Článek
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na tiskové konferenci řekl, že Senát musí reagovat, pokud má podezření na protiústavní chování. Podle Vystrčila svým rozhodnutím opět prodloužit nouzový stav založila vláda precedent do budoucna, který spočívá v tom, že vláda by mohla konat bez kontroly a bez zodpovídání se Poslanecké sněmovně.
„Naše reakce může být jediná. Musíme zjistit pro budoucnost, pro to, abychom mohli dál fungovat ve standardním stavu, zda se vláda zachovala protiústavně, či nikoli. Z tohoto důvodu byl dnes podán návrh k Ústavnímu soudu na zrušení tohoto rozhodnutí vlády,“ zdůvodnil podání ústavní stížnosti předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr Jan Hamáček (ČSSD) považovali postup vlády za souladný s ústavou, za protiústavní označili postup vlády nejen senátoři, ale také mnoho ústavních právníků. Argumentovali tím, že bezprostředním vyhlášením nynějšího nouzového stavu vláda obešla vůli Sněmovny.
„Vláda nemůže vyhlásit nouzový stav podle ústavy jenom na základe toho, že si to někdo přeje. Proto jsme se rozhodli podepsat tu ústavní stížnost. Podepsalo ji celkem 35 senátorů napříč senátorskými kluby a já jsem za to rád, protože Senát považujeme za záruku ústavnosti,“ řekl na tiskové konferenci 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN).
Pod senátorskou stížností jsou podepsáni nejen senátoři ODS, ale také místopředsedové Senátu Jiří Růžička a Jan Horník z klubu Starostů nebo předsedkyně lidoveckého senátorského klubu Šárka Jelínková.
Sněmovna rozhodla o konci nouzového stavu minulý čtvrtek, skončit měl v neděli. Vláda ho ale vyhlásila hned od pondělí znovu.
Tento čtvrtek chtěl předseda SPD Tomio Okamura nouzový stav hlasováním Sněmovny opět zrušit. Nepodpořily ho ale ani strany, které původně chtěly konec nouzového stavu. Argumentovaly tím, že se mezitím s vládou dohodly na pandemickém zákonu, který nouzový stav nahradí ve chvíli, kdy vejde v platnost.
