Článek
Většinu cestujících sestřeleného letu MH17 tvořili Nizozemci, byli mezi nimi ale také Australané a občané dalších osmi zemí. Právě proto neštěstí vyšetřoval nizozemský bezpečnostní úřad.
Ten v říjnu 2015 oznámil, že letoun byl sestřelen raketou odpálenou z protiletadlového systému Buk. Mezinárodní tým vyšetřovatelů pod vedením expertů z Nizozemska předloni dále uvedl, že zařízení patřilo 53. brigádě ruské protivzdušné obrany s posádkou v Kursku.
„Ukrajina vyzývá Rusko, aby přijalo svou odpovědnost, dodržovalo své mezinárodní závazky v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2166 a spolupracovalo s probíhajícím vyšetřováním,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v pátečním prohlášení podle agentury UNIAN. Prohlášení v podobném duchu dnes vydalo i nizozemské ministerstvo zahraničí či australská federální policie.
Nizozemsko minulý týden oznámilo, že za roli při sestřelení letu MH17 zažaluje Rusko u Evropského soudu pro lidská práva. U Evropského soudu pro lidská práva bylo už kvůli sestřelu podáno na Rusko několik žalob, za kterými stojí pozůstalí po obětech neštěstí.
„Nejvyšší prioritou je spravedlnost pro 298 obětí na palubě letadla sestřeleného nad východní Ukrajinou,“ prohlásil nizozemský ministr zahraničí Stef Blok. „Dnes si připomínáme sestřelení letu MH17. Během této tragické události přišlo o život 298 lidí 17 různých národností. Vyjadřujeme nejhlubší soucit všem, kteří ztratili své blízké, uvedl na Twitteru.
Today, we commemorate the downing of flight MH17, six years ago. 298 people of 17 different nationalities lost their lives during this tragic event. We express our deepest sympathy for all those who lost their loved ones. pic.twitter.com/X7D995jORE
— Stef Blok (@ministerBlok) July 17, 2020
Ruská redakce BBC poznamenala, že žaloba nizozemského státu na Rusko ve Štrasburku by měla vést k tomu, že informace, kterými Nizozemsko o případu disponuje, budou dostupné i pro žalobce z řad pozůstalých po obětech MH17.
Prezident Vladimir Putin označil havárii za „hroznou tragédii“, přestože účast na útoku opakovaně odmítá. V loňském září Rusko uvedlo, že raketa byla v roce 1986 odvezena na Ukrajinu a do Ruska se nikdy nevrátila. Ze sestřelení letounu Rusko naopak viní ukrajinskou armádu.
Nesouhlas s dosavadními výsledky mezinárodního vyšetřování katastrofy letu malajsijského boeingu vyjádřil i bývalý malajsijský premiér Mahathir Mohamad, podle kterého jde o protiruské spiknutí. Popřel, že by důvodem jeho odmítavého stanoviska byl zájem nepoškodit obchodní vztahy Malajsie s Ruskem.
V Nizozemsku v červnu 2019 začal proces se čtyřmi obžalovanými, jimiž jsou rusové Igor Girkin, zvaný Strelkov, Sergej Dubinskij, Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko. Navzdory tomu, že byly vůči obžalovaným vydány zatykače, Moskva soustavně prohlašuje, že vyšetřování nedůvěřuje.
Koncem loňského roku nizozemská prokuratura žádala ruskou stranu o zatčení ukrajinského podezřelého Charčenka. Rusko mu ale podle prokuratury úmyslně dovolilo vycestovat na východní Ukrajinu.
Všichni čelí obžalobě z vraždy 298 cestujících a členů posádky letu MH17, který mířil z Amsterodamu do Kuala Lumpuru. Podle prokurátorů se obvinění podíleli na převozu a instalaci rakety Buk, která boeing zasáhla, z Ruska na území ovládané na Ukrajině separatisty.
„Podnikáme kroky v rámci řízení u Evropského soudu pro lidská práva. Rusko by mělo být odpovědné za porušení jeho povinností dle Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu, které vedlo k sestřelení letu MH17,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
