Peklo jako ve Vlastnících? Nebo se dá na bytový dům pořídit fotovoltaika i bez hádek?

Naštěstí v případě fotovoltaiky nic takového není nutné. Společný zdroj energie se dá nově prosadit i navzdory zarputilým odpůrcům. Kromě toho se k lepšímu změnily i další podstatné věci.

Ještě před dvěma lety měly bytové domy jen minimum možností, jak využít střešní fotovoltaiku. Zpravidla sloužila jen pro společné prostory a to se ekonomicky příliš nevyplatilo. Využití v bytech totiž obvykle ztroskotalo na nutnosti dosáhnout 100% souhlasu.

Rok 2023 přinesl klíčový průlom. Díky novele energetického zákona Lex OZE I se zásadním způsobem upravila pravidla a fotovoltaika začala dávat smysl i tam, kde se předtím obyvatelé nedokázali shodnout.

Zákon Lex OZE I umožnuje připojení fotovoltaiky přes tzv. vůdčí odběrné místo. To bývá zpravidla ve společných prostorách a posléze se k němu připojují jednotlivé bytové jednotky (prostřednictvím tzv. přidružených odběrných míst).

Přes vůdčí odběrné místo (o kterém byla řeč výše) se fotovoltaika připojí k bytovému domu a zároveň k distribuční síti. Veškerá elektřina z elektrárny směřuje primárně právě sem. Tady se případně může ukládat i na později, pokud je součástí systému také bateriové úložiště. Současně se elektřina v tomto místě dá využít i k ohřevu vody pro celý dům.

Zdálo by se logické, že poté, co se nasytí potřeby vůdčího odběrného místa, nasměruje se nevyužitá energie rovnou do připojených bytů. V praxi to ale vypadá trochu jinak. Díky tomu, že si všechny domácnosti ponechávají své vlastní dodavatele elektřiny, řeší se příděl do jednotlivých bytů právě jejich prostřednictvím.

Z vůdčího odběrného místa tedy vyrobená elektřina putuje prostřednictvím čtyřkvadrantního elektroměru do distribuční sítě a dodavatelé ji posílají připojeným domácnostem podle přesně definovaného alokačního klíče.

„Alokační klíč určuje, jaký podíl vyrobené energie připadne na kterou domácnost. Rozdělení je zcela v moci SVJ / bytového družstva – někde je to rovným dílem, jinde podle vlastnických podílů, případně podle reálné spotřeby jednotlivých domácností,“ vysvětluje Michal Mládek, který ve společnosti S-Power Energies vede oddělení fotovoltaik pro bytové domy.

Zákon Lex OZE I zachovává i původní variantu připojení přes tzv. sloučené odběrné místo. Takový způsob vyžaduje 100% souhlas všech, přechod pod společného dodavatele elektřiny a instalaci podružného měření v jednotlivých bytech. Pro některé domy to ale může být ideální volba.

Skvělou zprávou je, že fotovoltaiky pro bytové domy jsou štědře podporované státem – a to jak v případě popsaného připojení přes vůdčí odběrné místo, tak i při připojení přes tzv. sloučené odběrné místo.

„Dotace na fotovoltaiku pro bytový dům pokryje až polovinu celkových nákladů (u obecních bytových domů je podpora dokonce ještě vyšší). Podporu navíc můžete čerpat i předem, takže z vlastních zdrojů vám opravdu stačí jen půlka. Úspora je přitom výrazná a dvojitá. Díky fotovoltaice se všem sníží poplatky za energie ve společných prostorách a zároveň značně klesnou výdaje na elektřinu i jednotlivým domácnostem“ vysvětluje odborník ze společnosti S-Power Energies.

Je možné, že by pro nějaký dům fotovoltaika výhodná nebyla? Ano, možné to je. Vždy je třeba zvážit parametry daného domu, stav střechy, potřeby a přání jednotlivých obyvatel a další klíčové faktory. Pokud chcete mít jistotu, že nenaletíte planým slibům a výsledek opravdu bude stát za to, doporučujeme nechat si dopředu vypracovat studii proveditelnosti.

Nabízí ji například S-Power Energies a spočívá v tom, že odborníci osobně prozkoumají budovu z pohledu prostoru, statiky, požární bezpečnosti… V návaznosti na to připraví konkrétní projekt s přesnou kalkulací a výpočtem návratnosti. Součástí studie proveditelnosti je i příprava podkladů pro čerpání dotace, komunikace s distribuční společností, aby se ověřilo, že fotovoltaiku bude možné připojit k síti, a u velkých instalací nad 50 kWp zahrnuje studie také vyřízení stavebního povolení.

„Studie proveditelnosti vás k ničemu nezavazuje. Na druhou stranu, pokud se rozhodnete s námi projekt realizovat do šesti měsíců od předání studie, částku za její vypracování vám odečteme od ceny fotovoltaiky. Celou studii tak vlastně budete mít zdarma,“ vysvětluje Michal Mládek.

I to se může stát. Každé bytové družstvo nebo SVJ může mít něco, co instalaci fotovoltaiky nějakým způsobem komplikuje. Dům může být v památkové zóně, střecha nemusí mít optimální orientaci nebo může být už stará a může vzniknout problém s její nosností. Znovu je to důvod, proč raději dopředu investovat do zmíněné studie proveditelnosti.

Dobrou zprávou ovšem je, že většina komplikací má nějaké řešení. Ostatně vybrané instalace společnosti S-Power Energies jsou toho důkazem. Tady je několik příkladů:

1) Fotovoltaika na střeše s nízkou únosností

Na bytovém domě v Hradci Králové neměla střecha dostatečnou únosnost na to, aby se daly použít obvyklé vysokozátěžové konstrukce, díky kterým zůstávají panely bezpečně ukotvené i v poryvech větru. V tomto případě bylo třeba zvolit jiné řešení.

„Díky speciálnímu konfigurátoru jsme přesně spočítali statiku a rozvrhli zatížení jiného typu konstrukce, která maximálně rozkládá váhu po ploše střechy. Použitý systém nám dovolil natočit panely několika směry, čímž jsme optimalizovali výkon elektrárny v průběhu celého dne,“ vzpomíná Michal Mládek.

Zajímavé bylo, že i když myšlenka fotovoltaiky původně některé obyvatele nenadchla a v hlasování byli proti, nakonec se jim vlastní zdroj zalíbil a po instalaci se připojily všechny domácnosti.

2) Elektrárna na okraji památkové zóny

Obyvatelé činžovního domu v pražských Nuslích zatoužili po vlastní elektrárně, ale překážkou mohlo být umístění domu ve čtvrti, která tvoří tzv. nárazníkovou zónu historického centra Prahy. K instalaci proto musel dát souhlas Národní památkový ústav (NPÚ).

V tomto případě hrálo domu do karet, že se nachází až na samém okraji zmiňovaného ochranného pásma, a tak NPÚ po předložení vizualizací záměr nijak nerozporoval.

Ve výsledku dům díky fotovoltaice ušetří na energiích podle propočtů přibližně 100 000 Kč ročně. Investice, kterou z poloviny pokryla dotace, se tak tomuto SVJ vrátí za pouhých šest let.

3) Instalace na víc střech

V pražském Hloubětíně je bytový komplex, který zahrnuje pět samostatných budov. Díky tomu, že jsou poměrně nové, nebyl v tomto případě žádný problém s nosností střechy. Co ale bylo třeba vyřešit, byly samostatné statické posudky pro každou budovu. A kvůli rozdílné orientaci jednotlivých domů bylo třeba vytvořit i několik různých projektů toho, jak panely po střechách rozmístit, aby energie vyráběly co nejvíc.

V ostatních ohledech naštěstí počet budov nebyl žádnou překážkou a instalace se příliš nelišila od jiných případů na velkých sídlištích. Rozdělení fotovoltaiky na několik střech mělo dokonce i jednu výhodu. Celkový instalovaný výkon elektrárny přesahoval dotační limit, ovšem dotace se vyřizovala na každou střechu zvlášť. Díky tomu bylo možné ve výsledku čerpat vyšší podporu, než kdyby se všech pět fotovoltaik spojilo do jedné.