Článek
V zahraničí i v Česku pokračují debaty o tom, zda bude třeba v příštích měsících některým lidem podat i třetí posilující dávku vakcíny proti covidu-19. Očkování napomohlo k výraznému snížení hospitalizací i úmrtí na tuto nemoc. Podle některých dílčích dat však hladina protilátek získaných očkováním u seniorů znatelně klesá.
Může to značit, že vakcína nefunguje tak, jak se očekávalo a je třeba seniory rychle přeočkovat? Podle vakcinologa a přednosty Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marka Petráše tomu tak není. Imunitní systém u starších lidí je obecně slabší než u mladších.
„V podstatě nejcitlivější skupiny k dynamice vývoje protilátek – a tedy i imunity po očkování nebo po prodělání infekce - jsou ti nejstarší a nejmladší. U nejmladších se imunita teprve vyvíjí. U nejstarších jde obrazně řečeno o to, že se jejich imunitní systém stává unavenější. A to postupně už po padesátce. Proto také očkování stejně jako infekce vedou k tvorbě imunity, která má tendenci rychleji ubývat,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy odborník.
Souhlasí s ním lékařka, odbornice na gerontologii a ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová. „Imunita je u lidí v seniorním věku opravdu trochu jiná a je slabší než u mladších lidí. To je všeobecně známo a není to jen specifikum této vakcíny,“ uvedla.
Očkování seniorů proti covidu-19 běží v Česku osmý měsíc. Na rychlé klesání protilátek upozornila například Společnost Podané ruce. Po půl roce očkování proti koronaviru má podle jejích předběžných výsledků až 60 procent seniorů výrazně nižší nebo žádné protilátky.
Jak ale upozorňují odborníci, lidé by neměli panikařit. „Pořád to neznamená, že ti jedinci nejsou chráněni. Zpravidla k tomu potřebujeme – a bohužel ne u každé infekce ji známe – přesnou mez protilátek, která je ochranná. Ukazuje se přitom, že i když starším ubývají protilátky rychleji, tak zpravidla nespadnou pod hladinu, která je zapotřebí k tomu, aby byli chráněni,“ vysvětluje vakcinolog Petráš.
Vypovídající jsou podle něj i křivky vývoje epidemie – počty nových případů ve skupině nad 65 let se stále drží na jednotkách a oproti době před očkováním je situace diametrálně odlišná.
„Samozřejmě někdo se zranitelným stát může. Ale pravděpodobnost, že se v plné míře stane vnímavým vůči viru a může onemocnět, je extrémně nízká. I když není vyloučená. Imunita je obecnější, nejsou to jen protilátky. Ale ty jsou pro nás lépe uchopitelné. Pracuje se s nimi desítky let, takže je umíme lépe interpretovat než buněčnou složku, kterou můžeme zaznamenat a víme, že je možná zvýšená. Ale jak moc to zvýšení může přispívat k ochraně, to zatím neumíme interpretovat,“ míní vakcinolog.
Lékařka Holmerová upozorňuje, že zatímco se hovoří o přeočkování, řada seniorů stále nedostala ani první dávku. Aktuálně má dokončené očkování asi 80 procent lidí ve věkových skupinách nad 65 let. Jak budou případně v budoucnu senioři ochotní přijít i pro třetí dávku vakcíny, je podle ní těžké odhadovat.
„Je to obecně složité. Senioři mají například zadarmo očkování proti chřipce nebo pneumokokovi a přesto je u nás proočkovanost ve srovnání s jinými zeměmi relativně nízká. Vůči prevenci je obecně takový laxní přístup. Ale myslím, že kdyby se nasadila správná osvěta a ujali se toho lékaři a zejména praktici, tak by nějaký specifický odpor proti tomuto nebyl,“ dodává.
Virolog o očkování
Podle profesora Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty UK má věk na imunitní systém jasný vliv. Například účinnost vakcíny proti chřipce, která se pohybuje kolem 70 až 90 % u dětí a osob středního věku, klesá na 30 až 50 % pro lidi nad 65 let, ochranná schopnost je krátkodobější. „Zkušenosti z Izraele a Velké Británie ukazují, že ochrana vakcínou proti nákaze virem, zvláště u seniorů, významně klesá, ale vakcinované osoby si udržují ochranu proti těžkému průběhu onemocnění a úmrtí. Bylo by velmi důležité vědět, jak rychle klesá ochrana proti nákaze nabytá jak přirozenou infekcí, tak vakcinací. Vzhledem k tomu, že jsme proti viru chráněni jak neutralizačními protilátkami, tak buněčnou imunitou, není taková studie zcela triviální,“ dodal.
Třetí dávka za dva roky?
O tom, jak bude očkování v Česku pokračovat a kterých skupin se případná třetí dávka očkování bude týkat, se může rozhodnout už v příštích dnech. Stanovisko by už brzy měla vydat i Evropská agentura pro léčivé přípravky.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv už minulý týden schválil podávání třetích dávek mRNA vakcín u lidí s oslabenou imunitou. Podle vakcinologa Petráše by podobný krok mohlo udělat i Česko. Nedomnívá se ale, že by se už na podzim mělo začít s přeočkováním i u seniorů.
„Lze říct, že posilující dávka výhledově bude třeba. Ten horizont bych viděl až někde okolo dvou nebo tří let po zahájení očkování. Ale samozřejmě do toho mohou promluvit přicházející varianty viru a může dojít k náhlé změně. Je třeba vše stále kontinuálně hodnotit a třeba už za půl roku budeme moudřejší,“ dodává.
