Finanční šmejd okradl moji babičku po telefonu. Během deseti minut! A to jsem si myslela, že nám se to stát nemůže

Jenže jednoho dne ji překvapil telefon od údajného bankéře, že jí někdo krade peníze z účtu. Babička zpanikařila a nechala se okrást doopravdy.

Volalo cizí číslo a muž na druhém konci se představil jako zástupce banky. Prý je z nějakého kontrolního oddělení banky a zjistil, že z babiččina účtu odcházejí poslední dobou podezřele často peníze. A jestli včera platila něco čtyřikrát za sebou. Babička se samozřejmě lekla. Měla v bance skoro všechny svoje peníze a najednou jí ten „bankéř“ vykládal, že jí je někdo krade. „Bankéř“ jí řekl, že má teď babička dvě možnosti: zajít na pobočku a nechat si kartu zablokovat, nebo kartu zablokovat hned s ním po telefonu.

Byly skoro čtyři hodiny odpoledne. Babička věděla, že než se vypraví na cestu, pobočku jí zavřou. Navíc nechtěla zbytečně ztrácet čas. Co když do té doby budou všechny naspořené peníze pryč? Rozhodla se tedy pro zablokování karty ihned po telefonu.

„Bankéř“ chtěl od babičky nadiktovat číslo karty, datum platnosti a CVV kód. Babička si došla pro brýle, kartu a všechno mu řekla. Bankéř řekl, že jí za pár minut přijde přes SMS zprávu kód, který mu má nadiktovat – jako potvrzení, že je skutečnou majitelkou karty. Když jsem se na to pak babičky ptala, prý jí to vůbec nepřišlo divné.

Mezitím muž babičce sdělil, že jí hned po předání kódu kartu zablokuje. A prý se až do zítřka nemá do internetového bankovnictví přihlašovat a zítra ve dvanáct hodin si má zajít na pobočku, aby jí kartu odblokovali. Babička všechno odkývala, a protože jí mezitím přišel kód, nadiktovala mu ho. Babičku nenapadlo, že ten šmejd právě použil číslo, platnost a CVV kód její karty v internetovém obchodě, kde si do košíku vložil zboží za 28 000 korun. Platbu pak potvrdil kódem, který babičce přišel v SMS zprávě. Babička to dlouho nemohla pochopit, když jí paní na pobočce druhý den řekla, že tímhle způsobem banka karty neblokuje.

Tip: Jako nezávislý zdroj informací můžete využít stránky www.chrantesvepenize.cz. Naleznete zde přehledné tipy, rady i příběhy těch, kteří o své úspory přišli. Říkáte si, že by se vám něco podobného stát nemohlo? Že jste přece obezřetní a znalí? Vyzkoušejte si interaktivní test a zjistěte, jak na tom ve skutečnosti jste.

Ochránit prarodiče před podvodníky není žádná hračka. Většina podvodů je totiž založená na manipulaci a špičkovém napodobení komunikace, na kterou jsou zvyklí. Online podvodníci znějí velmi důvěryhodně, takže jim mnozí lidé bezelstně „otevřou“ cestu ke svým penězům. Ale prarodiče už často nemají šanci vydělat znovu peníze, o které jedním špatným rozhodnutím přišli.

Prvním krokem je zkontrolovat, jestli mají platný antivirový program. Pomozte jim s jeho aktualizací a případně jim ho i nainstalujte. Dalším důležitým krokem je uložit prarodičům správně stránku jejich banky do jejich počítače či do telefonu, popřípadě dalších institucí. Jak na to?

Tip: Připomínejte seniorům aktualizaci hesel. Pomozte jim nastavit ideálně také dvoufázové ověření.

S nástrahami podvodníků se můžete setkat opravdu kdekoliv. Často volají a zkoušejí, zda jim někdo důvěřivý sdělí po telefonu své osobní údaje, přístupy k internetovému bankovnictví či úplná čísla k platební kartě. Většinou pod záminkou záchrany peněz nebo ověřování. Podvodníci se díky anonymitě telefonního reproduktoru vydávají za bankéře, zástupce energetických společností, ale také lékaře a policisty. Důležité je vědět, že žádná instituce ani banka nikdy soukromá data, hesla a vstupy do bankovnictví znát nechce.

Podvodníci mohou napsat vašim prarodičům e-mail, SMS nebo zprávu do chatu jejich oblíbené aplikace. Brilantně napodobí text, grafiku společnosti, její logo i adresu. Touto cestou se pak vydávají za distributory energií, úřady, ministerstva, Českou bankovní asociaci, bankéře, dopravní a poštovní služby a zkrátka všechny možné instituce či firmy. Někdy jsou s falešnou komunikací spojeny také různé výhry, VIP členství a dědictví.