Článek
Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont odjel v pondělí s pěti členy své vlády do Bruselu poté, co španělská prokuratura obvinila vedení regionu ze vzpoury a dalších trestných činů. Důvody odjezdu oficiálně nejsou známé. Televizní stanice La Sexta s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že hodlají v Belgii požádat o politický azyl. Jeho možné udělení již v neděli odmítl belgický premiér Charles Michel.
Podle části španělských médií odjel Puigdemont jednat o podpoře pro nezávislost Katalánska s vlámskými nacionalisty usilujícími o rozdělení Belgie. Zmíněná televize či web deníku El Periódico však uvádějí, že cílem katalánských politiků je zůstat v exilu.
Puigdemont a část jeho ministrů čelí obviněním, za něž mohou dostat desítky let vězení. Prokuratura je viní mimo jiné z toho, že v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska.
Španělské ministerstvo vnitra podle listu El País o jejich pobytu v Belgii ví. Podle úřadu to nepředstavuje žádný problém, horší by prý naopak bylo, kdyby se Puigdemont a ministři nadále snažili působit v Barceloně ve svých bývalých funkcích, které Madrid zrušil v pátek.
Poslanec katalánského parlamentu Lluís Llach z Puigdemontovy separatistické koalice Společně pro ano (JXSí) na Twitteru napsal, že „premiér (katalánské) republiky je v exilu”, což by podle něho měla Evropa vnímat jako jasnou vinu španělské vlády.
Puigdemont zamířil do Bruselu den poté, co belgický státní tajemník pro azylové a migrační otázky Theo Francken uvedl, že by mohl belgické úřady požádat o azyl. Premiér Michel krátce nato slova politika z vlámské nacionalistické strany korigoval a uvedl, že poskytnutí azylu „absolutně není na pořadu dne”, a vyzval Franckena, aby „nepřiléval olej do ohně”. Belgie sice zaujala vůči španělské vládě kritický postoj po policejním zásahu při referendu o nezávislosti, stejně jako ostatní země Evropské unie však nehodlá uznávat nezávislost Katalánska založenou na porušení španělské ústavy.
Proč nejde Španělsko cestou Československa?
