Seřazeno do žebříčku. Která vakcína nejlépe chrání a která zvládne mutaci

V České republice už obdrželo obě dávky vakcíny proti nemoci covid-19 téměř 1,5 milionu lidí. Očkuje se vakcínami schválenými Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které jsou podle studie z 20. května také nejvíce efektivní.

Výzkumníci z floridské univerzity porovnávali údaje z časopiseckých článků a zpráv v médiích o přípravcích, které prošly studiemi.

„Tyto odhady by měly být užitečné pro konstrukci matematických modelů dopadů očkování a pro politická rozhodnutí, která se očkování týkají,“ uvedli autoři výzkumu. Vyplynulo z něj, že vakcíny zaváděné v celosvětovém měřítku fungují jako prevence všech zdravotních komplikací způsobených nemocí covid-19. Konkrétně šlo o produkty společností Pfizer, Moderna, Johnson & Johnson, AstraZeneca, Novavax, Sinovac Biotech a Sinopharm.

Nejlepší výsledky měly vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna s účinností přes 94 %. Nejhorší čísla měla čínská vakcína Sinovac s 50% úspěšností.

Vakcína od Pfizeru vykazuje velmi dobré výsledky i v prevenci před britskou a jihoafrickou mutací nemoci s 89,5%, respektive 75% účinností. Proti brazilské mutaci se nejvíce osvědčila jednodávková vakcína od Johnson & Johnson s 66,2% účinností.

To jsou pro Čechy dobré zprávy. Právě Comirnaty od firmy Pfizer je zde nejčastěji používaná vakcína. Vyočkováno bylo téměř 4,2 milionu dávek, což je necelých 80 % ze všech dávek celkem. V současné době má ukončené očkování téměř 1,5 milionu lidí, vykázáno je 5,2 milionu dávek.

Vedlejší účinky vakcín zkoumala nedávná studie prestižního medicínského žurnálu The Lancet. Uskutečnila se v období mezi 8. prosincem 2020 a 10. březnem 2021 a zúčastnilo se jí 627 383 očkovaných osob, které samy účinky nahlašovaly v mobilní aplikaci COVID Symptom Study. Očkované vakcíny byly od firem Pfizer a AstraZeneca.

Většina očkovaných nezaznamenala vůbec žádné vedlejší účinky. Alespoň nějaké nežádoucí účinky jakéhokoliv typu byly evidovány u 13,5 % osob po první dávce a 22 % po druhé dávce. Prakticky všechny příznaky byly podobné mírnému onemocnění, nejčastější byla zvýšená únava. Alergické reakce zaznamenalo méně než jedno procento očkovaných. Většinou šlo o kožní problémy, například vyrážku.

Podrobnější přehled nežádoucích účinků si můžete projít na grafech níž.

Za nadějnými statistikami se ale skrývá ještě nadějnější realita. Jak připomíná matematička Cathy O'Neilová ve svém komentáři pro Bloomberg, čím menší bude koncentrace viru ve společnosti, tím menší je riziko, že člověk covidem onemocní.

„V reálném životě bude ohrožení očkovaných záviset na celkové prevalenci covidu,“ vysvětluje O'Neilová a dokládá své tvrzení čísly: „Na začátku ledna, kdy byl v USA nakažen odhadem každý třicátý čtvrtý člověk, se dalo očekávat, že naočkovaní lidé budou mít šanci nakazit se virem covid přibližně jedna ku sedmi stům. Nyní, když počet případů klesl na méně než jedna ku stu, jsou očkované osoby ještě ve větším bezpečí.“

Matematička pak připomíná ještě jeden důležitý fakt. Z 88 milionů plně očkovaných Američanů jich k 20. dubnu 88 zemřelo. Jedenáct z těchto úmrtí však s nemocí způsobenou novým typem koronaviru nesouviselo. To znamená, že smrtnost koronaviru ve skupině není ani jedna ku milionu.