Článek
Německý důchodce Herbert Gilbert si před šesti lety koupil ojetý Volkswagen Sharan. Auto mělo na tachometru 20 tisíc kilometrů a Gilbert za něj zaplatit v přepočtu 860 tisíc. O rok později vypukla aféra Dieselgate, v níž se německý koncern přiznal, že do aut tajně nahrával software, který snižoval úroveň naměřených emisí.
Právě Gilbertův VW Sharan byl jedním z 11 milionů takto postižených vozů. Gilbert v květnu jako první vyhrál u německého nejvyššího soudu: v průlomovém sporu mu Volkswagen musí vyplatit odškodnění – v přepočtu 666 tisíc korun.
A tento příběh nyní podle zjištění Seznam Zpráv povzbudil přes šest tisíc Čechů. Ti se už třetím rokem snaží dosáhnout na odškodné za Dieselgate u tuzemských soudů, avšak z rozsudku německého nejvyššího soudu tuší, že by mohli mít naději také u Volkswagenu – podle zmíněného verdiktu mají totiž nárok na peníze všichni majitelé „postižených“ vozů.
Češi proto poslali Volkswagenu oficiální žádost, ať s nimi začne o odškodnění také jednat.
Čechy ve sporu s Volkswagenem zastupuje firma Safe Diesel, jež byla založena právě pro tento účel. Jménem majitelů aut v dopise vyzývá management Volkswagenu a Škody Auto k jednání, aby automobilky uznaly i nároky českých vlastníků.
„V opačném případě by společnosti Volkswagen a Škoda Auto svým nejednotným postupem zvýhodňovaly některé spotřebitele před jinými, čímž by mohly porušit české a unijní předpisy zakazující diskriminaci z důvodu státní příslušnosti,“ píše se v dopise.
Nezávisle na aktuálním rozsudku nejvyššího soudu navíc koncern už v dubnu oznámil, že statisícům Němců pošle dohromady v přepočtu 17 miliard korun – částky se budou lišit podle stáří aut a typu motoru.
Podle právníků firmy Safe Diesel právě rozsudek německého nejvyššího soudu jednoznačně řekl, že automobilka by měla odškodňovat všechny řidiče s dieselgatovými auty. A nezáleží přitom, ze které země pocházejí.
„Nemorální, zavrženíhodné“
Nejvyšší soud v rozsudku, který Seznam Zprávy prostudovaly, jasně prohlásil, že německému důchodci Gilbertovi vznikla škoda. „Jestliže si někdo koupí vozidlo a hodlá ho používat v silničních provozu, spoléhá na to, že jsou splněny zákonné požadavky,“ stojí v rozsudku.
Další škodou pak podle soudu je nejistota, kterou majitelé zažívali – v počátku aféry nebylo například jasné, jestli v některých zemích vůbec auta s podvodným softwarem budou moci do provozu. Německé úřady nakonec vyzvaly vlastníky, ať si nechají program zdarma přehrát za jiný, tentokrát už nezávadný.
V Česku to koncern pouze doporučil, návštěva servisu nebyla povinná.
„Za škodu lze považovat jak riziko vyřazení vozidla z provozu, tak i náklady spojené s dodatečnou montáží nebo dovybavením, tak i nenaplněné očekávání plynoucí ze snahy přispět k ochraně životního prostředí,“ argumentuje německý nejvyšší soud a na několika místech rozsudku používá slova jako „podvodné“, „nemorální“ a „zavrženíhodné jednání“.
A do třetice: jasné je podle soudu i to, že auta z kauzy Dieselgate ztratila na ceně.
Což jsou prakticky stejné argumenty, s jakými se u českých soudů snaží pro své klienty vymoci odškodnění i firma Safe Diesel. Nezastírá, že jí jde o byznys: pro každého majitele chce vymoci 220 tisíc korun, z částky si nechá čtvrtinu. Za firmou stojí mimo jiné bývalý manažer a podnikatel Vladimír Neuman.
Volkswagen v reakci na květnový rozsudek německého nejvyššího soudu prohlásil, že Čechů se nárok na odškodnění netýká. „Právní otázka náhrady škody se na jednotlivých trzích liší. Každá národní jurisdikce je svébytná a rozsudek Spolkového soudního dvora nemá přímý dopad na případy mimo Německo. Proto soudní řízení probíhající v různých státech, včetně České republiky, budou beze změny pokračovat,“ uvedl Jan Klíma, mluvčí českého zastoupení Volkswagenu.
Právníci firmy Safe Diesel ale rozsudek čtou jinak. Poukazují na to, že podstata sporu je stejná v Česku i v Německu – tedy jestli lidem vznikla škoda. A že není logické ani férové, aby v jedné zemi koncern platil a ve druhé, sousední dělal, že se ho aféra netýká.
Nadto právníci upozorňují, že český občanský zákoník obsahuje stejné paragrafy, podle nichž rozhodoval i německý soud.
„Tvrzení koncernu Volkswagen, respektive jeho právníků, že čeští zákazníci se nemohou v České republice domáhat stejných práv jako zákazníci v Německu, tak jsou účelová a nepravdivá,“ řekl advokát František Honsa z kanceláře BBH, která české žalobce zastupuje.
V Česku se na rozsudek čeká
Češi zatím u tuzemských soudů neuspěli, přestože první žaloba padla už v roce 2017. Soudy se zatím nedostaly k tomu, aby řešily jádro žaloby, to znamená samotné odškodnění a jeho výši. Řeší hlavně procesní otázky, například to, jestli vůbec šest tisíc lidí může najednou podat žalobu.
V Česku neexistují hromadné žaloby, což advokáti z BBH proto vymysleli kličku: speciální smlouvu, kdy je tisíce řidičů zjednodušeně pověří k tomu, aby je zastupovala jako celek.
Škoda Auto dlouhodobě opakuje, že k odškodňování v Česku není důvod. Protože řidiči nijak neutrpěli: auta dál jezdí jako dříve, po odstranění softwaru se nezvýšila ani spotřeba.
„Provedení technického opatření nemá nepříznivý dopad na údaje o spotřebě paliva, emisích oxidu uhličitého, výkonu motoru, točivém momentu, emisích hluku, což prokázaly testy prováděné pro úřad, který pro vozy udělil typové schválení, i nezávislé testy v odborných automobilových titulech. Všechny vozy lze tak bez omezení před i po provedení technických opatření používat, zákazníkům nevznikla a s provozováním vozu nadále nevzniká žádná újma,“ prohlásil už dříve mluvčí Škody Auto Vítězslav Pelc.
