicky dimenzovaná na to, zajistit tento proces. Naše řešení chytré karantény tento proces digitalizuje. Budeme tak schopni odbavit daleko více případů, rychleji reagovat na nová ohniska nákazy a rychleji je omezit, a zabránit tak dalšímu šíření.

Navíc není na libovůli nakaženého člověka, zda předá informace o rizikových kontaktech, které také mohl nakazit. Je to jeho zákonná povinnost. A do toho teď vstupuje vaše technologie. Tak tento proces, prosím, popište.

Je to více nástrojů. Ten, který máme hotový od minulého týdne, bychom mohli nazvat jako vzpomínkovou mapu. Funguje tak, že hygienik zavolá tomu pozitivně testovanému pacientovi. Ten je povinen hygienikovi sdělit kontakty, které mohl nakazit. V první fázi se hygienik zeptá, jestli může použít lokační údaje kontaktovaného od operátorů nebo z bank k tomu, aby se ten člověk mohl lépe rozpomenout na to, kde byl a s kým se setkal.

Je to tedy v tu chvíli pomoc pro nakaženého, aby si lépe a rychleji uvědomil, koho potkal a kdo ho mohl nakazit?

Ano. A pokud ten člověk udělí souhlas, operátoři vyskladní pouze data toho jednoho člověka pro účely epidemiologického šetření, vidí je pouze ten epidemiolog, který šetření provádí. A data jsou v souladu s nařízením vlády po šesti hodinách zase smazána. Data poskytnutá od operátorů a bank se nepoužívají k určení ohniska nákazy. To určuje hygienik na základě vyhodnocení epidemiologických šetření a na základě těchto rozhodnutí může dělat další opatření jako karanténu, cílené testování nebo plošné, dezinfekci frekventovaných míst.

Ještě bych zdůraznil, že těmi lokačními daty toho člověka mobilní operátoři a banky běžně disponují a je tady velmi přísný právní rámec, aby je střežili jako oko v hlavě.

A co když dotyčný nakažený hygieně neudělí souhlas s tím, aby těmito daty disponovala?

Hygienik s ním stejně povede již zmíněné epidemiologické šetření, pacient bude povinen své kontakty nahlásit. Jen hygienik bohužel neuvidí ta lokační data.

Myslím ale, že je v zájmu celé společnosti, aby nikdo nepřetěžoval hygienické stanice a zdravotnictví a všichni jsme pomohli dostat šíření nákazy COVID-19 pod kontrolu. Takže nevidím důvod, proč by nakažený člověk této pomoci s identifikováním rizikových kontaktů nevyužil. Jde nám přece všem o to, abychom mohli ukončit plošná opatření, mohli začít normálně fungovat a neseděli ve strachu doma.

Zaznamenal jsem, že se spousta lidí obává jakéhosi státního šmírování, kdo kudy chodil, kde se s kým potkal. Někdo to nazývá Velkým bratrem. Někteří dokonce říkají, že raději než být sledováni budou dobrovolně v karanténě. Co byste takovým lidem vzkázal?

Sám sebe považuji za člověka, pro kterého je soukromí extrémně důležité – a s tím jsme celý systém navrhovali. Zároveň ostatní lidé, kteří stojí za naší iniciativou, se živí tím, že zpracovávají a analyzují i ta nejcitlivější zdravotní a bankovní data. Na kvalitním zabezpečení dat našich klientů stojí naše byznysy.

Technologické řešení chytré karantény jsme od začátku navrhovali tak, aby to šmírování neumožňovalo. Souhlas jednotlivce se zpracováním, decentralizace, uchovávání dat jen po nezbytně dlouhou dobu. Ptají se nás na to lidé z okolních států, s nimiž aktivně komunikujeme a sdílíme naše know-how. Když se koukneme do Jižní Koreje nebo do Izraele, tak tam stát nařídil plošné otevření těchto dat, a tím to šmírování umožnil. Tomuhle my chceme předejít řešením v rámci existujícího právního rámce.

Jak přesně?

Navrhli jsme řešení, které státu umožní – pokud budeme jako společnost spolupracovat – že stát nebude mít vůbec možnost a precedens k tomu, aby data plošně otevíral a ochranu osobních údajů prolamoval. V rámci technologického řešení jeden z týmů COVID19CZ naprogramoval mobilní aplikaci, která bude vydána jako „open source“ a bude předána ministerstvu zdravotnictví. Kdokoliv z lidí, kteří řeší svoje soukromí, si bude moci prohlédnout zdrojové kódy té aplikace a bude moci zauditovat to řešení.

Kdybyste to, prosím, vysvětlil pro větší laiky. Co to tedy znamená? Jak ta data zůstanou chráněná a zároveň budou poskytovat účinnou pomoc pro hledání kontaktů nakažených lidí?

Nástroj, který je v pilotním provozu už teď a který jsem vám popisoval, umožňuje analyzovat data i zpětně. Protože operátoři i banky je mají ve svých systémech uložené zpětně. Operátoři vidí s nějakou přesností na desítky metrů polohu telefonu a ta data si ukládají. To znamená, že tam jsme schopni si sáhnout do historie (s příslušným souhlasem každého jednotlivce). Ten člověk nemusí udělat nic pro to, aby se data začala sbírat. Tento nástroj je sice méně přesný na identifikaci rizikových kontaktů, ale pomůže nakaženému v rozpomínání.

A u toho řešení v mobilní aplikaci, které jsme připravili a je ve fázi testování, je to trochu jinak. Uživatel si stáhne aplikaci na bázi dobrovolnosti, aktivuje sledování přítomnosti Bluetooth zařízení ve svém okolí a uživatel dá souhlas s tím, že tyto informace můžeme skladovat u sebe v telefonu.

Takže data si nikam nepřenášejí?

Ne, nikam neodcházejí, ten telefon si uchovává data o tom, jaké jiné telefony s touto aplikací se pohybovaly v jeho okolí.

Od chvíle, kdy dá člověk souhlas se sbíráním těchto informací u sebe v telefonu, se tato data budou ukládat v paměti jeho telefonu. Ve chvíli, kdy ho kontaktuje hygienik a řekne, že jste pozitivně testovaný na koronavirus a potřeboval by se dozvědět vaše kontakty, tak může v té aplikaci kliknout na tlačítko „poslat data hygieně“ a všechna ta data z jeho telefonu se vyskladní do datového centra, které pro hygienu prostřednictvím ministerstva zdravotnictví provozuje firma Keboola.

To všechno tedy předkládá, že si tuto aplikaci preventivně stáhnou do svého mobilu všichni lidé. Ve vlastním zájmu. Je to tak?

Přesně tak. Bluetooth technologie je bezdrátová, a tím pádem je ze síly signálu schopna přibližně určit, v jaké vzdálenosti od toho druhého zařízení jste se nacházel. Hygiena jako kritérium rizikového kontaktu bere 15 minut ve vzdálenosti přibližně dva metry v přítomnosti člověka pozitivně testovaného na COVID-19. Touto technologií, pokud aplikaci dostaneme mezi kritickou masu v populaci, jsme schopni zásadně usnadnit ten trasovací rozhovor epidemiologa.

Aplikaci si nenainstalují všichni, ale čím více lidí aplikaci bude používat, tím více rizikových kontaktů bude pomocí této aplikace identifikováno a tím dříve se dozvědí o riziku.

Žádoucí by tedy bylo, aby si aplikaci nainstalovalo co nejvíce lidí a do svých mobilů si ukládali data o tom, které mobily dalších lidí kde potkali.

Přesně tak. Je to pro všechny důležité a myslím, že pro svou ochranu a ochranu svých blízkých – protože nejvíc se potkáváme se svými blízkými – by to všichni udělat měli. Protože pokud se někdo nakazí, tak nejvíc ohrožuje právě své nejbližší, svou rodinu, své známé, přátele, své kolegy z práce. Tím přímo zacílíme karanténní opatření na lidi, kteří se dostanou do té kritické vzdálenosti a přítomnosti někoho, kdo je nakažený.

Takže všichni, kteří jsme dnes v karanténě a nesmíme skoro nikam chodit a nikde se sdružovat, bychom zase mohli vyjít do ulic a setkávat se s přáteli a jen tu a tam by někomu z nás zavolala hygiena: „Dobrý den, díky datům jsme zjistili, že jste v posledních dnech potkal člověka nakaženého koronavirem, odteď musíte být čtrnáct dní v karanténě.“ Je to správná představa?

Je to naprosto přesné. To se ale stane bez dat i s daty. Jen s využitím těch dat se to stane mnohem rychleji a s větší jistotou a přesností. Data pomáhají v zacílení toho procesu.

Dozvím se mimochodem v tu chvíli, kdo je ten můj „nakažený“ známý? Kde a kdo mě mohl nakazit?

Nedozvíte. Hygiena nesmí tyto informace sdílet. Pouze vám řekne, že jste byl v kontaktu s pozitivně testovaným. Je to kvůli ochraně soukromí toho nakaženého.

Řeknou mi aspoň místo, kde jsem se mohl nakazit?

Místo se také nedozvíte. To místo musí vědět hygiena. Jestli je to pracoviště, tak musí obvolat všechny lidi z toho pracoviště. A tak dále.

Rozšíření té mobilní aplikace a vysvětlení, jak funguje, asi bude vyžadovat velmi náročnou a širokou osvětu. Počítáte s ní?

Ze zkušenosti, kterou jsme udělali v pilotní fázi při spuštění vzpomínkového call centra a kde spolupracujeme s hygienou i se studenty medicíny, mám pocit, že všichni cítíme, že jsme v tom společně. Lidé hodně spolupracují, dávají souhlasy s tím, že jim můžeme pomoci se vzpomínáním na základě dat od mobilních operátorů. Velice málo se setkáváme s tím, že by ti lidé data nechtěli sdílet.

Rozumím těm obavám, je dobře, že lidé dbají na své soukromí, ale obecně z toho malého statistického vzorku lidí, s nimiž jsme se bavili, bych řekl, že jde srozumitelně v několika větách lidem vysvětlit, proč je to přínosné pro ně, jejich blízké i pro celou společnost.

Bylo složité o těch detailech přesvědčit státní úředníky, hygieniky? Docílit toho, aby se s vaším technologickým řešením ztotožnili a vzali ho za své?

Obecná a jednoduchá odpověď na to je: Ano, velmi složité.

Dám k tomu vysvětlení. Byl bych velmi nerad, abychom nějak očerňovali lidi na úrovni celé té státní správy – od nejvyšších až po ty nejnižší úředníky. Problémem byla naše naivita, že budeme schopni postupovat velmi rychle dopředu.

Státní správa na to není připravena, ona má za úkol chránit data, která spravuje, má za úkol dodržovat platné zákony, dodržovat GDPR a nové postupy podle těchto pravidel validovat. My z toho technologického a byznysového světa jsme zvyklí a schopní se pohybovat velmi rychle dopředu. Velmi rychle udělat prototyp řešení. Nečekali jsme, že k sehnání všech rozhodnutí a razítek povede tak trnitá cesta. Jednali jsme s lidmi, kteří nám opakovali: „Já to neschválím, nechci, nemůžu. Nemám na to mandát.“ A místo aby nám pomohli najít řešení a způsoby, tak jsme se dozvídali jenom další důvody, proč to nepůjde. Bylo to velmi zdlouhavé, ale nenechali jsme se odradit.

Kolik času se tímto nedorozuměním ztratilo?

Týden určitě. Může se to zdát jako krátká doba, ale pokud víte, jak funguje exponenciální křivka, tak je týden extrémně dlouhá doba.

A teď se zeptám naopak: za jak dlouho bude tato technologie opravdu všem dostupná, začnou ji používat a začne pomáhat v boji s infekcí?

Vzpomínkové call centrum, které má ulehčit práci hygieny, je schválené hlavní hygieničkou, oblastní hygienické stanice mají informace, že se takto bude postupovat. Můj odhad je, že ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi a armádní hygienou to budeme schopni nasadit do týdne v pilotní fázi na první krajské hygienické stanici a do dvou týdnů na všechny hygienické stanice v České republice.

A kdy se to potom stane opravdu tím účinným nástrojem?

Ve chvíli, kdy to bude na všech krajských hygienách a všichni budou vědět, jak to používat. Optimistický odhad je dva týdny, pesimistický odhad je delší. Musí se to stihnout před rozvolněním plošných opatření na omezení pohybu obyvatel.

Ještě se zeptám k obavám některých lidí ze sdílení jejich soukromých dat: Kde se pak ta data předaná hygieně budou uchovávat? Nebude je mít někdo v archivu?

Lokační data od mobilních operátorů budou po využití k epidemiologickému šetření odstraněna.

Informace o tom, že byl člověk nakažen nebo že mu byla vystavena karanténa, napsána neschopenka nebo cokoliv, budou uchovány v již funkčních systémech státní správy, ministerstva zdravotnictví.

Naše technologické řešení spravuje firma Keboola, která má smlouvu s ministerstvem zdravotnictví. Je to firma, která funguje celosvětově, jejími klienty jsou banky, nemocnice a další velké firmy a instituce. Ta firma je zvyklá nakládat s nejprivátnějšími daty, je na to auditována, má na to všechny potřebné certifikace.