Článek
Je to patrné už v okamžiku, kdy projedete vstupní bránou a před vámi se objeví omšelá budova, která evidentně nedoznala žádných změn celá desetiletí. Podle svědectví několika žen, které v tomto zařízení pracovaly, je ovšem daleko zásadnější to, co se děje za zdmi domova.
„Tam se zneužívala taková ta moc zdravého člověka nad tím nemohoucím,“ říká Dana Krejčí, dnes již bývalá asistentka sociální péče v Pohodlí. „V tom smyslu, že pokud chodí, v uvozovkách otravuje. Ti lidé nemají co dělat na těch vozíčkách, pořád vás s něčím jakoby obtěžují. Ať už je to přepnutí televize na jiný program, nebo jenom tím, že se ptají, co bude k obědu a tak. Takže aby byl klid, tak se zavřou na celý den do postele,“ popisuje praxi, kterou v objektu poznala.
Říká, že bylo těžké se vůči praktikám ohradit. „Nešlo to. Fakt to nešlo. A i když jsem nesouhlasila a jedné paní jsem třeba přidala koláč, který mně zbyl, moje kolegyně, když to viděla, tak jí ho sebrala z ruky a hodila ho do zbytků. Prý jasně řekla, že další už žrát nebude. Hrozné zacházení s těmi lidmi. Až nelidské,“ dodává Krejčí.
„Žádná důstojnost,“ přikyvuje bývalá kolegyně Eva Brablíková. „Ti senioři jsou opravdu jen mašiny na peníze.“
Domov seniorů Pohodlí není klasický domov pro seniory, jak byste z názvu mohli mylně usoudit. Nejde o registrovanou sociální službu, která musí splňovat řadu kritérií a je pod dohledem státních úřadů. Pohodlí je pouze ubytovna pro seniory.
V současné době je zde 40 klientů a většina z nich pobírá příspěvek na péči, protože nejsou schopni se o sebe postarat sami. Ať už jde o postižení fyzické, nebo mentální. V ubytovně o ně ale nepečuje kvalifikovaný personál tak, jak je to povinné u registrované sociální služby, nýbrž tzv. asistenti sociální péče, což může být v podstatě kdokoliv. A na poměry v sociálních službách berou královské platy – zhruba 40 tisíc korun měsíčně. Placeni jsou právě z příspěvků na péči o jednotlivé seniory.
Ti se rozlišují na čtyři stupně – podle míry schopnosti se o sebe postarat. Ve 3. a 4. stupni, kdy je nejvyšší míra závislosti na pomoci druhého, dělá příspěvek státu zhruba 13 a 19 tisíc korun měsíčně. A právě senioři se 3. a 4. stupněm jsou podle tvrzení bývalých pracovnic nejčastějšími klienty Pohodlí.
Tyto peníze jdou tedy všechny na platy asistentů. Za ubytování a stravu pak platí senioři zvlášť majiteli ubytovny zhruba 12 tisíc měsíčně ze svých důchodů, takže jim většinou už nic nezbude. Mohlo by jít o funkční model a východisko pro seniory, pro které není místo jinde a sami být nemohou.
Navíc klientela Pohodlí je prý tak trochu specifická – někteří senioři skončili v minulosti na společenském dně a přišli o rodiny. A to je podle bývalých asistentek hlavní důvod, proč si nechají líbit špatné zacházení; nemají kam jinam jít.
„Když jsem tam byla naposledy, tak tam byla špína na pokojích, klienti měli špinavé ložní povlečení, působili na mě zanedbaně,“ říká Anna Janečková, taktéž dnes již bývalá asistentka sociální péče, která své klienty navštěvuje dál i po svém odchodu. „Stěžují si mně na jídlo, že nemají dost jídla a taky že jim nezbývají žádné peníze, žádné kapesné,“ doplňuje.
Poměry v Pohodlí se podle pracovnic rok od roku zhoršují a péče o seniory postupně upadá.
Celý personál zařízení se v tuto chvíli skládá z jedenácti asistentů sociální péče, kteří jsou sami svými pány a nad nimiž už nikdo není. Záleží tedy jen na nich, jak se budou seniorům věnovat. Sami si také rozdělují příspěvky na péči.
Ženy, které se rozhodly o situaci v Pohodlí promluvit, prý už dál takhle fungovat nechtěly, a buď odešly samy, nebo byly vystrnaděny. Kromě psychické nepohody a špatné hygieny údajně ale dochází v Pohodlí i k závažnějším věcem. Proto se bývalé asistentky obrátily nejen na náš pořad, ale už dříve i na sociální odbor Pardubického krajského úřadu.
„Byli tam klienti, kteří byli opravdu kvůli nemoci dost agresivní. Třeba když neměli cigarety, nebo nedostali kávu, protože na to samozřejmě neměli peníze. Byl tam třeba klient, který nás občas mlátil hůlkou. Tak jeden asistent šel a prostě ho zmlátil,“ říká Eva Brablíková.
„Nebo jsme tam měli paní a ona pořád křičela. ‚Sestro, něco…‘ vy jste tam přišla, a ona nic nepotřebovala. Ta paní ještě ke všemu špatně viděla, takže ani nebyla připravená na to, že tam jako vlítne a polije ji studenou vodou,“ doplňuje Dana Krejčí.
Ubytovna zhruba před rokem a půl změnila majitele. Novým jednatelem firmy Mercuria Union, která objekt vlastní, je 27letý Filip Jordán. Při naší návštěvě Pohodlí jsme ho zastihli na místě i s jeho bratrem, který mu s provozem pomáhá.
„Funguje to tady tak, že vlastně pečovatelé jsou samostatná jednotka, se kterými my nemáme nic společného. Já jim tady dávám jen střechu nad hlavou, jídlo a teplo,“ vysvětluje Filip Jordán a distancuje se tak od jednání asistentů sociální péče.
V tuto chvíli je situace v Pohodlí vypjatá. Mezi bratry Jordánovými a skupinou asistentů se rozhořela válka. Majitelé budovy chtějí objekt zrekonstruovat a v budoucnu v něm provozovat řádně registrovanou sociální službu. Po dobu rekonstrukce chtěli klienty přemístit do Nové Paky, do klasického domova pro seniory, který taktéž provozují.
Jenže to se údajně asistentům z Pohodlí nelíbilo, protože by přišli o své příjmy. A tak začala před Vánocemi tahanice o seniory, kterou musela přijet řešit dokonce i policie. V čele vzbouřených asistentů je jistý Marcel Vlach.
Dovnitř zařízení jsme kvůli opatřením v souvislosti s koronavirem nemohli, nechali jsme si ale pana Vlacha zavolat, aby nám objasnil, jak to s péčí o seniory je. Dále jsme chtěli vědět, jak hospodaří s příspěvky na péči od státu, které by měly chodit přímo jednotlivým seniorům, ale podle našich informací chodí všechny na účet Marcela Vlacha.
Rozhovor skončil dříve, než začal. Vlachovi se totiž nelíbilo, že opodál stojí majitel objektu. A vznikla z toho nepřehledná hádka mezi ním a Jordánem, kdy se vzájemně osočovali z agresivního chování vůči seniorům.
Co na situaci v zařízení říká Krajský úřad v Pardubicích, pod který Pohodlí spadá? Zabývá se někdo stížnostmi na špatné zacházení se seniory? Jaká je budoucnost Pohodlí a jeho klientů?
Zjistíte v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
