Článek
Proč výrobci lihovin a piva platí na spotřební dani miliardy korun a vinaři nic?
Jeden z největších paradoxů českého prostředí se točí kolem zdanění alkoholických nápojů. Přestože si vedle odborníků celých 63 procent populace myslí*, že by alkoholické nápoje měly být zdaněny podle stejného, a to spravedlivého měřítka, tedy podle obsaženého množství gramů alkoholu v nápoji, realita je jiná. Zatímco jsou lihoviny, pivo a šumivé víno zdaněny spotřební daní, za tiché víno nezaplatí výrobci či dovozci do státního rozpočtu ani korunu.
Mají být všechny druhy alkoholu zdaněny stejnou spotřební daní za 1 gram alkoholu v nich obsaženém?
Miliarda sem, miliarda tam. Je to fér?
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka dlouhodobě v Česku dominuje ve výběru spotřební daně z alkoholu daň z lihu, která činí dvě třetiny celkového objemu (v roce 2023 9,2 miliardy Kč). Zbylou třetinu doplňuje spotřební daň z piva. Šumivé víno dosahuje necelé čtyřprocentní hranice výnosu spotřebních daní. A tiché víno? Nula. Pokud by však na vína byla uvalena stejná sazba daně (například šumivé víno má nastavenou sazbu 23,40 Kč za litr), došlo by k navýšení příjmů státního rozpočtu jen za dovezené víno o zhruba dvě miliardy korun.
Nerovnoměrné zdanění alkoholu v Česku. Jak vypadá?
Mnoho lidí ani netuší, že vypijeme mnohem více vína ze zahraničí, než ho lokálně vyrobíme. Jak komentuje Štěpán Křeček: „Spotřeba zahraničního vína, pro které také platí nulová sazba daně, činí přes 70 procent celkové konzumace vína v České republice. Měli bychom se proto zamyslet nad tím, jak zdanit zahraniční vína, aniž bychom poškodili tuzemské vinaře.“ Aktuálně totiž tradiční tuzemští malí vinaři nemohou například krabicovým vínům z dovozu cenově konkurovat.
Dovoz a vývoz vína v České republice
Podpora českých vinařů jinak než nulovou sazbou
„Čeští a moravští vinaři dělají pro naši zemi obrovskou práci. Vinice mají velký význam pro krajinu a ochranu životního prostředí, stejně jako ovocné sady. Sklizeň hroznů a výroba vína je odměnou za každoroční úpornou práci. Prodej levných dovozových vín našim vinařům škodí, upozaďuje jejich skvělé výrobky a dává přednost vínům pěstovaným jenom pro zisk daleko za hranicemi naší země. Zavedení spotřební daně by pomohlo snížit disproporci mezi levnými, často nekvalitními dovozovými víny, a kvalitní domácí produkcí,“ je přesvědčený Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky.
Většina lidí si podle nejnovějšího průzkumu uvědomuje potřebu podpory českých a moravských vinařů. Raději by je však podporovali formou dotací – podle rozlohy vinohradů či množství produkovaného vína apod. S touto formou pomoci se ztotožňuje téměř 40 procent lidí. Ukázala se ovšem ještě jedna zajímavá skutečnost. Jelikož by se se zavedením spotřební daně cena tichého vína zvýšila, jsou lidé ochotni připlatit si v průměru 18 korun za jednu lahev.
Státní instituce nižším zdaněním vytvářejí ve společnosti klamnou představu, že víno nebo pivo obsahují jiný alkohol. Nesystematičnost ve spotřebním zdanění dramaticky zvyšuje diskriminaci mezi jednotlivými typy nápojů a dezorientaci spotřebitelů.
Pivo, víno nebo lihoviny? Češi mají jasno
Češi v dubnovém průzkumu Datank* potvrdili, že pivo není jen nepsaným národním pokladem s bohatou řemeslnou tradicí. Podle statistiků vypijeme ročně nejvíce piva, následuje tiché víno a lihoviny. Nikoho asi nepřekvapí, že muži jednoznačně preferují pivo (85 procent) a ženy spíše víno (74 procent). Pokud by Češi a Moravané měli zvolit národní alkoholický nápoj, na pomyslném piedestalu by bylo opět pivo.
Průzkum ukázal, jaké alkoholické nápoje pijí Češi nejčastěji
Anketa
Věděli jste, že…?
V posledních 30 letech se spotřeba vína (v přepočtu na jeden litr čistého lihu) v Česku zvýšila o přibližně 41 procent, zatímco spotřeba piva zůstala víceméně stejná, a konzumace lihovin dokonce klesla o zhruba 15 procent. Proč tomu tak je? Jedním z klíčových faktorů je podle odborníků cena, která je právě například u dováženého krabicového vína velmi nízká. I proto lze na českém trhu pozorovat trend nárůstu konzumace vína ze zahraničí.
Jak se v posledních 30 letech proměnila spotřeba vína, piva či lihovin v Česku?
Je víc alkoholu ve dvojce vína, v půl litru piva nebo v panáku vodky?
Je záhadou, proč je v mnohých z nás stále zakořeněný názor, že dát si velkého panáka 40% vodky nadělá větší paseku než malé 12° pivo. Alkohol je přece jen jeden. Jeho účinek je stejný, liší se jen koncentrace. V jedné dvojce vína či půllitru piva může být více alkoholu než ve velkém panáku vodky. Kupříkladu ve dvou deci bílého vína je zhruba 19 gramů alkoholu, v půl litru desítky kolem 16 gramů a velký panák 40% vodky obsahuje přibližně 13 gramů alkoholu. Pijte s rozumem! Bez ohledu na stereotypy, mýty či předsudky.
Tip: Přerostlo vám to přes hlavu? Pokud konzumaci alkoholu neumíte ukočírovat, nebojte se někomu svěřit a nechat si pomoct.
*Výzkum agentury Datank byl realizován pro Unii výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL ČR) metodou CAWI online dotazování na vzorku 1 050 respondentů ve věku 18 a více let.
