Nová Hra o trůny? Je tu Zaklínač, v němž Netflix vsází na kouzla, krev a sex

Jak se seriál líbil?

Já jsem moc spokojený, líbil se mi, ačkoliv knížky neznám a hru jsem hrál jenom velmi okrajově, tak musím říct, že po těch prvních dvou dílech se to hezky rozjelo a už se nemůžu dočkat druhé řady.

Co vás nejvíc zaujalo?

Myslím si, že to je seriál, ve kterém, ačkoliv je pro dospělé publikum vzhledem k tomu, co obsahuje, je takový kus pohádkové fantasy, kterou obzvláště my tady v Čechách, a myslím i ve střední Evropě, máme velmi rádi. A ty příběhy jsou velmi poutavé. Co si budeme povídat, jsou tam skvěle napsané a zahrané postavy. Především Henry Cavill jako hlavní hrdina Zaklínač je úžasný a dokáže táhnout celý seriál.

Kde se vzal ten fenomén Zaklínače?

Netflix se poslední dobou soustřeďuje na to, aby si vybíral předlohy, které už mají nějaký úspěch. Myslím si, že v něm tkví první bod toho, kde se vzala ta popularita. Zajímavé je, že seriál nebo ta původní knížka podle polského autora je především známá ve střední a východní Evropě. Do anglického překladu se dostala až před nějakými 15 lety spolu s tím, jak začaly být připravovány počítačové hry, a tam to takový fenomén není. Ale myslím, že to, co celosvětově diváky nadchlo, je, že je to výborně napsané, jsou tam chytlavé hlášky, jsou tam chytlavé melodie. Dokáže se to hezky odlišit od toho, co se v současné fantasy produkci děje. To srovnání s Hrou o trůny, které se snaží všichni hledat, tu ani není tak silné, jak by se zdálo. A vzhledem k tomu, že spousta lidí byla po poslední řadě Hry o trůny docela zklamaná, tak myslím, že se rádi posunuli k něčemu, co k tomuto fantasy světu přistupuje jinak.

To znamená, že Hra o trůny mohla Zaklínači vyšlapat cestu k divákům?

Určitě, Netflix otevřeně přiznával, že úspěch Hry o trůny ho velmi inspiroval a chtěl si natočit vlastní. Každá streamovací služba si teď chce natočit svoji Hru o trůny. Na druhou stranu se zase chtěl od ní určitým stylem distancovat. Například nechtěl obsazovat žádné herce ze seriálu Hra o trůny. A nechtěl se ani moc hlásit k takové té politické lince, to znamená, že se soustředil na obyčejné postavy, které v tom Zaklínačovi jsou. Netflix si mohl užít i to, že fanoušci prostě po poslední sezoně Hry o trůny řekli: Hm, už mě to moc nebaví, dejte sem něco nového, lepšího. A tohle byla pro ně nejbližší logická varianta.

Jak moc musí diváci Zaklínače znát literární předlohu nebo si zahrát hru, aby pochopili děj? Protože kritika třeba právě mířila tam, že nejsou úplně jasně dané dějové linie, že se v nich skáče a diváci se v tom mohou ztratit.

Je zajímavé, že tyto kritiky se ozývaly hlavně ze zahraničí, třeba z angloamerické části, kde je to dané tím, že lidé očekávali další Hru o trůny, která ačkoliv je velmi spletitá, tak ten její děj je velmi přímočarý a jde neustále dopředu. A pokud se tam objeví nějaký fantasy fenomén ve filmu nebo v seriálu, jako byl naposledy třeba Pán prstenů nebo Harry Potter, tak je k tomu spousta vysvětlování. Ten děj vás vede. Kdežto v Zaklínači ze začátku vůbec není řečeno, že se to odehrává v několika časových liniích a tím, jak je to inspirováno povídkami, tak se tam odehrává dokonce i několik separátních příběhů. Každá epizoda má vlastně jiný děj, což je další zmatení diváků. Ale když jim to v nějaké té třetí čtvrté epizodě sepne, tak si, myslím, výborně užijí celou řadu až do konce.

Jestli sepnutí přichází až se třetím a čtvrtým dílem, do té doby mohou být diváci ztraceni, nemůže je to potom odradit?

Částečně ano, lidé i říkali: vzdal jsem to po první nebo druhé epizodě, protože mě to prostě nechytlo. A je vidět, že i v diváckém hodnocení ty první dvě epizody nejsou tak dobře přijaté. Ale jakmile se to rozjede a pochopíte, že to teda jednak jsou jednotlivé epizody, které se navíc odehrávají v jiných časových liniích, a zvyknete si na ten styl, který je trošku jiný, než byste čekali po Hře o trůny nebo i ve srovnání s Pánem prstenů, ten svět vás pohltí a najednou už musíte dát ten zbytek až do konce.

Je Zaklínač vyloženě kladnou postavou?

Stoprocentně kladnou není, na druhou stranu si myslím, že jeho morální kodex je velmi vysoko. Ve srovnání s postavami ze Hry o trůny působí mnohem sympatičtěji, protože tomu jeho kodexu se postupem času naučíme rozumět. Ale je to samozřejmě jiné, než třeba známe z komiksových filmů, kde ty postavy jsou velmi černobílé. Takové ale jsou dneska ty dospělácké seriály na kabelových a streamovacích službách, ty postavy jsou komplikované. Chceme, aby tam byl nějaký rozpor, který se nám úplně nezdá. Chceme, aby se třeba posunuly od nějaké té problematičtější části, a je zajímavé sledovat právě ten posun. To je to, na čem ty seriály na více epizod nebo na více řad kladou důraz.

Je něco, co byste Zaklínačovi vytkl, co vám tam třeba nesedí nebo úplně neodpovídá knižní předloze?

Ze začátku jsem si musel zvyknout na ten ne úplně jednoduše pochopitelný děj a že to přece jen působí trošku lacině. Ty kulisy, ta výprava, to není nějak ohromující. Samozřejmě je to pořád televizní rozpočet, takže nemůžete čekat velké bitvy jako z Pána prstenu. Takže ze začátku to na mě působilo trochu jako takové ty televizní pohádky, které známe na Vánoce, kde se prohánějí nějaké postavy v lesích. Ale je pravda, že tím, jak si člověk na tohle zvykne a oni se nebojí ukázat spoustu krve nebo spoustu nahoty, tak najednou si myslím, že je to hezké odlišení od toho, jak dneska ty pohádky vnímáme. Je to drsné fantasy z krajiny, která je nám mnohem bližší než to, co se odehrává třeba ve Středozemi nebo v Británii.

Je tam krev, jsou tam sexuální scény. To bylo ale něco, co třeba Hru o trůny u diváků občas diskvalifikovalo, říkali: Je tam příliš mnoho násilí, příliš mnoho sexuálních scén. Poučil se z toho Zaklínač?

Nemyslím si, naopak si myslím, že na tom pořád stojí. Na druhou stranu není na tom nic zajímavého, protože nahota a krev byly v prvních řadách Hry o trůny velmi podstatné. Diváky dále šokovaly ty nečekané smrti hlavních postav. Zaklínač je seriál pro dospělé osoby, takže počítejte s tím, že to tam bude. Navíc si to mohou dovolit, protože nevysílají v klasické televizi. A myslím si, že to k té postavě i patří, resp. k tomu středověkému prostředí.

Já jsem slyšela i od jednoho známého, že to je takový James Bond středověku, že páchá dobro, na druhou stranu mu podlehne každá krásná žena. Uneslo by to takové srovnání?

Asi ano. Do jisté míry i to, že sledujeme jeho jednotlivé příběhy, tak to má nějaký svůj smysl. Ale třeba v druhé řadě, která už má být výrazně jiná, kde už to nemají být ty jednotlivé epizody, jednotlivé příběhy, a budeme tam sledovat Zaklínačovo sblížení s jednou postavou, tak tam si myslím, že se od toho výrazně uhne.

Jde třeba Zaklínač číst i jako metafora k současné společnosti nebo obecně ke společnosti? Protože on pomáhá lidem, na druhou stranu lidé ho až tak mezi sebe neberou, trochu se ho straní, trochu se ho bojí.

Ono to částečně vychází z toho, jak se vytvořilo v těch knižních předlohách to, že tam Zaklínač vystupuje jako ochránce nebo si ho často najímají běžní lidé a dost často i s běžnými lidmi interaguje. Tam vidím tu podobnost toho, co v naší společnosti ve střední a východní Evropě cítíme. To, že se spíš držíme těch slabších vrstev, těch utlačovaných. Dost často to sledujeme z pohledu nějaké utlačované strany. To si myslím, že ho hodně odlišuje od takových těch velkých fantasy ze západní Evropy, z Anglie. Kde obvykle spíš sledujeme tu hru králů, hru o trůny a různé pletky o koruny, to si myslím, že je jiné. Jestli tam najdeme nějakou metaforu, vždycky ji tam můžeme najít. Netflix se ostatně i sám snažil do jisté míry obsazovat – nemyslím teď hlavní postavy, ale některé vedlejší postavy – tak, aby byly, řekněme, více diverzifikované. Mají různé barvy pleti, což na jednu stranu mu bylo vyčítáno, že přece takovéhle barvy pleti v předloze neexistovaly, na druhou stranu byl pochválen za to, jak se snaží přinášet rovnocennost tak, jak ji dneska ta současná společnost chce.

Jak populární je v současné době žánr fantasy?

Stejně populární jako třeba před 10 nebo 15 lety, což je pořád vysoko. Ale když to srovnáme s tím, jak byl populární třeba před 30 lety, kdy tu žádné velké fenomény nebyly, tak teď tady už jsou. Na druhou stranu je to jen jeden ze žánrů, kterým se Netflix nebo i další služby prezentují. Takže to není o tom, že by těch seriálů nebo filmů vznikaly desítky, ostatně jsou to velice nákladné snímky, proto jich ani nemůže vzniknout tolik, ale bude to vždycky takový ten klenot, který si ta služba bude chtít opečovat. Oslovit tu určitou specifickou část diváků, kteří prostě po tom jdou.

Je to tedy jakási výkladní skříň streamovací služby?

Patří to rozhodně k těm největším seriálům, které Netflix v posledním nejen roce, ale myslím si, že v posledních třeba 3 letech udělal. A je vidět, že se mu podařilo do toho vtáhnout ta čísla sledovanosti. Netflix je samozřejmě oficiálně nedává, ale je to vidět na popularitě na sociálních sítích. Je vidět, že se mu do toho podařilo natáhnout i fanoušky, kteří třeba tu hru nehráli nebo knihu nečetli, nebo naopak tu hru třeba už dávno hráli, a teď bylo vidět, jak tím podpořil i prodejnost nebo hranost těch stejnojmenných her.

On ten nárůst byl citelný. Nicméně snažil se právě Netflix HBO přeprat? Teď má svoji Hru o trůny, má svého Zaklínače…

Minimálně se chtěl vyrovnat, a to, že každá televize by chtěla mít nějaký svůj fenomén, je pravda. Uvidíme, jestli se to bude držet i v dalších letech, ono vlastně pro Hru o trůny platilo to, že se stala celosvětovým fenoménem až někdy od třetí řady. Netflix má ještě oproti HBO jednu nevýhodu. Zatímco HBO dávkuje svoje epizody postupně, a tím pádem můžete seriálem žít třeba 2 měsíce, tak Netflix to vypustí najednou a po víkendu to padá.

Je lepší strategie dát divákům celou dávku, nebo jim to nějakým způsobem dávat postupně, a udržovat si tak jejich pozornost?

Není na to jednoznačný názor, jestli je to správné. Netflix se chtěl odlišit od začátku tím, že dává seriály najednou. Je pravda, že v případě Zaklínače i tím, jak mají jednotlivé epizody jednotlivé dějové linky, tak by dávalo větší smysl ho parcelovat na jednotlivé díly, protože například ostatní služby jako třeba Disney+ nebo Apple TV+ se vracejí k tomuto formátu. HBO ostatně takhle své seriály ve většině případů dělá stále. Takže je to zajímavé, ale Netflix těch seriálů produkuje tolik, že Zaklínač teď už dávno není nejnovější, největší hit, který má, protože od Vánoc už vyslal další dva velké seriály. Takže jeho cílem je spíš nás zahltit a myslím si, že to má i částečně docela dobře propočítané, že prostě si to budeme pořád předplácet, ať už je to kvůli Zaklínači, ať už je to kvůli Stranger Things, což je další fenomén Netflixu, nebo kvůli nějakému novému seriálu, který letos vytvoří.

Myslíte si, že právě to, že předplatné Netflixu nebo HBO vlastně už není tak vysoké, může zabránit i nelegálnímu stahování nebo nelegálnímu zhlédnutí seriálu? Že lidé se už naučili využívat tyto služby a už jim nevadí za to platit dvě stovky měsíčně?

Je vidět, že se ta nálada za poslední dva tři roky hodně proměnila. A co si budeme povídat, ať už ta cena nebo ta pohodlnost služby je zajímavá. Samozřejmě kdo to chce získat zadarmo, tak pořád stále může a pořád to má nějakou určitou popularitu. To, co si myslím, že bude hrát ještě podstatnější roli třeba v případě Netflixu, je, aby se dostal k většině diváků, k čemuž zatím ještě nedošlo. Zatím si myslím, že je to stále i u nás relativně okrajová záležitost.

A proč se to nedaří?

Operátoři ho dneska nenabízejí, v Čechách není příliš obvyklé platit si za televizní obsah, takže těm divákům se to moc dávat nechce. A myslím si, že Netflix čeká na to, až bude mít víc lokalizovaných titulů. A zatím nemůže nabídnout většinu své knihovny pro českého diváka buď otitulkovanou nebo nadabovanou. Až to bude mít, tak přichází ta správná chvíle se potkat s operátory a říct: Teď mě nabízejte, teď mě dostaňte k těm milionům zákazníků, které vy tady máte za nějakou výhodnější nabídku. Pak si myslím, že to bude mnohem zajímavější.

Jak se vám líbí ta dabovaná verze Zaklínače?

Myslím si, že se velmi povedla. Je vidět, že si Netflix dal záležet. On se ostatně českému dabingu poslední půlrok věnuje hodně intenzivně. Vlastně všechny své velké novinky dává nadabovat. A na Zaklínači je vidět, že si opravdu to české studio dalo záležet. Překladatel se nechal nejen inspirovat, ale měl povinnost řídit se českým překladem knih. Takže to hodně respektuje. A myslím si, že trefili i mručení Henryho Cavilla jako Zaklínače, trefili i zpívání Marigolda v jeho ústřední písničce, takže to musím pochválit.

Ale je dobře, že se dabují seriály? Protože se mluví o tom, že právě to, že se na to díváme v originále, nás ten jazyk učí, že tohle je právě něco, co pomáhá třeba těm severským národům, že ovládají dobře angličtinu, zatímco my v ní trochu tápeme.

Je dobré mít výběr. Myslím si, že i klíčem k mase je zatím stále dabing. Projevuje se to vždycky, pokud třeba uvedete film do kin jen titulkovaný, tak se tím trochu ochudíte o určité publikum. Je pravda, že u Zaklínače by to nemuselo být tak zásadní, protože dabing je většinou spíše pro mladší ročníky, kteří třeba nestíhají číst titulky, ale Zaklínač úplně pro mladší ročníky není. A myslím, že stále pro tu masu, kterou chce Netflix aktuálně v České republice získat, je podstatné mít dabing.