Článek
Dnes je to pět let od přiznaného testu termonukleární bomby v Severní Koreji. Podle Spojených států ho doprovázely otřesy o síle 5,1 stupně Richterovy stupnice. Odborník na americkou zahraniční politiku a transatlantické vztahy Jan Hornát soudí, že se režim diktátora Kim Čong-una svých jaderných ambicí nevzdá a že se pohled světa na Severní Koreu za poslední roky nijak nezměnil.
„Zásadnější byl poslední jaderný test v roce 2017, kdy už dosáhl 40 a podle některých odhadů i 100 kilotun, což už je skutečně velmi silný výbuch,“ říká Hornát s tím, že výbuch v roce 2016 neznamenal žádný předěl v tom, jak se svět dívá na severokorejský režim. „Severokorejský režim vnímá vývoj jaderných zbraní vážně a nehodlá se jich vzdát,“ míní expert z Karlovy univerzity.
„Světové očekávání, že se Severní Korea vzdá jaderných zbraní, nevidím jako reálné. Režim k tomu nemá žádný důvod ani motivaci. A i když na něj tlačil Donald Trump i celé světové společenství, nemá pro to důvod. Jediným důvodem, který by to mohl zvrátit, by byla situace, kdy by v Severní Koreji došlo k nějakému významnému hladomoru. Režim by tak byl ohrožen zevnitř,“ nabízí Hornát jedinou možnost.
Snahu odzbrojit severokorejský režim vnímá spíše jako snahu získat body na mezinárodní scéně než jako reálné úsilí o skutečné odzbrojení nebezpečného režimu.
