Článek
Obyvatelé domovů by podle svého stavu mohli mít o 4000 či o 6000 korun měsíčně víc než teď. Upravit by to měla chystaná novela o sociálních službách. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce do zařízení dostat víc peněz, které letos chybí kvůli koronavirové epidemii. Loni od července se zvedly příspěvky lidem, kteří v ústavech nepobývají. Opatření mělo podpořit domácí péči.
„Chtěli bychom navýšit příspěvek na péči ve třetím a čtvrtém stupni v pobytových zařízeních,“ uvedla ministryně. Už dřív na sociální síti napsala, že „péče musí být ohodnocena spravedlivě“ a klienti domovů by měli mít stejně jako ti, kteří mají opatrování doma. Šéfka resortu dodala, že už o záměru debatovala s hejtmany a poskytovateli péče.
Dvě nejvyšší dávky na péči pro seniory či lidi s handicapem, kteří se neobejdou bez pomoci a žijí doma, se loni od července zvedly. Činí pro dospělé 12 800 a 19 200 korun a pro děti 13 900 a 19 200 korun. V ústavech dospělí klienti dostávají 8800 a 13 200 korun, děti pak 9900 a 13 200 korun. Loňská úprava měla podpořit péči v přirozeném prostředí. Se zvýšením dvou nižších příspěvků ministerstvo nepočítá. Dospělí by dál měli dostávat 8800 a 4400 korun, děti pak 3300 a 6600 korun.
Lidí, kteří se neobejdou bez pomoci, přibývá se stárnutím společnosti. V červnu úřady práce vyplatily 368 700 příspěvků na péči, loni 363 900. Za letošní první pololetí stát vydal na dávku 16,55 miliardy korun a loni 13,69 miliardy. Výdaje se meziročně zvedly o 21 procent.
Dorovnání příspěvků v seniorských a dalších domovech začalo ministerstvo zvažovat kvůli koronavirové nákaze. Chce tak zařízením zajistit víc peněz. Kvůli epidemii měly domovy zvýšené výdaje na ochranné prostředky či přesčasy i výpadek příjmů kvůli vyčlenění desetiny lůžek na karanténu a nemožnosti přijímat nové klienty. Resort už dřív sumu spočítal asi na 1,33 miliardy korun a Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) asi na miliardu. Pokrýt to ale mají dotace, na které vláda už vyčlenila 990 milionů korun.
S nedostatkem peněz se sociální služby potýkají dlouhodobě. Provozovatelé každý rok žádají o dofinancování a upozorňují na to, že bez něj budou muset péči omezit. Kabinet jim pak po vyjednáváních dodatečně posílá stovky milionů korun.
Systém financování i síť sociálních služeb má upravit právě připravovaná novela. Podle původního povolebního legislativního plánu ji měla vláda dostat koncem roku 2018. Termín se o rok odsunul. Předlohu ministerstvo zveřejnilo loni těsně před Vánocemi. Tehdy v textu novely se zvyšováním příspěvku na péči v domovech nepočítalo. V návrhu bylo ale ustanovení, že by vláda mohla dávku podle růstu minimálním mzdy, ostatních mezd a životních nákladů zvyšovat svým nařízením.
Na podobě novely v koalici dosud shoda nebyla. Čeho se spory týkají, nechtěla Maláčová upřesnit. O navrhovaných změnách mělo debatovat vedení koalice. „Máme tam varianty v některých věcech. U navyšování příspěvků na péči je, myslím, jasno,“ řekla ministryně.
Péči pro své obyvatele mají zajišťovat obce a kraje. Podle původní verze novely z loňského prosince by garantovanou síť sociálních služeb mělo sestavit ministerstvo práce. Zařízením z ní by posílalo dotace, na které by byl nárok. Kraje a obce by se musely na financování podílet. Nové znění návrhu úřad zatím nezveřejnil.
