Článek
Z aktuálního srovnání rozdílů v penzích mezi muži a ženami v EU vyšlo Česko ještě poměrně dobře. Důvod ke spokojenosti ale přesto není.
Podle Eurostatu pobíraly ženy starší 65 let v roce 2018 v průměru asi o 30 procent nižší starobní důchod než muži. V Česku byl rozdíl čtvrtý nejnižší a činil 13 procent.
Podle České správy sociálního zabezpečení braly na konci loňského prosince české důchodkyně měsíčně zhruba 12 277 korun a důchodci 14 783. Rozdíl je tedy zhruba 2500 korun měsíčně.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) je nerovnost z části dána nespravedlností systému, který nemyslí na zhodnocení péče o děti, seniory či dlouhodobě nemocné. Pečujícími osobami jsou přitom ve většině případů ženy. Ty zároveň patří mezi skupiny, které nejčastěji ohrožuje chudoba.
„Polovina důchodkyň nemá ani 13 tisíc měsíčně,“ uvedla ministryně nedávno v ČT.
Cesta k almužně
Nižší důchody žen mají několik příčin. Vliv má i rodičovská dovolená – Česká republika má jednu z nejdelších rodičovských dovolených na světě, a tak matky s malými dětmi většinou přerušují svoji kariéru na velmi dlouhou dobu.
Po návratu do práce dostávají nižší mzdy a čelí vyššímu riziku ztráty zaměstnání.
„Když se žena vrací po rodičovské do práce, má oproti muži, který po tu dobu budoval kariéru, až o 40 procent nižší mzdu, což negativně dopadá na výši jejího důchodu,“ uvedla už dříve ministryně práce a sociálních věcí.
Zatímco krátkodobé následky péče o dítě nebo závislé osoby důchodový systém v rámci zabudované solidarity kompenzuje pomocí náhradních a vyloučených dob, dlouhodobé důsledky péče nejsou nijak zohledněny. Současný systém důchodového pojištění totiž nehledí ani na vyšší riziko ztráty zaměstnání, ani na snížené výdělky po návratu na trh práce v důsledku péče.
Svou roli při tvorbě propasti mezi důchody hraje i rozdílná úroveň mezd mužů a žen, která v Česku patří mezi nejvyšší v EU a pohybuje se okolo 22 procent. Důsledkem toho jsou nižší vyměřovací základy žen pro výpočet důchodu. V roce 2017 byl například průměrný osobní vyměřovací základ u nově přiznaných starobních důchodů u žen 23 029 korun, u mužů 31 719 korun.
Jednou z příčin nižších penzí u důchodkyň je také nižší důchodový věk, který je stupňován podle počtu dětí. Většina žen tak nastřádá nižší dobu pojištění a tím i nižší starobní důchod.
Ocenění péče
Víc peněz seniorkám, slibuje připravovaná reforma penzí. Komise pro spravedlivé důchody, v jejímž čele stojí rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, už se otázkou ocenění pečujících – tedy především žen – zabývala a doporučila několik opatření.
Jedním z nich je fiktivní vyměřovací základ mzdy v letech, kdy lidé pečovali o dítě do 4 let. Ten budou moci i nadále vyloučit z výpočtu výše důchodu, pokud se ale rozhodnou, že ho nevyloučí – například měli většinou nižší než průměrnou mzdu – započtou se jim při výpočtu důchodu nejen mzdy, ale i fiktivní vyměřovací základ jako ocenění péče o dítě.
Předpokládá se, že by fiktivní vyměřovací základ měl být ve výši průměrné mzdy a opatření by mohlo pomoci až 90 procentům pečujících. Při současné úrovni průměrné mzdy by to podle propočtu MPSV znamenalo dodatečné navýšení penzí o přibližně 400 korun.
Další změny by se týkaly takzvané vyloučené doby, která se vyřazuje při stanovení základu příjmu pro výpočet důchodu, aby nižší výdělek částku nesnižoval a penze nebyla menší. Prodloužit by se podle komise měla ze čtyř na sedm či devět let. Podle některých členů komise by změna usnadnila rodičům návrat do práce. Mohli by pracovat na částečný úvazek, penzi by ale pak kvůli nižší mzdě a nižším odvodům menší mít nemuseli.
Většinu příjmu mají nyní penzisté a penzistky z veřejného průběžného systému. Česká společnost ale stárne a seniorů přibývá. Podle expertů je dnešní důchodový systém do budoucna neudržitelný a beze změn se propadne do vysokých schodků. Zatěžkávací zkouškou bude především nástup silné generace Husákových dětí do důchodu. Také proto MPSV zpracovává návrh důchodové reformy, kterou chce ministryně Maláčová vládě předložit během léta.
