Článek
Vyrůstal na staré Praze, v katakombách si hráli na Rychlé šípy i partyzány, stavěli bunkry a sváděli tvrdé bitvy. „Měl jsem super dětství, bylo to jako takový velký filmový příběh,“ říká Michal Dvořák. Prý nebyl žádné vzorné dítě, spíš trochu syčák, ale naštěstí měl přísnou babičku, která se výrazně podílela na jeho výchově. Právě ona má totiž velkou zásluhu na tom, že u muziky zůstal. „Často nade mnou stála u piana s vařečkou. A zatímco kluci hráli venku hokej, já hrál furt dokola etudy Schumanna,“ dodává Michal. Babička ho pak podporovala po celou dobu těžkých hudebních začátků – nechala je zkoušet ve svém bytě nedbaje výhrad sousedů nebo také nosila jemu i celé kapele Lucie na koncerty buchty a seděla ve svém typickém šátku v prvních řadách. Robert Kodym jí říkal „rocková babička“.
Náš zvukař vždycky říkal: Jo, Dvořákovy svatby – dobrý večírky. Chodit, chodit!!
Intimní zpovědi Michala Dvořáka.Video: Seznam Zprávy
Další klíčové místo v Michalově životě byl rockový klub Bunkr. Dnes už neexistuje a v jeho prostorách je služebna městské policie a posilovna pro strážníky. V 90. letech to ale byla Mekka všech umělců. „ To bylo těsně po revoluci a ta doba byla taková – všichni se měli rádi a všichni měli představu o krásných zítřcích. Myslím si, že taková atmosféra už se v životě ve společnosti opakovat nebude. Tady se fakt potkávali všichni, pamatuji si, že se tady slavilo spoustu narozenin, Jirous neboli Magor tady nahý jednou přednášel svoje básně na stole… Mám na to spoustu krásných vzpomínek a samozřejmě i smutných, protože třeba tady jsem se dozvěděl, když jsme točili desku, že mně zemřela máma,“ vzpomíná Michal.
V Bunkru měli řadu let nahrávací studio a vznikla tam například hudba k filmu Vladimíra Michálka Amerika. „My jsme tady měli pověšenou prasečí hlavu, na stojanu na šaty, a rozbíjeli jsme ji železnou tyčí, protože jsme samplovali zvuky. To byla ta klíčová scéna v Americe, jak Olda Kaiser fackuje Martina Dejdara a chce ho zabít,“ popisuje Michal Dvořák poněkud morbidní historku uprostřed posilovny, kde kdysi bývalo koncertní pódium. „Bylo to trochu morbidní, ale když tvoříš…“ usmívá se.
S Michalem jsme ale vyrazili i za Prahu, do Českého ráje, kde žije na romantickém statku Michalův celoživotní přítel, sochař Petr Kavan. Tam čerpal inspiraci pro svou práci a nacházel tam útočiště ve zlých časech.
Celý pořad Moje místa najdete ve videu nahoře. Premiéru pořadu vysílá Televize Seznam každé úterý ve 20:00, následují Intimní zpovědi. Starší díly pořadů si můžete pustit v archivu na videoportálu televizeseznam.cz.
