Šest let bojů s Ruskem na okraji Evropy: Ti, co tu zůstali, chtějí jen důstojně dožít

Jen 1700 kilometrů od Prahy se už šest let odehrává polozapomenutý boj o Donbas. Železné plíce Ukrajiny jsou v sevření ukrajinské armády a separatistických složek, ostrý konflikt stále dopadá na miliony lidí.

„Minometná palba se ozývá každý den, umírají lidé včetně civilních obětí. Stále běžící konflikt je ale devastující i svým humanitárním rozměrem,“ říká reportér Filip Harzer, který společně s fotografem Seznam Zpráv Tomášem Svobodou těsně před vypuknutím koronavirové pandemie mapoval život v donbaských vesnicích sousedících s bojovou frontou.

Mladí odsud odešli, starší obyvatelé už podle svých slov nemají kam jít. Zůstávají tam, kde mají alespoň střechu nad hlavou, přitom riskují život. „Ztratili všechny jistoty. Dříve dobře vybavené obce teď nemají dostupnou lékařskou péči, někdy ani elektřinu a pitnou vodu. Paradoxní je nedostatek uhlí, ačkoliv Vodjane a další vesnice jsou obklopené uhelnými doly,“ popisuje Harzer v audiopořadu Stopáž.

Stěžejní roli v udržení zdravotnické infrastruktury hrají humanitární organizace, včetně české Člověk v tísni, která na východní Ukrajině působila mezi prvními. Koronavirová krize ale může tamní život ještě hodně zkomplikovat.

„Vrátili jsme se včas, těsně předtím, než evropská vlna pandemie vypukla. Odhaduji, že východ Ukrajiny nemá moc velké šance to zvládnout. Problém je dostat se k doktorovi i se zlomenou rukou, neumím si představit, jak se tam distribuují roušky a jak jsou vybaveny nemocnice. Obzvlášť na území separatistických republik, které jsou na tom z pohledu zdravotnické infrastruktury ještě o řád hůř,“ dodává Harzer.

Proč by nás zamrzlý konflikt na východě Ukrajiny měl zajímat? Jaká je identita obyvatel Donbasu? Proč byl pro fotografa Tomáše Svobodu nejsilnějším zážitkem návrat do Kyjeva? Poslechněte si celý díl Stopáže v přehrávači v úvodu článku.