Článek
Data jsou mízou současné ekonomiky. V Česku ale proudí pomaleji, než je ve vyspělém světě obvyklé. Rychlost tuzemského pevného internetu zaostává nejen za západní Evropou či Severní Amerikou, ale i za některými podstatně méně rozvinutými zeměmi. Ukazují to srovnání a statistiky týkající se kapacity a kvality datových sítí.
Speedtest společnosti Ookla, který je považován za nejvýznamnější světový měřič rychlosti internetu, řadí Česko ve svém posledním žebříčku na nelichotivé 72. místo.
„Nejsme na tom zrovna slavně. Ne že bychom úplně pokulhávali za zbytkem světa, ale vzhledem k tomu, že je Česká republika spíše lehce inovativní zemí, zasloužili bychom si lepší čísla,“ říká Tomáš Strašák, obchodní ředitel společnosti Quantcom, která je jedním z největších vlastníků domácích optických sítí v Česku. Tomáš Strašák zároveň také přiznává, že českou slabinou je rychlost nahrávání, která je ještě výrazně nižší než rychlost stahování. To vysvětluje tím, že „před dvaceti lety tu upload nikoho nezajímal, všichni se starali hlavně o download. Dnes ale stále více data někam posíláme a tato rychlost se stává stejně důležitou jako rychlost stahování.“
Tomáš Strašák, obchodní ředitel Quantcom
Česko zaujímá v žebříčku nelichotivá místa
Například Speedtest společnosti Ookla, který je považován za nejvýznamnější světový měřič rychlosti internetu, řadí Česko ve svém posledním žebříčku na nelichotivé 72. místo. Medián tempa stahování na pevné síti, tedy střední hodnota dělící všechny naměřené hodnoty na dvě stejné poloviny, dosáhl v květnových měřeních Speedtestu 49 Mbps. V nejlepším Singapuru to bylo 209 Mbps a za celý svět 64,7 Mbps.
„Z různých srovnání a statistik vyplývá, že Česko se skutečně pohybuje kolem 50 megabitů za sekundu, lokálně to samozřejmě může být více, ale celorepublikový průměr je kolem této hodnoty,“ říká Tomáš Strašák. Taková rychlost ovšem příliš neobstojí ani v regionu střední a východní Evropy. Společnost Cisco, která je předním světovým dodavatelem technologií pro datové sítě, odhaduje, že pevný internet v tomto regionu se v příštím roce dostane v průměru na 87,7 Mbps, v západní Evropě na 123 Mbps, v Severní Americe na 141,8 Mbps a v Asii/Pacifiku na 157 Mbps.
Rychlost tuzemského pevného internetu zaostává nejen za západní Evropou či Severní Amerikou, ale i za některými podstatně méně rozvinutými zeměmi
Chybí optické sítě
Odborníci se shodují, že Česko zaostává hlavně kvůli nedostatečnému rozšíření optických sítí, které jsou špičkovou a v současnosti nejrychlejší a nejspolehlivější technologií pro pevný internet. Za pravdu jim dává třeba studie Broadband Coverage in Europe 2020, kterou pro Evropskou komisi vytvořila společnost IHS Markit. Ta uváděla, že jen třetina oblastí v tuzemsku je pokryta vysokorychlostním internetem, který umožňuje stahovat data rychlostí jeden gigabit za sekundu. Česká republika se tak umístila až na 28. místě z 31 srovnávaných evropských zemí. Průměr Evropské unie byl 59 procent území pokrytého až gigabitovou sítí. „Gigabit by dnes měl být standardem pro moderní domácnost, firmám jsme v naší optické síti klidně schopni poskytnout přenosovou rychlost 100 gigabitů za sekundu,“ představuje možnosti optiky Tomáš Strašák ze společnosti Quantcom.
Zpátky do minulosti
Zaostávání Česka má podle něj historické kořeny. Jako jedna z posledních zemí zavádělo už technologie DSL, výstavba optických sítí také nejde dostatečně rychle. Důvodem je z velké části přístup státu. Ten sice v minulosti vyčlenil miliardy, a to i z evropských peněz, na rozvoj vysokorychlostního internetu, ale jejich rozdělování zpravidla vázlo na špatně připravených a vypsaných výběrových řízeních, která stále někdo napadal. Přes deset miliard mělo jít například na budování datových sítí tam, kde zatím chybí. Bílá místa na mapách mu měli prozradit sami operátoři, kteří by tak ale do svých rajonů otevírali cestu dotované konkurenci. Raději proto tvrdili, že více méně žádná bílá místa nejsou, a tato strategie podpory tak ztroskotala.
„Gigabit by dnes měl být standardem pro moderní domácnost, firmám jsme v naší optické síti schopni poskytnout klidně přenosovou rychlost 100 gigabitů za sekundu,“představuje možnosti optiky Tomáš Strašák
Státy přitom hrají v rozvoji internetu často velmi důležitou roli. V současnosti je celosvětovým trendem dotahování optických sítí až ke koncovým uživatelům včetně domácností. Hlavní projekty v řádech miliard dolarů se nyní podle byznys development manažera společnosti Raycom Davida Polláka odehrávají v Severní Americe, kde vláda subvencuje výstavbu optických přípojek. „Když se vláda v USA rozhodne, že podpoří tento typ infrastruktury, tak to ukazuje její význam,“ dodává Pollák.
V poslední době se novou veličinou na trhu stává satelitní internet Starlink, který buduje vizionář Elon Musk. V Evropě podle dostupných údajů nabídne přenosovou rychlost 100 až 135 megabitů za sekundu. To je ale kompenzováno poměrně vysokou cenou. Také latence neboli zpoždění signálu je v případě satelitního internetu vyšší, a to téměř pětkrát oproti průměru pevných sítí.
Na vině je i stát
Rychlejší výstavbu optických sítí brzdí také přístup českého státu při povolování staveb. Přípojka dlouhá 200 metrů si podle lidí z oboru vyžádá úřadování trvající třeba 12 až 16 měsíců. Projekty, které se táhnou přes rajony více stavebních úřadů, pak nezřídka zaberou jen ve fázi povolování několik let. „Přitom celý ten proces je z mé zkušenosti zoufale zbytečný. Před 15 lety byl podstatně jednodušší a fungovalo to také,“ říká vedoucí týmu regionálních metropolitních optických sítí společnosti Quantcom Jiří Prudík.
Společnost Quantcom patří na českém trhu mezi největší vlastníky optických sítí. Zaměřuje se na firemní zákazníky, poskytuje jim rychlé a stabilní internetové připojení a různá profesionální síťová řešení.
