Šest týdnů léčení a každý pátý na přístrojích. Zkoumání koronaviru postupuje

Jak se lidé novým nebezpečným virem nakazili? Jaké má nemoc příznaky? A jak se v prvních dnech šířila?

Světová zdravotnická organizace poslala do Číny 25 expertů, kteří více než týden sledovali jak se virus Covid-19 šíří, jaký má průběh a jak země zvládá průběh epidemie. Z jejich zprávy vyplývá, že více než tři čtvrtiny nakažených (78–85 %) infekci získaly doma nebo kvůli blízkému kontaktu s již nemocnou osobou. Přenos aerosoly na delší vzdálenost tak nebyl hlavní příčinou šíření viru.

Stejně tak většina z více než dvou tisíc nakažených zdravotníků infekci chytila buď doma, nebo v začátcích šíření, kdy nemocnice ještě nepoužívaly pokročilé ochranné prostředky.

Aktuální údaje vypadají následovně:

Doba léčení nemoci se pohybuje mezi třemi a šesti týdny, přičemž 5 % všech pacientů s koronavirem potřebuje umělou plicní ventilaci, dalších 15 % procent nemocných pak musí dýchat vysoce koncentrovaný kyslík. Většina nakažených vykazuje příznaky, kterými jsou horečka (88 %), suchý kašel (67,7 %), dýchavičnost (18 %), bolest v krku, migrény a bolesti svalů (14 %). Mezi méně časté symptomy pak patří zimnice (11 %), závratě a zvracení (5 %) nebo průjem (4 %). Naopak rýma příznakem nákazy koronaviru není.

Letalita (smrtnost) viru se v Číně pohybuje okolo 3,4 % a ovlivňuje ji zejména věk, další onemocnění, pohlaví a především možnost léčby. Například v Číně totiž pětina nakažených potřebovala nemocniční péči, která trvala několik týdnů. Země má přitom lůžkové kapacity pro 0,4 % své populace. Zpráva WHO uvádí, že rozvinuté země mají kapacity obvykle mezi 0,1 % a 1,3 %. Nemocnice ale musí udržovat i standardní péči, počet lůžek nemůže být počítaný jen na pacienty s koronavirem. Podle odborníků je proto potřeba zabránit agresivnímu šíření viru a zvýšit počet lůžek.

Čína v boji proti novému viru vyzkoušela několik způsobů léčby a ty nejúspěšnější se nyní používají celosvětově. I proto se v zemi daří snížit smrtnost. U té se také dá říci, že klesá s věkem. U dětí a mladých osob se pohybuje pod 1 %.

Zatímco lidé nad 80 let ji mají těsně pod 15 %, u sedmdesátníků je téměř o polovinu nižší (8 %). V celých procentech se pak pohybuje ještě u šedesátníků (3,6 %) a padesátníků (1,3 %), ve věku pod 50 let nedosahuje ani půl procenta a lékaři neevidují žádný případ úmrtí dítěte mladšího 9 let, které by bylo způsobeno koronavirem. U mužů je letalita o 2 % vyšší než u žen, i když pravděpodobnost nákazy je u obou pohlaví stejná.

Nakažených je také podstatně méně mezi mladými lidmi a dětmi. Jejich poměr je výrazně nižší než jejich zastoupení v celé čínské populaci:

Počet nových případů v Číně postupně klesá. Podle zprávy je denní nárůst přibližně na jedné desetině toho, co bylo před měsícem. „Odvážný přístup Číny k zamezení rychlého šíření nového respiračního patogenu změnil průběh smrtící nákazy,“ píší vědci. Oceňují způsob, jakým se země s novou hrozbou vyrovnává nejen po farmaceutické stránce. Zároveň však dodávají, že „velká část světa není připravena mentálně ani materiálně přijmout opatření, která Čína zavedla. Jedná se přitom o jediné „prokazatelně fungující kroky zamezující mezilidské šíření“. Zpráva tím naráží na proaktivní vyhledávání nakažených, extrémně rychlé diagnostikování nemoci a izolaci.

Virus se podle WHO šíří extrémní rychlostí, kterou lze zpomalit právě kroky, vůči kterým se však zbytek světa staví rozporuplně. Světová zdravotnická organizace tak klade důraz na lepší nefarmaceutické kroky, jako jsou například již zmíněná okamžitá detekce a izolace případů, jejich důsledné monitorování a karanténa. Vyzývá také k aktivnímu zapojení občanů.

Virus Covid-19 má z 96 % genetické informace shodné s koronavirem pozorovaným u netopýrů a luskounů. Vědci proto předpokládají, že došlo k přenosu zmutovaného viru ze zvířat na člověka.